Přechylování ženských příjmení

09. 09. 2019Posledních několik dní hýbe českým mediálním prostorem téma povinného přechylování ženských příjmení. V této debatě jsem se postavil na stranu svobodné volby žen ohledně formy svého příjmení.

Legislativním procesem totiž prochází novela zákona o matrikách, která si klade za cíl “odstranění nedostatků a nejasností, které vyšly najevo z matriční praxe a které působí matričním úřadům a dotčeným osobám nedůvodné komplikace”. 1 Ač jde novela správným směrem a v mnoha ohledech skutečně usnadňuje matriční agendu, některé podstatné problémy bohužel přehlíží. Mediálně nejzajímavějším z nich je téma povinného přechylování příjmení žen.

Podle současného znění lze používat příjmení v nepřechýleném tvary, pokud se jedná o 2:

a) cizinku,
b) občanku, která má nebo bude mít trvalý pobyt v cizině,
c) občanku, jejíž manžel je cizinec nebo jejíž partnerka je cizinka, nebo
d) občanku, která je jiné než české národnosti.

K tomuto stavu podala zásadní připomínku v rámci mezirezortního řízení Zmocněnkyně vlády pro lidská práva prof. JUDr. Helena Válková, CSc., která argumentuje 3:

“V posledních letech roste zájem žen zvolit si nepřechýlené příjmení, ale stávající právní úprava jim v tom brání, neboť umožňuje tuto volbu provést v pouze v taxativně vymezených případech. Vytváří tím neodůvodněné nerovné postavení a může vést k absurdním situacím. Například Češka trvale žijící na území Slovenska si může nechat příjmení v matriční knize zapsat v mužském tvaru, kdežto Češka s trvalým pobytem na území České republiky tuto volbu učinit nemůže. Obdobně v rodině, kde jeden z manželů/partnerů je státním příslušníkem Slovenské republiky, mohou rodiče uvést příjmení své dcery v nepřechýleném tvaru, zatím v rodině, kde jsou oba rodiče státními příslušníky České republiky, tuto volbu provést nemohou. Ženy mají pro volbu způsobu uvádění svého příjmení své vlastní subjektivní důvody, jejichž závažnost by neměl posuzovat stát a neměl by klást nelegitimní překážky pro realizaci svobodné volby ve vztahu k výběru způsobu zapsání příjmení žen a dětí ženského pohlaví do matriční knihy. “

Její připomínka bohužel nebyla akceptována s odůvodněním, že je nad rámec nyní předkládané právní úpravy. S tímto odůvodněním nesouhlasím, podle mého názoru je svobodná volba formy svého příjmení zcela v duchu předkládané novely. Odráží totiž faktický stav, kdy ženy, které chtějí mít nepřechýlené příjmení, před matričním úřadem prohlásí, že jsou jiné než české národnosti nebo že chtějí žít v cizině. Tato prohlášení nelze nijak kontrolovat, současná právní úprava tedy navádí ženy, které nepřechýlené příjmení chtějí, aby před úřadem lhaly. To potvrzují i čísla, kdy např. na Praze 6 žádá o nepřechýlené příjmení téměř čtvrtina žen, a toto číslo stoupá (2011 - 14 %, do roku 2016 - 18 %, od roku 2016 22 %) 4.

matrikapočet sňatkůpočet žen žádajících o nepřechýlené příjmení po sňatku% žen žádajících o nepřechýlené příjmení po sňatkupočet narozených dcerpočet rodičů žádajících o nepřechýlené příjmení pro dceru% rodičů žádajících o nepřechýlené příjmení pro dceru% cizinců v obvodu
Praha 131514227.81%   17.20%
Praha 6  22.00%   16.15%
Praha 7 4020.00%   17.10%
Praha 2 5414.00% 2445.00%22.24%
Praha 3  12.00%   19.86%
Praha 959711.90% 120.00%19.44%
Praha 8 3111.00% 576.00%12.29%
Praha 52312510.82%16041106.86%18.02%
Břeclav941010.64%546162.93%3.67%
Pardubice412389.22%   7.06%
Ostrava-Moravská Ostrava a Přívoz158148.86%777222.83%5.76%
Praha 11124108.06%   11.87%
Olomouc450368.00%1285373.00%3.79%
Praha 12100 7.00%   10.18%
Chrudim13086.15%57891.56%2.84%
Děčín190105.26%655101.53%3.10%
Hradec Králové  4.48%  3.46%4.36%
Zlín286103.50%1189231.93%2.75%
Praha 1011643.45%1416755.30%14.14%

počty žádostí o nepřechýlené příjmení na některých matričních úřadech za rok 2018

V současném globalizovaném světě mnoho žen pracuje v nadnárodních společnostech, přednáší na mezinárodních konferencích nebo publikují v zahraničí, a přechýlené příjmení jim může způsobovat zbytečné problémy. V některých státech také například nejsou úřady schopné pochopit, že manželé mají odlišné příjmení (o ono “-ová”). Cílem mé iniciativy tedy není vymýcení přechylování nebo znásilňování češtiny, chci pouze uvést do souladu současnou praxi s legislativním stavem, a umožnit tak volbu všem ženám, které o nepřechýlené příjmení projevují zájem. Ostatně nepřechýlená příjmení nejsou nic, s čím by si čeština neporadila. Již v minulosti docházelo, hlavně kvůli silnému kontaktu s německojazyčným prostředím, k používání jak přechýlené, tak nepřechýlené formy. Jak uvádí jazykovědkyně Mgr. Jana Valdrová, PhD.:

“Před válkou žilo u nás vedle sebe německé, židovské a české obyvatelstvo. Jedna žena se jmenovala Marie Jelinek a jiná Marie Jelínková. Žádná pravidla o přechylování neexistovala.” 5
“V matrikách českých obcí jsou zápisy ženských jmen jako Theresia Wolker, Anna Procházka, Eva Vykopal.” 6

I v současnosti již v českém veřejném prostoru působí množství žen používajících nepřechýlené příjmení (Emma Smetana, Eliška Kaplicky, Kateřina Jacques, Karolína Peake, Michaela Bakala, Jana Kirschner,…) a nezdá se, že by s tím čeština měla větší problém. Ostatně existují i ryze česká nesklonná příjmení (Martinů, Janů, Krejčů, Hrejsemnou, Osolsobě, Šerých) 6.

Svobodná volba formy příjmení má i velkou podporu veřejnosti. V roce 2013 se v anketě idnes.cz vyjádřilo 5893 respondentů (61 %) vyjádřilo pro svobodnou volbu (a další 552, tj. 6 %, by dokonce ženskou koncovku zrušilo úplně) 7.

Nechci se pouštět do debaty o praktickém použití (ne)přechýlených příjmení v češtině a ponechám to na jazykovědcích a hlavně na jazykovém citu všech, kteří češtinu používají. Přechýlením některých (zejména cizích příjmení) však vznikají opravdu zvláštní tvary - poslední dobou je například často skloňované jméno Ursuly von der Leyen (přechýleně Ursula von der Leyenová). “von der Leyen” je přitom šlechtický predikát, podobně jako například české “z Trocnova”. Umíte si představit, že byste manželce Jana Žižky podle této logiky říkali “paní z Trocnovová”?

Přechylování příjmení není jediným problémem, který současná vládní novela Zákona o matrikách neřeší. Dalším je nejednoznačnost praxe v oblasti schvalování méně častých křestních jmen jednotlivými matrikami. Jelikož neexistuje závazný seznam povolených (nebo naopak zakázaných) jmen, záleží schválení konkrétního jména na libovůli matričního úřadu. Přitom by jako referenční stačilo použít Registr obyvatel, případně vypracovat seznam již schválených jmen, aby občané nemuseli při každé žádosti o neobvyklé jméno dokazovat jeho existenci znaleckým posudkem. Mezi další nedostatky patří nemožnost novomanželů vzít si po svatbě oboje příjmení ve shodném pořadí nebo zbytečná legislativní nutnost měnit jméno 2x v průběhu procesu změny pohlaví.