Masové sledování: Počátky digitální totality

19. 08. 2020V posledních letech jsme vzhledem k vývoji nových technologií svědky rostoucího a zrychlujícího trendu rozšiřování masového sledování a jeho různých prostředků. Děsivé představy autorů vědecké či společenské fikce už dávno nejsou jen varováním před hrozícím nebezpečím. Nebezpečí je dnes už skutečné a žijeme v něm všichni.

Před hrozbami a nástroji masového sledování varují Piráti od svého vzniku. Právě ochrana soukromí byla společně se svobodou informací a transparentní politikou založenou na skutečných datech jedním z hlavních pilířů, na kterém vyrostlo mezinárodní pirátské hnutí. S boji proti tomuto fenoménu současné doby proto máme už rozsáhlé zkušenosti.

Nedá se ale prohlásit, že by se nám dařilo tento nebezpečný jev zastavit, vždy se jej podaří tak nanejvýše zbrzdit. Všudypřítomné vyvolávání strachu a nedůvěry – ať z důvodů války proti terorismu nebo organizovanému zločinu, migrační krizi nebo předcházení sociálním nepokojům – přikrmuje ve společnosti poptávku po nějakém zaručeném řešení, které by zvýšilo veřejnou bezpečnost a ochranu státu a jeho občanů.

ECHELON
Masivní šmírovací projekt aliance “Pětí očí” (tedy zpravodajských služeb Austrálie, Kanady, Nového Zélandu, Spojeného království a Spojených států), který je už od Studené války využíván pro zachycování a odposlouchávání soukromých komunikací. ECHELON byl v minulosti prokazatelně využíván i pro průmyslovou špionáž.
Golden Shield Project
Projekt “Zlatý štít” je společně s “Velkým čínským firewallem” nástrojem čínského vládního režimu, který je používán ke kontrole, monitorování a cenzuře komunikací. Díky všudypřítomným sledovacícm systémům shromažďuje projekt ohromné množství osobních údajů, které následně mohou čínské úřady dle libosti použít k libovolným represivním zákrokům.
PRISM
Program americké NSA určený ke sledování elektronických komunikací v masovém rozsahu. Emaily, chaty, videohovory, přesuny souborů, aktivita na sociálních sítí – to vše a mnohé další NSA v rámci PRISM (a jeho navazujících a pokračujících projektech) monitoruje a analyzuje v masovém měřítku. Na celé této masivní šmírovací operaci se navíc podílejí i velké technologické korporace jako Apple, Google nebo Facebook.
MYSTIC
Další ze šmírovacích programů z dílny NSA určený ke shromažďování záznamů a metadat telefonních hovorů z několika různých zemí. Technologie a postupy programu MYSTIC může NSA kdykoliv využít k hromadnému odposlouchávání v cizích zemích.
RAMPART-A
Mezinárodní sledovací program ve správě NSA, jehož cílem je získání přístupu k optickým kabelům po celém světě a následné monitorování komunikačního provozu, který jejich prostřednictvím probíhá. Do tohoto šmírovacího partnerství je zapojena i Česká republika.
Tempora
Projekt britského komunikačního ústředí (GCHQ), které v úzké spolupráci s americkou NSA vede vlastní projekt masivního šmírování. Stejně jako v případě projektů NSA dochází ze strany GCHQ k systematickému narušování soukromí uživatelů internetu a následnému neoprávněnému zpracování jejich osobních dat.
SORM
Ruský systém a právní rámec pro operativní sledování, který po telekomunikačních operátorech vyžaduje instalaci hardware a software usnadňující tajné službě FSB monitorování komunikací. Obrovský zásah do práva na soukromí, který SORM umožňuje, odsoudil v roce 2015 Evropský soud pro lidská práva jako porušení Evropské úmluvy o lidských právech.

Tyto úvahy jsou však naprosto liché a zrádné. Je třeba si uvědomit, že všudypřítomné sledovací systémy k vyšší bezpečnosti nepřispívají. Naopak vytvářejí další riziková místa a prostředky, které narušují soukromí jednotlivců, čímž jejich bezpečí pouze ohrožují. Člověk má právo na své soukromí, má právo i na svou anonymitu. Veškeré sledovací prostředky a techniky musí být pod bedlivou veřejnou kontrolou a musí existovat dostatečné pojistky proti jejich zneužívání.

Je jasné, že v boji proti terorismu a dětské pornografii nesmíme polevovat. Odpovědí ale není hromadné, nýbrž cílené sledování. Pro to navíc existují dostatečné právní rámce, ve kterých je zpravidla přítomné rozhodování nestranného soudu. Žádný z masivních sledovacích systémů ale k odhalování nebo předcházení teroristických útoků nebo zneužívání dětí nepomohl. Jediné, k čemu jsou takové systémy dobré, je upevnění moci a postavení bezpečnostních složek státu nebo korporací, které sledování vykonávají.

Zatímco pozitvní přínosy masového sledování jsou veřejnosti představovány v abstraktních hodnotách, jako je “ochrana před možnými nebezpečími”, případně bez jasných důkazů jejich účinnosti, negativní dopady mnohých sledovacích systémů známe dnes již velmi dobře. Nechvalně známé projekty a programy jako Echelon, Golden Shield Project, PRISM, MYSTIC, RAMPART-A, Tempora nebo SORM a mnohé další představují skutečné a mezinárodní nebezpečí. Jejich koncepty, infrastruktura a architektura se navíc s nejvyšší pravděpodobností budou stále více rozvíjet, což bude mít patrně za následek rozšiřování mezinárodní kybernetické totality.

Její škodlivé dopady na dodržování lidských práv můžeme snadno vysledovat už dnes. Nejzřetelnější je to na příkladu velmocí, jako jsou Rusko, Čína a Spojené státy. Ruský kamerový systém je daleko více než k ochraně veřejného pořádku využíván k monitorování a identifikování nepohodlných osob, jako jsou lidskoprávní aktivisté nebo opoziční politici. Tyto pro režim nežádoucí osoby se následně stávají oběťmi nejrůznějších forem šikany. Nejde navíc jen o nebezpečí ze strany státního aparátu Putinova autoritářského režimu. Přístupy do moskevského kamerového systému byly nabízeny k prodeji na internetu, možnosti zneužití tak rapidně rostou.

V Číně je situace vzhledem k postupujícímu zavádění systému sociálního kreditu ještě děsivější. Dochází zde už k tak zřetelnému nástupu digitální tyranie, že se tím vládnoucí režim bez ostychu chlubí. Nejenže se neustále zdokonalují a rozšiřují nejrůznější prostředky hromadného dohledu, díky aplikaci umělé inteligence a strojového učení dochází k prakticky okamžitému vyhodnocování “skóre občana”, nového atributu, který automatizovaně určuje postavení člověka ve společnosti. Sběr dat probíhá na úrovni mnoha státních i soukromých systémů včetně nepřetržitého přístupu ke zdravotním a pracovním záznamům, průmyslovým kamerám a elektronické komunikaci.

Šmírovací praktiky ale nejsou výsadou pouze autoritářských režimů. Negativní vlivy plošného sledování se intenzivně projevují i na západě. Stačí si vzpomenout na odhalení Edwarda Snowdena o programech americké tajné služby NSA, která neoprávněně monitorovala komunikace milionů lidí po celém světě, včetně významných osob politiky a byznysu (například odposlouchávání mobilního telefonu německé kancléřky Angely Merkelové). Arogance a cynismus, s jakými americké tajné služby přistupují k osobním údajům vlastních občanů, občanů spojeneckých států NATO i naprosto nezainteresovaných lidí z dalších zemí, je vskutku zarážející. Je navíc tím nebezpečnější, protože na Američany hledíme jako na své spojence – kteří se nás ale ve skutečnosti snaží nenápadně dostat pod svůj nepřetržitý digitální dohled.

Nejsou to ale jen světové velmoci, které si libují v hromadném sledování. I v ČR máme řadu problematických postupů, prostředků a zákonů, které umožňují extenzivní zásahy do práva na soukromí. Pirátskou snahu o zrušení data retention loni zastavil Ústavní soud, plošné shromažďování provozních a lokalizačních údajů bude proto nutné řešit složitě legislativní cestou. Zároveň se objevují další příklady rostoucích ambicí na zavádění sofistikovaných a skrytých šmírovacích nástrojů – například údajná snaha BIS prostřednictvím systému na dálniční známky šmírovat cestující jednotlivých vozidel. Zároveň platí smutná skutečnost, že v západních společnostech se vedle sledování státním aparátem musíme bránit i proti sledování korporacemi. Nemáme proti sobě jen jednoho Velkého bratra, jako je to třeba v Číně – čelíme hordám šmíráků, kteří chtějí naše data získat a zneužít.

Právo na soukromí proto musíme nepřetržitě a důsledně hájit a vymáhat. Evropské nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) nám k tomu poskytuje dostatečnou páku. Jen se ji musíme naučit správně využívat.