Zákulisí vládní agendy a chipy

10. 07. 2022Vláda stojí na pomyslném vrcholu hiearchie výkonné moci našeho státu. Občas se i dočteme, že naši zemi “řídí”. Z medií se ale dozvídáme jen o velmi malé části její činnosti. Pojďme se podívat, co se skrývá v zákulisí vlády, zejména v oblasti evropské agendy.

V lednu jsem se stal náměstkem vicepremiéra pro digitalizaci Ivana Bartoše. Čili jeho zástupcem jak na ministerstvu, tak na výborech Sněmovny či na zasedáních vlády. Podobná vrcholová funkce s sebou samozřejmě nese mnoho překvapení. Jelikož jsem zasedal v Poslanecké sněmovně, parlamentní část práce mě nepřekvapila. Stejně tak běžný provoz “baráku” funguje dle očekávání a dle služebního zákona. Oblast, kterou jsem však důvěrně neznal, je vnitřní komunikace EU.

EU agenda

Seděl jsem v kanceláři a okolo desáté dopoledne mi přijde mail. V názvu má záhadnou zkratku “RKS” (resortní koordinační skupina) a následuje téma. Po přečtení mailů zjistím, že k danému dokumentu se máme vyjádřit do 15:00 téhož dne. Mé zděšení bylo velké. Jak se mám stihnout vyjádřit za necelých pět hodin, navíc když tři z nich zaberou předem domluvené schůzky? Jak tohle funguje?

RKS jsou pochopitelně dosti široké, protože většinou je více dotčených resortů. Dokumenty, které skrz ně přicházejí, jsou obvykle Rámcové pozice (stanoviska) k dokumentům Evropské unie. Tuto pozici vytváří gestor (úřad, který má danou věc v gesci) společně se spolugestory. Míra spolupráce je dost závislá na konkrétním dokumentu a konkrétních úřadech. Když je pozice hotová (domluví se gestor a spolugestoři), rozešle se do RKS k poslednímu připomínkování, které je právě takto krátké.

Chips act

Jedním z takových případů byl Chips act, neboli Akt o čipech. Jedná se o iniciativu EU, která má za cíl posílit výrobu polovodičů v EU. O potřeba zajistit v EU bezpečný hardware jsem psal již před lety. Jedná se samozřejmě o velmi ambiciozní cíl.

Právě tento dokument byl jeden z nejdůležitějších, které jsem v RKS objevil. Dokud jsem se neozval, tak proces probíhal velmi strojovým způsobem v režii úředníků. Žádné velké vize, hlavně ohlídat, aby se toho moc nezměnilo a nikdo se nenaštval. Gestorem je Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Spolugestory jsme my za kabinet digitalizace na ÚV (MDG).

V rámci aktu o čipech se rozjela velká spolupráce mezi MPO, kabinetem digitalizace, kabinetem vědy a kabinetem EU. Naší hlavní výhradou jsou přespřílišné ambice původního návrhu. Ten cílí na výroby čipů, které ještě neexistují (mají se podporovat jako “First of a kind”). Čili říká, že výroba v EU má v technologiích předběhnout Taiwan (současného lídra trhu). Samozřejmě s vypětím všech sil by se to mohlo podařit, ale EU by to přineslo jedno mediální prvenství a následně s největší pravděpodobností krach továrny, která by nebyla schopna přežít bez ohromných dotací.

My se na to díváme jinak. Svět se hodně proměnil a současná pandemie a válka silně narušují globalizační trend. Koneckonců, jak dokládá příklad z roku 2021, jedna nákladní loď hravě zvládne zablokovat Suezský průplav a narušit světový obchod. Evropa musí být také odolná proti výkyvům na světových trzích. Základní výrobky musí být dostupné a naše vlastní výroba se nemůže zastavit kvůli každému zakolísání dodávek nějaké dílčí suroviny či součástky.

Proto je důležité posílit takzvanou “resilience”. Tedy pracovat na tom, aby byla zcela zajištěna strategická výroba a dostatečná zásoba běžných čipů, které evropský průmysl ve velkém spotřebovává (např. automobilky). Jinými slovy – vyrábějme takové čipy, jaké opravdu potřebujeme pro chod naší ekonomiky.

Neustále ve střehu

Podobné detaily bývají v praxi často zanedbávány nebo zcela ignorovány, dokud si jich někdo dostatečně iniciativní nevšimne. Jde přitom o velmi důležitá a dlouhodobá rozhodnutí, která v důsledku ovlivní nejen každého občana ČR, ale i všechny další Evropany. Netýká se to samozřejmě jen chipů nebo digitalizace, ale všech dalších oblastí. Zároveň jde o skvělou příležitost, jak se dá celoevropská politika prostřednictvím dobře připravených a odůvodněných pozic konstruktivně ovlivnit i z pozice malého členského státu.

Je proto potřeba být neustále ve střehu. Podstatná rozhodnutí totiž i na vládní úrovni mohou projít zcela bez povšimnutí a vyjádření, která by zohledňovala zájmy ČR.