Jekyll2022-11-25T12:59:08+00:00https://www.profant.eu/feed.xmlProfantZápisník pirátského poslance Ondřeje Profanta, který se zaměřuje na opendata, e-government, digitalizaci společnosti a kybernetickou bezpečnost.
Rád bych byl, aby Česká republika byla moderním státem s rozvinutou digitální ekonomikou, kde je kladen silný důraz na vzdělávání a svobodu.
V digitalizaci se musíme inspirovat ve Velké Britanii, Dánsku a Estonsku, řešení musí být otevřená, uživatelsky přívětivá a ohleduplná k soukromí.
Ondřej ProfantDigitální a informační agentura2022-09-11T17:00:00+00:002022-09-11T17:00:00+00:00https://www.profant.eu/2022/dia<p>Digitální transformace Česka konečně startuje. Nejedná se o nějaký jeden nový informační systém, přejmenování jedné pozice či něco podobného. Jedná se o opravdovou institucionální změnu na základě zkušeností od nás i ze zahraničí.</p>
<!--more-->
<h2 id="historie">Historie</h2>
<p>Před 13 lety byly spuštěny klíčové projekty: Základní registry, Czechpoint a Datové schránky. Projekty na svou dobu velmi revoluční. Technicky spíše podprůměrné, avšak doba ještě nepřála moderním IT postupům.</p>
<p>Těsně předtím bylo zrušeno <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Ministerstvo_informatiky_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky">ministerstvo informatiky</a> (MI). Což v té době to dávalo smysl. Ministerstvo samo o sobě nebylo navrženo dobře - bylo slabé, nedisponovalo klíčovými pravomocemi. V té době nejspíš nikdo ani nevěděl, jaké pravomoci by mělo mít.</p>
<p>Po zrušení MI, v letech 2007-2022, byla digitalizace agendou ministerstva vnitra. Tam za těch 15 nezaznamenala žádný výrazný posun (kromě dvou výjimek, o těch dále) . Celá sekce fungovala přísně úřednicky. Pohledem zvenku neměla ambice digitalizovat ČR jako celek, namísto toho oprašovala systémy, které měla ve správě. A ani to se zcela nedařilo, základní registry jsou dnes v žalostném stavu, kdy potřebují víc jak jednogenerační obměnu HW i SW. Neexistovala politická podpora a ambice. Vše jelo samospádem.</p>
<p>Dvě zmíněné pozitivní výjimky za sebou zanechali dva ředitelé odborů MVČR. Roman Vrba vytvořil a projektově vedl Portál občana. Platformu postavenou na moderních technologiích, která záplatuje jednu z velkých bolístek českého egov - roztříštěnost. Na jednom portálu, v jednom UX provedení se sbíhá velké množství služeb státu. Inu, vyzkoušejte si to sami: portal.gov.cz. Spolu s Portálem vznikl <a href="https://designsystem.gov.cz/">design systém</a>, jednotný design, který lze nasadit pro všechny weby státní správy. Druhým ředitelem je Petr Kuchař, který budoval Odbor hlavního architekta egovernmentu. Podařilo se připravit <a href="https://archi.gov.cz/">rozsáhlou koncepci</a> a podařilo se vnést enterprise architekturu do projektů. Všechny zbylé projekty (např. jednotná <a href="https://www.identitaobcana.cz">Identita občana</a>) jsou dílem Evropské unie. Za všechny tyto aktivity, které vznikly odporu navzdory, patří všem zúčastněným velký dík.</p>
<p>V minulém volebním období se také silně posunula legislativa. Do té doby jsme měli legislativu, která měla tendenci popisovat zamýšlené informační systémy do vysokých detailů, včetně podrobností jejich architektury. Tedy legislativa tvořila zbytečné výrazně svazující podmínky u běžných provozních věcí (věci nešlo dělat jinak beze změny zákona). Což je naprosto omezující a v důsledku i škodlivé. Přitom v praxi je potřeba jenom to, aby zákon určil správce agend a k nim příslušících agendových informačních systémů a definoval, kdo má nárok na zpracování osobních údajů.</p>
<p>Co se změnilo? Na základě široké politické shody byl schválen zákon <a href="https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2020-12">12/2020 Sb. o právu na digitální služby</a>, který zcela změnil paradigma. Garantuje občanům nárok na služby státu digitálně, inventarizuje služby a vše zastřešuje. Také byla schválena zákonná pravidla pro používání cloudu ve státní správě.</p>
<p>Největší slabinou zákona o právu na digitální službu jsou specifické resortní zákony, které někdy digitalizaci vysloveně blokují (popisují proces do detailů, takže ho nelze změnit).</p>
<h2 id="hlavní-problémy-egovernmentu">Hlavní problémy egovernmentu</h2>
<p>Hlavní problémy egovernmentu v ČR jsou až notoricky známe:</p>
<ul>
<li><strong>Resortismus</strong>: resorty spolu nespolupracují. Jeden bojuje s vendor lock-inem, druhý stejný produkt nakupuje. Jeden vytvoří moderní rozhraní, druhý ho odmítne použít.</li>
<li><strong>Roztříštěnost</strong>: Přirozeně se zkopírovaly gesce a dané resorty poskytují své služby, mnohdy však zcela duplicitní. Dlouho nebyla jednotná identita. Některé resorty mají dodneška problém vydat výpis z jednoduché databáze, kterou vedou. Pro občana je to matoucí a hraničí to až s nepoužitelností. Odstrašujícím příkladem je třeba <a href="https://www.rzp.cz">Registr živnostenských oprávnění</a> a jeho UX.</li>
<li><strong>Neschopnost adaptovat moderní postupy</strong>: Toto je víceméně obecná vlastnost z podstaty věci konzervativní veřejné správy. V případě digitalizace to bylo ještě umocněno tím, že byla utopena v jednom z největších resortů, který ze své podstaty primárně řeší policii. V praxi hlavně žádné experimenty či změny.</li>
<li><strong>Neschopnost změny</strong>: Naše veřejné instituce se nemění. Přitom soukromý sektor i jiné státy neustále přizpůsobují svou organizační strukturu výzvám doby. Bankovní domy už mají běžně sdílená centra služeb, zatímco u státu si každá “pobočka“ (ministerstvo) buduje své služby sama apod.</li>
<li><strong>Nedotaženost projektů</strong>: Projekty jsou vlastně jen úkoly ve spisové službě. Nehledí se na ně jako na projekt, který má nějaké cíle a má přinést konkrétní benefity. Úkolem je například elektronický výpis. Ale nikdo uvnitř už se neptá, zda ho klient dostane rychle, pohodlně, jak ho případně reklamuje… Neznamená přece, že je úkol splněn, když na obskurní stránce popíšeme, že můžete na ještě obskurnější stránce na něco kliknout a výpis nám přijde Datovou schránkou.</li>
<li><strong>Strach z neúspěchu</strong>: Moderní firmy i státy aplikují princip “fail fast”. Tedy neboj se neuspět, ale včas to zjisti a přines užitečnou zkušenost: “tudy ne”. ČR naopak aplikuje až neuvěřitelnou opatrnost a úředníci radši nedělají nic, nebo dělají mnohokrát nepovedený leč zaběhlý postup, než aby vyzkoušeli cokoliv nového. Byť je např. daná inovace osvědčena v několika sousedních zemích.</li>
<li><strong>Předražení jednotlivých projektů</strong>: Projekty jsou drahé. A to zvláště v celkových nákladech. Není nic špatného zaplatit za kvalitní dlouhotrvající práci. Ale my často dostáváme podprůměrný SW za ceny, které víceméně jinde nevidíme. Tento jev ještě umocňuje, že daný SW mnohdy nesplní co slíbil (např. nedojde k plné automatizaci procesu). Další bolístkou jsou celkové náklady. Zcela elementární způsob jak ušetřit je nechat centrální systémy dělat svou práci a psát jen drobné rejstříky, což je většinou to, co jednotlivé resorty potřebují. Namísto toho mnohdy vidíme duplikaci s centrálními sdílenými systémy.</li>
</ul>
<p>My naopak chceme veřejnou správu, která je</p>
<ul>
<li>stát pro občana, ne naopak</li>
<li>důvěřující i důvěryhodná</li>
<li>moderně a daty řízená</li>
<li>motivující k inovacím a efektivitě</li>
<li>efektivní, automatizovaná</li>
<li>agilní a akceschopná</li>
<li>jednoduše proklientská</li>
</ul>
<h2 id="dia">DIA</h2>
<p>Problémů je, jak jsme viděli, opravdu hodně. Nejde předpokládat, že jeden člověk s drobným týmem může z měsíce na měsíc všechny odstranit. Navíc se o potřebě změny v kuloárech hovoří již dlouho.</p>
<p>Proto jsme poslední půlrok připravovali opravdovou systémovou změnu. Ta v červenci prošla meziresortním připomínkovým řízením, v srpnu vládou a v září prvním čtením v Poslanecké sněmovně. Zhmotněna je v <a href="https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=9&t=287">sněmovním tisku 287</a> (<a href="https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=215725">samotný materiál a důvodová zpráva</a>; <a href="https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=215727">RIA</a>). Do projektu je zapojeno 80 lidí z různých resortů.</p>
<p>Aktualizace: DIA prošla sněmovnou včetně všech PN a již je v <a href="https://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/historie?action=detail&value=5023">senátním tisku 17</a>.</p>
<p>Hlavní změny jsou:</p>
<ul>
<li>vyčlěnění Správy základních registrů a 2 odborů MVČR do samostatné instituce - Digitální a informační agentury (DIA)</li>
<li>DIA je ústředním orgánem státní správy</li>
<li>DIA má vlastní rozpočet</li>
<li>DIA má ve správě zákony týkající se digitalizace</li>
<li>DIA je samostatným připomínkovým místem v meziresortním připomínkovém řízení</li>
<li>OHA v rámci DIA má širší kompetence - posuzuje projekty z hlediska ekonomického, z hlediska uživatelské přívětivosti, práce s daty atd.</li>
<li>DIA převezme informační systémy, které jsou sdíleny napříč veřejnou správou: základní registry, Czechpoint, Portál občana a další. Některé ne hned.</li>
</ul>
<p>Hlavní úkoly jsou:</p>
<ul>
<li>DIA převezme úkoly plynoucí ze zákona o právu na digitální služby a z programového prohlášení vlády v oblasti digitalizace.</li>
<li>Planujeme pomáhat přímo dalším rezortům. Například přímou pomocí s navržením informačního systému, aby to neskončilo mrzením - jak je to naneštěstí běžné.</li>
<li>V neposlední řadě chceme pořádně rozvíjet centrální sdílené systémy (např. základní registry), tak, aby nebyly úzkým hrdlem českého egov.</li>
</ul>
<h3 id="inspirace-núkibem">Inspirace NÚKIBem</h3>
<p>Kromě inspirace Dánskem, Izralem či Velkou Británií se inspirujeme českým Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Ten je také ústředním orgánem, obdobné velikosti (personální a finanční), ředitele jmenuje vláda. Co pro nás ale bylo klíčové, je kultura a mentální nastavení. Vedení NÚKIB bere kybernetickou bezpečnost ČR jako svoji odpovědnost. Je jasné, že to nemá na starost nikdo jiný a jejich prostředky jsou určeny přesně na to. Princip jasné zaměřené odpovědnosti (single responsibility). To je ve velkém kontrastu proti velkému resortu, který má i objektivně důležitější jiné zájmy.</p>
<p>Zároveň vidíme jasnou linii odpovědnosti. Politickou odpovědnost nese vždy ministr jakožto člen vlády. Ten představí svoji vizi. Na té se shodne s ředitelem DIA, který na ní začne pracovat. Ministr určuje kurz, kterým ředitel DIA kormidluje svůj úřad. . Z mých zkušeností je taková shoda výrazně častější. Pokud neshodnou, ministr má právo vládě předložit jméno nového ředitele, který bude jeho vizi sdílet. Už však nemůže vyměnit řadové úředníky a zaměstnance DIA (např. ty, kteří vydávají odborná stanoviska OHA). Ředitel samozřejmě bude vybrán v otevřeném výběrovém řízení. To mi přijde jako vyvážený přístup mezi politickou odpovědností a dlouhodobou stabilitou. Jen tak se lze vyhnout neřízenému chaosu, jaký jsme v mnoha případech mohli vidět v COVIDové krizi.</p>
<p>Obecně se dá říci, že moderní společnost směřuje spíš k menším institucím s jasně definovanými cíli. Doba obřích úředních molochů je za nmi, a státní správa se musí přizpůsobit.</p>
<h2 id="bude-to-stačit">Bude to stačit?</h2>
<p>Samozřejmě tato změna sama o sobě nestačí. Jak by řekli matematici, jedná se o podmínku nutnou, nikoliv postačující. Víceméně základní kameny jsou rozloženy dobře, ale chyběla organizovaná síla, která by dotahovala projekty do použitelné podoby. Teď máme robustní legislativní základy, základní informační systémy, ale čeká nás:</p>
<ul>
<li>generační obměna centrálních sdílených informačních systémů</li>
<li>oprava legislativních překážek v resortně specifických zákonech</li>
<li>spolupráce s resorty na navrhnutí digital born řešení pro jejich procesy</li>
<li>přinesení nové agilnější kultury dovnitř veřejné správy</li>
<li>jednotné UX a brand služeb</li>
<li>centrální callcentrum, které pomůže klientům</li>
</ul>
<p>Pokud chceme změny, nesmíme se změn bát.</p>Ondřej ProfantDigitální transformace Česka konečně startuje. Nejedná se o nějaký jeden nový informační systém, přejmenování jedné pozice či něco podobného. Jedná se o opravdovou institucionální změnu na základě zkušeností od nás i ze zahraničí.Podpora pirátské kandidátní listiny na Praze 82022-09-07T15:00:00+00:002022-09-07T15:00:00+00:00https://www.profant.eu/2022/kandidatura-praha8<p>V nadcházejících komunálních volbách 23. a 24. září jsem se rozhodl podpořit pirátskou kandidátní listinu na Praze 8, na které kandiduji z desátého místa. Má úloha garanta pro oblast IT spočívá především v odborné podpoře našich zastupitelů a kandidátů za účelem zlepšení transparence, komunikace a vnitřního fungování zastupitelstva a úřadu městské části.</p>
<!--more-->
<p>Za Piráty <a href="https://praha8.pirati.cz/volby/2022-komunalni.html?pohled=kandidati">kandiduje vyvážený mix osobností</a> ze státní správy i soukromého sektoru, ať už se jedná o členy strany nebo nestraníky. Již zkušené obhajující zastupitele doplňují i nové tváře, přičemž naším společným cílem je <a href="https://praha8.pirati.cz/volby/2022-komunalni.html?pohled=program">zlepšování života na Osmičce</a>, ať už v oblasti bydlení, školství, dopravní obslužnosti, ochrany životního prostředí nebo kultury a tolik potřebná modernizace postupů radnice.</p>
<p>Jako odborný garant pro <a href="https://praha8.pirati.cz/volby/2022-komunalni/otevrena-a-moderni-radnice.html">Otevřenou a moderní radnici</a> chci přispět ke zlepšení úrovně poskytovaných služeb a komunikace úřadu s občany. Mezi to patří i zvýšená míra transparence a participace rozhodování prostřednictvím využití moderních nástrojů a vyvození vyšší politické zodpovědnosti za jednotlivá rozhodnutí členů Rady. Samozřejmostí je pak kontrola veřejných zakázek na informační a komunikační technologie, aby Praha 8 zbytečně neutrácela za předražené systémy a nevýhodné licenční smlouvy.</p>
<p>Pirátský přístup k politice založený na otevřenosti a poctivosti má své místo i na komunální úrovni. Nezapomeňte proto přijít k volbám. Rozhoduje se totiž i o vás. Vzhledem k volebnímu systému je také důležité kroužkovat celou kandidátní listinu, aby hlasy zbytečně nepropadávaly.</p>Ondřej ProfantV nadcházejících komunálních volbách 23. a 24. září jsem se rozhodl podpořit pirátskou kandidátní listinu na Praze 8, na které kandiduji z desátého místa. Má úloha garanta pro oblast IT spočívá především v odborné podpoře našich zastupitelů a kandidátů za účelem zlepšení transparence, komunikace a vnitřního fungování zastupitelstva a úřadu městské části.Zákulisí vládní agendy a chipy2022-07-10T15:00:00+00:002022-07-10T15:00:00+00:00https://www.profant.eu/2022/chip-act<p>Vláda stojí na pomyslném vrcholu hiearchie výkonné moci našeho státu. Občas se i dočteme, že naši zemi “řídí”. Z medií se ale dozvídáme jen o velmi malé části její činnosti. Pojďme se podívat, co se skrývá v zákulisí vlády, zejména v oblasti evropské agendy.</p>
<!--more-->
<p>V lednu jsem se stal náměstkem vicepremiéra pro digitalizaci Ivana Bartoše. Čili jeho zástupcem jak na ministerstvu, tak na výborech Sněmovny či na zasedáních vlády. Podobná vrcholová funkce s sebou samozřejmě nese mnoho překvapení. Jelikož jsem zasedal v Poslanecké sněmovně, parlamentní část práce mě nepřekvapila. Stejně tak běžný provoz “baráku” funguje dle očekávání a dle služebního zákona. Oblast, kterou jsem však důvěrně neznal, je vnitřní komunikace EU.</p>
<h2 id="eu-agenda">EU agenda</h2>
<p>Seděl jsem v kanceláři a okolo desáté dopoledne mi přijde mail. V názvu má záhadnou zkratku “RKS” (resortní koordinační skupina) a následuje téma. Po přečtení mailů zjistím, že k danému dokumentu se máme vyjádřit do 15:00 téhož dne. Mé zděšení bylo velké. Jak se mám stihnout vyjádřit za necelých pět hodin, navíc když tři z nich zaberou předem domluvené schůzky? Jak tohle funguje?</p>
<p>RKS jsou pochopitelně dosti široké, protože většinou je více dotčených resortů. Dokumenty, které skrz ně přicházejí, jsou obvykle Rámcové pozice (stanoviska) k dokumentům Evropské unie. Tuto pozici vytváří gestor (úřad, který má danou věc v gesci) společně se spolugestory. Míra spolupráce je dost závislá na konkrétním dokumentu a konkrétních úřadech. Když je pozice hotová (domluví se gestor a spolugestoři), rozešle se do RKS k poslednímu připomínkování, které je právě takto krátké.</p>
<h2 id="chips-act">Chips act</h2>
<p>Jedním z takových případů byl Chips act, neboli Akt o čipech. Jedná se o iniciativu EU, která má za cíl posílit výrobu polovodičů v EU. O potřeba <a href="https://www.profant.eu/2019/otevreny-hardware.html">zajistit v EU bezpečný hardware jsem psal již před lety</a>. Jedná se samozřejmě o velmi ambiciozní cíl.</p>
<p>Právě tento dokument byl jeden z nejdůležitějších, které jsem v RKS objevil. Dokud jsem se neozval, tak proces probíhal velmi strojovým způsobem v režii úředníků. Žádné velké vize, hlavně ohlídat, aby se toho moc nezměnilo a nikdo se nenaštval. Gestorem je Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Spolugestory jsme my za kabinet digitalizace na ÚV (MDG).</p>
<p>V rámci aktu o čipech se rozjela velká spolupráce mezi MPO, kabinetem digitalizace, kabinetem vědy a kabinetem EU. Naší hlavní výhradou jsou přespřílišné ambice původního návrhu. Ten cílí na výroby čipů, které ještě neexistují (mají se podporovat jako “First of a kind”). Čili říká, že výroba v EU má v technologiích předběhnout Taiwan (současného lídra trhu). Samozřejmě s vypětím všech sil by se to mohlo podařit, ale EU by to přineslo jedno mediální prvenství a následně s největší pravděpodobností krach továrny, která by nebyla schopna přežít bez ohromných dotací.</p>
<p>My se na to díváme jinak. Svět se hodně proměnil a současná pandemie a válka silně narušují globalizační trend. Koneckonců, jak dokládá příklad z roku 2021, jedna nákladní loď hravě zvládne zablokovat Suezský průplav a narušit světový obchod. Evropa musí být také odolná proti výkyvům na světových trzích. Základní výrobky musí být dostupné a naše vlastní výroba se nemůže zastavit kvůli každému zakolísání dodávek nějaké dílčí suroviny či součástky.</p>
<p>Proto je důležité posílit takzvanou “resilience”. Tedy pracovat na tom, aby byla zcela zajištěna strategická výroba a dostatečná zásoba běžných čipů, které evropský průmysl ve velkém spotřebovává (např. automobilky). Jinými slovy – vyrábějme takové čipy, jaké opravdu potřebujeme pro chod naší ekonomiky.</p>
<h2 id="neustále-ve-střehu">Neustále ve střehu</h2>
<p>Podobné detaily bývají v praxi často zanedbávány nebo zcela ignorovány, dokud si jich někdo dostatečně iniciativní nevšimne. Jde přitom o velmi důležitá a dlouhodobá rozhodnutí, která v důsledku ovlivní nejen každého občana ČR, ale i všechny další Evropany. Netýká se to samozřejmě jen chipů nebo digitalizace, ale všech dalších oblastí. Zároveň jde o skvělou příležitost, jak se dá celoevropská politika prostřednictvím dobře připravených a odůvodněných pozic konstruktivně ovlivnit i z pozice malého členského státu.</p>
<p>Je proto potřeba být neustále ve střehu. Podstatná rozhodnutí totiž i na vládní úrovni mohou projít zcela bez povšimnutí a vyjádření, která by zohledňovala zájmy ČR.</p>Ondřej ProfantVláda stojí na pomyslném vrcholu hiearchie výkonné moci našeho státu. Občas se i dočteme, že naši zemi “řídí”. Z medií se ale dozvídáme jen o velmi malé části její činnosti. Pojďme se podívat, co se skrývá v zákulisí vlády, zejména v oblasti evropské agendy.Bankovní identita není všespásná2022-07-07T14:00:00+00:002022-07-07T14:00:00+00:00https://www.profant.eu/2022/bankovni-identity<p>Soukromoprávní identity umožňující přístup ke službám egovernmentu znamenají významný posun pro digitalizaci státu. Přesto je jejich používání i vinou legislativních překážek stále nedokonalé.</p>
<!--more-->
<h1 id="bankovní-identita-není-všespásná">Bankovní identita není všespásná</h1>
<p>Využití soukromoprávních identit pro přístup ke službám egovernmentu je ohromným krok vpřed. Dlouho jsme měli velmi prostý problém. Měli jsme online služby, ale neměl je kdo používat. Zkušenosti ze zahraničí nám jasně ukázaly cestu – spolupracujme s institucemi, které již klienty mají ztožněné. Zde se nabízí silně regulované odvětví bank (ještě před přijetím zákona měly klienty ztotožněné proti základním registrům). Nutno též zmínit, že jsou i jiné subjekty, které poskytují identity. Zvláště pak mojeID od cz.nic je skvělým příkladem nezavislé identity, která narozdíl od bank splňuje i nejvyšší bezpečnostní úroveň pro komunikaci se zahraničním egovernmentem napříč EU. Plný výčet poskytovatelů nalezenete na portálu <a href="https://info.identitaobcana.cz/idp/">identitaObcana.cz</a>.</p>
<h2 id="dvě-vady-na-kráse">Dvě vady na kráse</h2>
<p>I tento významný krok vpřed má však své mouchy. Obě jsou přímo v zákoně č. <a href="https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-21#p38ad">21/1992 Sb.</a> o bankách:</p>
<blockquote>
<p>§ 38ad</p>
<p>(1) Přístup do informačního systému veřejné správy nebo elektronické aplikace s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci splňujícího požadavky podle § 38ac odst. 1 se považuje za přístup se <strong>zaručenou</strong> identitou podle zákona o informačních systémech veřejné správy.</p>
<p>(2) <strong>Státní orgán a orgán územního samosprávného celku</strong> jsou oprávněny použít prostředek pro elektronickou identifikaci vydaný bankou, pobočkou zahraniční banky nebo poskytovatelem identifikačních služeb pro účely prokázání totožnosti, které vyžaduje právní předpis nebo výkon působnosti, pouze prostřednictvím kvalifikovaného systému.</p>
</blockquote>
<p>Prvním problémem bankovních identit je, že se banky bojí nejvyšší úrovně. Identita má tři úrovně zabezpečení: nízkou, značnou a vysokou. V praxi služby nejčastěji využívají značnou. Vysoká je potřeba například pro přeshraniční komunikaci. Tento problém je zatím spíše teoretický, neb drtivá většina služeb si vystačí s úrovní značná. K tomuto kompromisu došlo z důvodu obavy bank ze zodpovědnosti za úkony činěné v nejvyšší úrovni. Což je teoreticky cokoliv, v praxi však třeba katastr je chráněn ještě ochrannými lhůtami, čili zneužití není záležitostí “přihlásím se a odkliknu”.</p>
<p>Druhý problém je však mnohem palčivější. Definice “Státní orgán a orgán územního samosprávného celku” znamená státní orgán, obce a kraje. V tomto výčtu viditelně a záměrně chybí soukromoprávní subjekty, avšak také vysoce nezávislé subjekty, které jsou však zřízeny státem např. fondy. Zvláště patrné je to pak u <a href="https://www.sfzp.cz/">Státního fondu životního prostředí</a>, který vypisuje program <a href="https://novazelenausporam.cz/">Zelená úsporám</a>. Nebo třeba u Státního fondu dopravní infrastruktury, který provozuje portál edalnice, přes který se kupuje dalniční známka.</p>
<p>Tento problém vznikl záměrně. Banky pochopitlně chtějí vydělat, a tak soukromoprávní identity nejsou zahrnuty v zákoně. Koneckonců je to soukromoprávní vztah mezi bankou a někým jiným, kdo potřebuje identifikovat klienta. Připojení se tedy řídí <a href="https://www.bankid.cz/cenik">ceníkem</a>. Je ale nesmysl, aby státní fondy platily bankám za ztotožnění oproti státnímu registru obyvatel.</p>
<h2 id="jak-tedy-požádat-o-zelenou-úsporám">Jak tedy požádat o zelenou úsporám?</h2>
<p>Jak tedy podat žádost o zelenou úsporám či jinou službu státního fondu? Naštěstí toto omezení jde obejít. I když je to poněkud kostrbaté.</p>
<ol>
<li>Pomocí bankovní identity se přihlásíte na https://www.identitaobcana.cz</li>
<li>Zde najdete nadpis <strong>Mobilní klíč eGovernmentu</strong> a v něm odkaz: <strong>Připojení Mobilního klíče eGovernmentu</strong>.</li>
<li>Na odkaze si stáhnete aplikaci Mobilní klíč eGovernmentu</li>
<li>Tuto aplikaci si propojíte se svou identitou</li>
</ol>
<p><img src="/assets/img/posts/mobilni-klic.png" alt="Jak získat mobilní klíč" /></p>
<p>Nyní máte dva možné způsoby, jak se přihlašovat. Prostřednictvím bankovní identity od banky a aplikací mobilní klíč. Tato aplikace vám však bude fungovat právě i u státních fondů, čili s ní můžete např. podat žádost v programu Zelená úsporám.</p>
<p>Pokud aplikaci nechcete víc používat, tak ji můžete na té samé stránce i odpojit. Například pokud se bojíte zneužití vašeho mobilu.</p>
<h2 id="kdy-se-to-změní">Kdy se to změní?</h2>
<p>Jelikož je toto zaneseno přímo v zákoně, tak to může změnit pouze Parlament. Ten projednává mnoho věci, je proto obvykle lepší se připojit k nějaké již probíhající změně daného zákona.</p>
<p>Poslanecká sněmovna je však zpomalena obstrukcemi od ANO a SPD, čili je velmi těžké podobné drobné vylepšení protlačit. Při nejbližší příležitosti tuto změnu ale určitě předložíme.</p>Ondřej ProfantSoukromoprávní identity umožňující přístup ke službám egovernmentu znamenají významný posun pro digitalizaci státu. Přesto je jejich používání i vinou legislativních překážek stále nedokonalé.Význam Pirátů ve vládě2022-06-05T10:00:00+00:002022-06-05T10:00:00+00:00https://www.profant.eu/2022/vyznam-piratu-ve-vlade<p>“Mají vůbec Piráti ve vládě význam?” Tuto otázku jsem po volbách slyšel často a vlastně jsem ji kladl i sám sobě. Dnes jsem schopen říct, že mají. A že je dobře, že jsme se rozhodli na nabídku vstupu do vlády přistoupit.</p>
<!--more-->
<p>Hned na úvod je třeba říct, že když se 9. října 2021 oznamovaly výsledky voleb, měl jsem dost smíšené pocity. Na jednu stranu jsem byl samozřejmě nadšený, protože se díky dosud nevídané spolupráci dvou širokých demokratických koalic podařilo ukončit chaotickou a destruktivní vládu Andreje Babiše. To byl koneckonců hlavní cíl těchto voleb – zabránění další agrofertizaci České republiky.</p>
<p>Konečný výsledek byl pro Piráty ale potupný. Nazývat to jinak by bylo pokrytecké. Zkrátka jsme dostali výprask, který byl způsobem řadou událostí a vlivů, o kterých by se dalo dlouze diskutovat a spekulovat. Ať už s ohledem na masivní dezinformační kampaň cílenou proti Pirátům, chybná rozhodnutí v průběhu volebního klání nebo nastavení koaliční spolupráce se Starosty. To vše jsou důvody, které byly už z mnoha různých úhlů pohledu probírány v médiích, na sociálních sítích i na dalších místech.</p>
<p>Otevřeně se přiznávám k tomu, že ještě před samotným hlasováním Pirátů o vstupu do Fialovy vlády, jsem měl značné pochyby o tom, jestli má pirátská účast na vládě vůbec smysl. Jestli se tentokrát nepotvrdí předpoklady politologů a komentátorů, kteří Pirátům jako už mnohokrát předtím věštili jejich politickou marginalizaci či zánik. Jestli přeci jen role v opozici není “čistší” a více v souladu s dlouhodobými cíli Pirátů.</p>
<p>Přes veškeré tyto vnitřní pochyby, kterým jsem čelil nejenom já, ale každý Pirát, který musel pečlivě zvážit, jestli nabídku podílet se na další vládě přijmout, jsem rád, že se Piráti těžké vládní odpovědnosti nakonec chopili. Prvním důvodem je závazek vůči více než 800 000 voličům, kteří koalici PirSTAN dali hlas. Odmítnout spoluúčast na vládě jen kvůli vlastní hrdosti by nebylo správné.</p>
<p>Dalším dobrým argumentem, proč je dobře, že jsme přítomni u formování důležitých vládních rozhodnutí, je aktuální politická situace. A to nejen v České republice, ale na celém světě. Ocitáme se v nejisté době poznamenané hned několika vážnými krizemi. Pandemie COVID, Putinova invaze na Ukrajinu a prudká inflace jsou každá sama o sobě extrémně náročnou výzvou. Zároveň stojíme i před příležitostmi, které představuje hlubší evropská spolupráce a koordinace, včetně možností podstatné aspekty moderní politiky s dostatečným důrazem prezentovat během českého předsednictví Radě EU. Čeká nás také náročný úkol plnění Zelené dohody pro Evropu a Národního plánu obnovy a mnoho dalších, častokrát dlouho odkládaných úkolů.</p>
<p>Celá společnost prochází významnými změnami, o kterých se mnozí ještě před pár lety domnívali, že jsou nepodstatné nebo k nim ani nemůže v dohledné době dojít. Je proto důležité, aby se Piráti jako hlas liberální politiky podíleli na rozhodování o podstatných otázkách dalšího směřování ČR a EU.</p>
<p>Prohlubování evropské spolupráce je zejména v době ruské vojenské agrese pro Českou republiku naprosto klíčové. A já jsem rád, že v tomto směru se pirátskému vládnímu týmu velmi daří. Což se dá poznat například na rychlém vybudování vztahů našich ministrů s evropskými politiky nebo velmi efektivní příprava vládních stanovisek pro Radu EU za jednotlivé resorty.</p>
<p>Plníme i další sliby. Za účelem lepší koordinace digitalizace jsme vytvořili <a href="https://www.pirati.cz/tiskove-zpravy/cesky-digitalni-tym.html">široký tým odborníků</a> a pilně se věnujeme centrálním projektům eGovernmentu. Pirátský ministr zahraničí Jan Lipavský dělá (navzdory zášti prezidenta Miloše Zemana) české diplomacii velmi dobré jméno, jak je vidět na jeho zásluhách o <a href="https://www.pirati.cz/tiskove-zpravy/CR-v-Rade-OSN.html">zvolení ČR do Rady OSN pro lidská práva</a> nebo častých <a href="https://www.pirati.cz/tiskove-zpravy/blinken-lipavsky-schuzka-ministru-zahranici-usa.html">schůzkách s vrcholnými světovými politiky</a>. Další úspěchy Pirátů dobře popisuje následující <strong><a href="https://www.pirati.cz/tiskove-zpravy/100-dni-vlady.html">shrnutí prvních sto dní vlády</a></strong>:</p>
<h2 id="aktuální-témata">Aktuální témata</h2>
<p><strong>Podpora Ukrajiny a pomoc válečným uprchlíkům</strong></p>
<p>Od začátku jsme se jasně postavili na stranu našich ukrajinských sousedů. Dodáváme do země munici i zbraně, zdravotní materiál či humanitární pomoc. Podporujeme co nejtvrdší sankce – Ivan Bartoš například Evropské komisi navrhuje rozšířit sankční seznam a odříznout oligarchy od veřejných peněz.</p>
<p>Pomáháme válečným uprchlíkům.</p>
<p><strong>Pomoc českým občanům proti rostoucím cenám</strong></p>
<p>Vláda v prosinci schválila kvůli rostoucím cenám rozšíření příspěvku na bydlení a mimořádnou pomoc v hmotné nouzi.</p>
<p>Piráti navrhli navýšit rodičovský příspěvek, podporují valorizaci životního či existenčního minima.</p>
<p>Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek navrhl energetický bonus pro domácnosti.</p>
<p>Ve spolupráci s MPO i MPSV se řeší další kroky, jak lidem ulevit a kompenzovat zdražování. Diskutují se různé varianty.</p>
<p>Vláda přijala ropný trojlístek na snížení ceny benzínu a nafty – zrušení povinnosti přimíchávání biosložky do pohonných hmot, zrušení silniční daně pro vozidla do 12 tun, pomohou též kontroly marží u distributorů i prodejců pohonných hmot.</p>
<h2 id="dlouhodobá-témata">Dlouhodobá témata</h2>
<p><strong>Boj proti korupci</strong></p>
<p>Skupina koaličních poslanců v čele s předsedou pirátského klubu Jakubem Michálkem předložila změnu zákona o střetu zájmů, aby byl konečně vymahatelný zákaz politiků vlastnit média a pobírat veřejné zakázky. Zákon definitivně ukončí koncentraci politické a mediální moci v jedněch rukách, která ohrožuje naši svobodu. Také lidem a novinářům vrátí právo kontrolovat své politiky tím, že budou veřejná jejich
majetková přiznání. Kvůli obstrukcím se na zákon dosud nedostalo a očekáváme o jeho schválení tuhou bitvu.</p>
<p><strong>Pomoc rodinám - 5,7 miliard na nové dětské skupiny</strong></p>
<p>Pirátská poslankyně Olga Richterová ve spolupráci s dalšími stranami v minulém období prosadila financování dětských skupin, nyní vstoupilo v platnost. Zavedli jsme tak poprvé státní příspěvek pro dětské skupiny. Řešíme péči o malé děti a nedostatek míst ve školkách.</p>
<p><strong>Podpora invalidních důchodců</strong></p>
<p>Piráti chtějí napravit nespravedlnost a na vládě navrhli slevy na jízdném i pro všechny invalidní důchodce, jak je tomu například v Rakousku. Nyní nemají desetitisíce plně invalidních lidí na slevu nárok, což je špatně. Myslíme na skupiny, na které minulá vláda “zapomněla”. Spolupracujeme s ministrem dopravy Martinem Kupkou na tom, aby změna prošla.</p>
<p><strong>Léčebné konopí</strong></p>
<p>Díky návrhu Pirátů z minulého volebního období se konečně léčebné konopí dostane k více pacientům a bude umožněno více firmám jeho pěstování. Změna se nyní předkládá v novele vyhlášky o léčivech.</p>
<p><strong>Zrušení přimíchávání biopaliv</strong></p>
<p>Podpořili jsme na vládě zrušení povinného přimíchávání biosložky do pohonných hmot. Piráti za zrušení dlouhou dobu bojovali, protože opatření škodí přírodě a zbytečně se plýtvá půdou, kde můžeme pěstovat třeba obilí. Řepky Andreje Babiše, který na biopalivech vydělal miliardy, se lidé nenajedí.</p>
<p><strong>Zrušení EET</strong></p>
<p>Podpořili jsme vládní návrh na zrušení EET. I naše odborná analýza ukázala, že systém nenabízí živnostníkům ani státu žádnou přidanou hodnotu. Finální zrušení EET by mohlo začít platit od 1. ledna příštího roku, nyní je do konce roku provoz EET přerušen.</p>
<p><strong>Novela zákona o ČT a ČRo - posílení nezávislosti veřejnoprávních médií</strong></p>
<p>Bráníme stabilitu a nezávislost veřejnoprávních médií. Na resortu kultury vzniká úprava, aby členy Rady České televize a Rady Českého rozhlasu volily obě komory Parlamentu České republiky.</p>
<p><strong>Odpovědnější rozpočet</strong></p>
<p>Prosadili jsme odpovědný rozpočet a splnili slib lidem. Předešlá vláda Andreje Babiše zasekla do minulých rozpočtů tak velkou sekeru, že nás zadlužila víc než ostatní polistopadové vlády dohromady. Kdyby takový trend dál pokračoval, narazila by Česká republika na dluhovou brzdu, což by znamenalo výrazné omezení služeb pro občany.</p>
<p><strong>Posílení práv uživatelů internetu i sluchově a zrakově postižených</strong></p>
<p>Piráti předkládají ve Sněmovně návrhy na posílení ochrany práv uživatelů internetu i autorů. Navrhujeme také zpřístupnit více pořadů sluchově a zrakově postiženým lidem.</p>
<h2 id="ministerstvo-pro-místní-rozvoj--ministr-ivan-bartoš">Ministerstvo pro místní rozvoj – ministr Ivan Bartoš</h2>
<p><strong>Ochrana veřejných peněz ve formě novely zákona o zadávání veřejných zakázek</strong></p>
<p><strong>Řešíme s Bruselem problémy okolo střetu zájmů Andreje Babiše a zajištění miliard pro české občany</strong></p>
<p>V březnu byla odeslána odpověď Evropské komisi v rámci auditního řízení ke střetu zájmů. Odpověď obsahovala přehledy o veřejných funkcionářích a jimi ovládaných společnostech nejen ve vztahu k současné vládě, ale i k předcházející vládě Andreje Babiše. Ve všech těchto přehledech figuruje Andrej Babiš jako osoba ovládající společnosti koncernu Agrofert. Zároveň byla informována EK, že urychleně předložíme novelu zákona o evidenci skutečných majitelů. Upravena bude také definice skutečného majitele.</p>
<p><strong>Moderní zákony pro Airbnb</strong></p>
<p>Pracujeme na lepším zákonném nastavení Airbnb, které bude férové pro ubytovatele, hotely, zákazníky, majitele bytů i jejich sousedy.</p>
<p><strong>Rychlé, snadné, digitalizované stavební řízení a kvalitní stavební zákon</strong></p>
<p>Během několika týdnů předložíme opravený a vylepšený stavební zákon. Novela ruší systém státních stavebních úřadů a institucionální integraci dotčených orgánů. Zůstane ale zjednodušení stavebního řízení pro stavebníka (princip „jedno podání, jedno razítko“). Novela dále přinese digitalizaci stavebního řízení a zároveň ponechá stavební úřady v území, dostupné lidem.</p>
<p><strong>Posílení pomoci obcím postiženým tornádem</strong></p>
<p>Při návštěvě obcí postižených tornádem na jižní Moravě jsme vyšli vstříc jejich žádostem. MMR jim dalo více času na přípravu projektů. Dále pracujeme na rozšíření dotačního titulu o náklady nepřímo vyvolané – např. takové, které vznikly poškozením majetku při záchranných či odklízecích pracích. Stejně tak bude možné pomoci při vzniku zcela nových objektů v těch případech, kdy zničený objekt není z důvodu efektivnosti a například splnění aktuálních norem již vhodné rekonstruovat.</p>
<p><strong>Peníze pro samosprávy na ubytování válečných uprchlíků i bydlení našich občanů</strong></p>
<p>Pro samosprávy spustíme v dubnu dotační program, aby mohly nakoupit třeba mobilní domy nebo rychle zrekonstruovat svoje budovy pro válečné uprchlíky. Do budoucna zůstanou prostory k využití samozřejmě i pro české občany.</p>
<p><strong>Ochrana přírody a zdraví lidí - zákon o podpoře nízkoemisních vozidel ve veřejné službě a dopravě</strong></p>
<p>Chceme, aby v ČR vzrostly počty moderních nízkoemisních vozidel ve veřejné službě a dopravě, proto jsme předložili zákon o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných
služeb v přepravě cestujících.</p>
<p><strong>Zahájili jsme práce na zákonu o cestovním ruchu a systému e-turista</strong></p>
<p>Od ledna se uskutečnily desítky schůzek k přípravě zákona o cestovním ruchu, který nastaví systém řízení a financování podpory tohoto sektoru a systému e-turista, jenž výrazně sníží administrativní zátěž ubytovatelů spojenou s evidencí ubytovaných zákazníků. Upřesňujeme hlavní teze i podrobné nastavení pro věcný záměr zákona. Spustili jsme Kolegium cestovního ruchu jako prioritní platformu pro vzájemné informování o aktuálních tématech či problémech mezi ministerstvem a zástupci soukromého sektoru.</p>
<h2 id="agenda-digitalizace--vicepremiér-pro-digitalizaci-ivan-bartoš">Agenda digitalizace – vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš</h2>
<p><strong>Představili jsme Český digitální tým, usnadníme lidem život a ušetříme státu miliardy</strong></p>
<p>Skupina 11 českých i zahraničních expertních poradců nabídne své dlouholeté zkušenosti z oblasti digitální transformace a modernizace státu, inovace, vědy a výzkumu, digitální ekonomiky a e-commerce, technologických startupů či oblasti legislativy. Cílem je snaha přispět k zefektivnění činnosti státní správy, urychlit proces digitální transformace a vyrovnat se standardům zemí jako Dánsko, Estonsko, Velká
Británie, Austrálie či Tchaj-wan, kteří jsou v oblasti digitalizace skutečnými lídry.</p>
<p><strong>Tvoříme profesionální centrální tým, který pomůže resortům s rozjetím online projektů</strong></p>
<p>Pracujeme na tom, aby do státní správy pumpovalo znalosti a data “centrální srdce digitalizace”. Tedy abychom měli tým profesionálů pod Úřadem vlády, kteří budou z centrály poskytovat služby všem ministerstvům a pomáhat třeba s Czech pointy, datovými schránkami, cloudovými úložišti a dalším. Ministerstva pak služby nabídnou dále občanům. Vybudování týmu a plný náběh projektu bude trvat zhruba rok, souběžně připravujeme i další projekty, které jsme slíbili lidem v programovém prohlášení vlády.</p>
<p><strong>Spustili jsme e-Petice</strong></p>
<p>Chceme lidem usnadnit zapojení do veřejného dění. Proto Piráti v minulém volebním období prosadili možnost elektronické petice, v únoru byl nástroj spuštěn v Portálu občana. K založení i podpisu ePetice stačí digitální identita občana. Petice tak může mít elektronickou podobu, přičemž má stejnou váhu jako listinná petice s klasickým podpisem.</p>
<p><strong>Probíhá spolupráce s Ministerstvem vnitra a dalšími experty na digitálních projektech k lepší a rychlejší pomoci válečným uprchlíkům</strong></p>
<p><strong>Spolupracujeme v rámci EU na rozjetí digitálních projektů pro občany i posílení kyberbezpečnosti</strong></p>
<p>Intenzivně se věnujeme přípravě na naše české předsednictví v Radě EU. V digitální oblasti budeme mít na stole řadu rozjednané legislativy, která se týká například rozšíření elektronické identity, regulace umělé inteligence, digitální transformace do roku 2030 nebo posílení kybernetické bezpečnosti. Na všech těchto tématech úzce spolupracujeme s jednotlivými ministerstvy, úřady, ale také dalšími státy EU, Evropskou komisí či Evropským parlamentem.</p>
<h2 id="ministerstvo-zahraničí--ministr-jan-lipavský">Ministerstvo zahraničí – ministr Jan Lipavský</h2>
<p><strong>Probíhá příprava Magnitského zákona na ochranu lidských práv</strong></p>
<p>Ministr Jan Lipavský připravuje tzv. Magnitského zákon, který je inspirovaný legislativou z Velké Británie a USA. Umožňuje uvalit sankce na jednotlivce i firmy ze zemí porušujících lidská práva. Jan Lipavský zákon prosazoval již v minulém volebním období. Vracíme Česku pověst ochránce lidských práv.</p>
<p><strong>Válka na Ukrajině a návrat k “havlovské politice” lidských práv</strong></p>
<p>Aktivně spolupracujeme na úrovni mezinárodních fór a partnerství - NATO, OSN, EU, V4, S3, B9 a dalšími. Prosazujeme silnou českou zahraniční politiku orientovanou na Západ a posílení její lidskoprávní linie. Díky spolupráci členů vlády a našich evropských partnerů jsme nyní silnějším hlasem v Evropě.</p>
<p><strong>Vztahy s Ruskem</strong></p>
<p>Česká diplomacie se úzce podílela na historickém kroku, kdy v reakci na ruskou agresi proti Ukrajině rozhodl Výbor ministrů o vyloučení Ruské federace z Rady Evropy, a to s okamžitou platností. Bylo to nutné pro ochranu důvěryhodnosti této lidskoprávní organizace.</p>
<p>Česká republika momentálně má zastupitelský úřad v Užhorodě. Pomoc českým občanům je reprezentována konzulárním jednatelstvím v Košicích a v Přemyšli. Odvolali jsme souhlas s působením obou generálních konzulátů a jejich pracovníci musí do 12. března opustit území ČR.</p>
<p><strong>Příprava na České předsednictví v Radě EU</strong></p>
<p>Připravujeme české předsednictví ve spolupráci se zastupitelským úřadem v Bruselu, v koordinaci s Úřadem vlády a zahraničními partnery. Porady pracovní skupiny probíhají na každotýdenní bázi. Cílem je úspěšně zvládnout předsednictví v Radě EU s důrazem na dokončení obnovy po pandemii, digitalizaci, životní prostředí a další palčivé problémy. Prohloubíme vztahy se státy EU a obnovíme vnímání Česka jako spolehlivého a zodpovědného partnera.</p>
<p><strong>Digitalizace resortu a zlepšení služeb pro občany</strong></p>
<p>Aktivně řešíme otázku digitalizace na Ministerstvu zahraničí, napravujeme dědictví minulých vlád, které zanechaly IT systémy ve špatném stavu. Výsledkem bude i nová podoba systému DROZD pro naše občany v zahraničí.</p>
<h2 id="legislativa-a-legislativní-rada-vlády--ministr-michal-šalomoun">Legislativa a Legislativní rada vlády – ministr Michal Šalomoun</h2>
<p><strong>Zákony přínosné pro lidi</strong></p>
<p>Chceme, aby stát hospodařil efektivněji, připravoval kvalitní a srozumitelné zákony pomáhající lidem a hledal cesty, jak modernizovat českou ekonomiku. Rozjíždíme projekt se špičkovými nezávislými odborníky, kteří se na tom budou podílet a zpracovávat analýzy důležitých problémů, které přesahují kompetence jednotlivých ministerstev.</p>
<p><strong>Stopka zbytečné byrokracii</strong></p>
<p>Usilujeme o snížení byrokracie podnikatelům. Za tím účelem si pirátský ministr Michal Šalomoun zajistil seznam povinností podnikatelů. Ty, které budou vyhodnoceny jako zbytečné, se zruší a u jiných se zajistí zjednodušení pro podnikatele.</p>
<p>Ač můžeme s pouhými čtyřmi poslanci a třemi ministry působit navenek oslabeně, opět ukazujeme, že s pečlivým a poctivým přístupem k práci lze dělat politiku slušně. Být pozitivním příkladem pro další vládní strany a tím snad přispět ke zlepšení politické kultury je proto dalším důvodem, proč mají Piráti ve vládě význam.</p>Ondřej Profant“Mají vůbec Piráti ve vládě význam?” Tuto otázku jsem po volbách slyšel často a vlastně jsem ji kladl i sám sobě. Dnes jsem schopen říct, že mají. A že je dobře, že jsme se rozhodli na nabídku vstupu do vlády přistoupit.Ceny Velkého bratra opět připomněly důležitost ochrany soukromí2022-03-26T19:00:00+00:002022-03-26T19:00:00+00:00https://www.profant.eu/2022/bigbrotherawards<p>Zúčastnil jsem se sedmnáctého ročníku Cen Velkého bratra, jejichž vyhlášení se pravidelně účastním. Předání těchto anticen v oblasti porušování ochrany soukromí vyhlašuje nevládní organizace Iuridicum Remedium ve spolupráci s odborníky na digitální práva a ochranu osobních údajů a dat.</p>
<!--more-->
<p>Předání se 24. března zúčastnily také další osobnosti z řad právníků, bezpečnostních expertů nebo politiků. Za Piráty byla na akci přítomna kromě mnoha dalších i senátorka Adéla Šípová.</p>
<p>Anticeny se předávají v několika kategoriích, které mají upozornit na problematiku narušování soukromí ze strany státních úřadů nebo soukromých společností. <a href="https://bigbrotherawards.cz/2022/03/24/tz-rohlik-cz-spehuje-zamestnance-polska-vlada-opozici-ceny-velkeho-bratra-za-rok-2021-rozdany/">Letos tak došlo na “ocenění”</a> například společnosti Rohlík.cz za sledování výkonu kurýrů, kdy je poloha sledována pomocí gyroskopů a GPS, kontrolována je i teplota v autě a neustále je sledováno zákaznické hodnocení. Nebo polské vlády za zneužívání špionážního systému Pegasus proti politické opozici.</p>
<p>Upozorňovat na pochybení při uplatňování práva na soukromí v západní společnosti je nesmírně důležité. Stává se to ještě podstatnějším dnes ve vyhrocené atmosféře válečného konfliktu na Ukrajině. Nesmíme dopustit, aby v následujících měsících a letech docházelo k pošlapávání lidských práv, ke kterým právo na soukromí neodmyslitelně patří.</p>
<p>V boji proti dezinformacím a všudypřítomným lžím šířeným autoritářskými režimy proto nesmíme zapomínat na to, za co vlastně bojujeme. Za naše práva a svobody, které nám autoritáři chtějí sebrat. Nesmíme jim to ulehčit tím, že se budeme chovat jako oni.</p>Ondřej ProfantZúčastnil jsem se sedmnáctého ročníku Cen Velkého bratra, jejichž vyhlášení se pravidelně účastním. Předání těchto anticen v oblasti porušování ochrany soukromí vyhlašuje nevládní organizace Iuridicum Remedium ve spolupráci s odborníky na digitální práva a ochranu osobních údajů a dat.Odpovědí na Putinovu agresi je užší evropská spolupráce2022-03-19T19:00:00+00:002022-03-19T19:00:00+00:00https://www.profant.eu/2022/ukrajina<p>Putinova invaze na Ukrajinu uvrhla Evropu na pokraj rozsáhlého válečného konfliktu, kvůli kterému už dnes trpí miliony lidí. Agresorovi je však potřeba čelit. Společně jako jednotná Evropa, která se nezalekne ruských výhružek ani násilí.</p>
<!--more-->
<p>Když ruský prezident Vladimír Putin nařídil 24. února 2022 invazi na Ukrajinu, zahájil tím nejhorší konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Pod naprosto smyšlenou záminkou, kterou mezinárodní komunita širokým konsenzem svých zástupců v OSN odsoudila, se rozhodl způsobit utrpení milionům lidí.</p>
<p>Putin se však přepočítal. Nejen v síle a odhodlání ukrajinského lidu, který svou statečností ukazuje světu, že i výrazně slabší stát může odolávat daleko silnějšímu agresorovi. Putin se zřejmě domníval, že dobytí Ukrajiny bude stejně snadné jako anexe Krymu. Historická odvaha ukrajinských sil v boji za svobodu by měla být inspirací pro všechny evropské státy, které teď nutně musí přehodnotit své dosavadní obranné strategie a politiky.</p>
<p>Nečekal ani tak jednotnou reakci států EU a NATO. Tvrdé a stále se stupňující sankce vůči ruské ekonomice i jednotlivým oligarchům či politikům a dodávky zbraní na Ukrajinu značně znesnadní financování a postup Putinovy válečné výpravy do Evropy.</p>
<p>Zároveň tím uspíšil něco, čemu se chtěl vyhnout – užší evropské spolupráci a integraci. Evropská unie totiž není žádné sdružení slabých. Je to silný blok suverénních států, které se nenechají od nikoho šikanovat. Zároveň ani nedovolíme, aby Ruská federace utlačovala své sousedy.</p>
<p>Čeká nás samozřejmě spousta výzev. Bezpečnostní situace v Evropě se mění a bude nutné na tuto změnu patřičně reagovat. Nemůžeme se spoléhat pouze na členství ČR v NATO, musíme pro naši bezpečnost i něco udělat a obětovat.</p>
<p>To se týká například rychlého dosažení cílů <a href="https://ec.europa.eu/info/strategy/priorities-2019-2024/european-green-deal_cs">Zelené dohody pro Evropu</a>, které nám umožní se zbavit energetické závislosti na Rusku a trvale přerušit dodávky jeho plynu a ropy. Kdybychom byli v dosahování cílů klimatické politiky důslední, mohla být EU už dnes daleko dál na cestě k energetické soběstačnosti bez jakékoliv závislosti na Rusku.</p>
<p>Čeká nás také spousta práce na ochraně kritické infrastruktury státu před kybernetickými útoky, které se důkladně věnujeme s <a href="https://www.facebook.com/ivan.bartos.37/posts/10223663163907725">vicepremiérem pro digitalizaci Ivanem Bartošem a ředitelem NÚKIB Karlem Řehkou</a>. S tím souvisí i zabezpečení a prověřování dodavatelských řetězců, aby ani hardware nepředstavoval bezpečnostní riziko.</p>
<p>Samozřejmostí je plošné zvyšování výdajů na obranu, protože jistota míru v Evropě s Putinovou agresí pominula. Investice do obrany musí být pochopitelně promyšlené, aby se nejednalo jen o nákupy zastaralé těžké techniky.</p>
<p>V tuto chvíli nezbývá než doufat, že Putina jeho okolí přesvědčí k deeskalaci násilí a mírovému řešení situace. Také je potřeba poskytnout pomoc a podporu mnoha uprchlíkům z Ukrajiny, které válka vyhnala z jejich domovů. Přehled možných způsobů pomoci naleznete na pirátském <a href="https://ukrajina.pirati.cz/">rozcestníku na podporu Ukrajiny a jejích občanů</a>.</p>
<p>V dlouhodobém horizontu se však evropské státy musí více semknout, aby mohly lépe chránit hodnoty liberální demokracie. Bezohledný autoritářský způsob vládnutí, který se Putin svou invazí snaží normalizovat, totiž nabízí jen destrukci, destabilizaci a lidské utrpení.</p>
<p>Slava Ukraini!</p>Ondřej ProfantPutinova invaze na Ukrajinu uvrhla Evropu na pokraj rozsáhlého válečného konfliktu, kvůli kterému už dnes trpí miliony lidí. Agresorovi je však potřeba čelit. Společně jako jednotná Evropa, která se nezalekne ruských výhružek ani násilí.Zápisky ze služební cesty v Izraeli2022-03-06T19:00:00+00:002022-03-06T19:00:00+00:00https://www.profant.eu/2022/sluzebni-cesta-izrael<p>Ve dnech 27. 2. až 3. 3. jsem se vypravil na služební cestu do Izraele, kde jsem zastupoval vicepremiéra pro digitalizaci Ivana Bartoše. Měl jsem příležitost se blíže seznámit s izraelským přístupem k egovernmentu a vývoji nových technologií, včetně velmi inspirativních příkladů spolupráce mezi státními složkami a neziskovým či soukromým sektorem.</p>
<!--more-->
<p><strong>Den první</strong><br />
Velká část prvního dne mé služební cesty byla vyplněna povinnou karanténou. Bylo potřeba počkat na negativní výsledek PCR testu. Během čekání jsem se alespoň zúčastnil dvou online schůzek. První byla zasedání Rady vlády pro informační společnost (RVIS) ke stavu projektů Národního plánu obnovy.</p>
<p>Následující online schůzka byla s Asherem Dolevem z National Digital Israel Initiative, což je zastřešující organizace pro podporu rozvoje digitální transformace ve prospěch zrychlení hospodářského růstu. Mezi jejich úspěšné projekty patří například vzdělávací platforma <a href="https://campus.gov.il/en/">campus.gov.il</a>.</p>
<p>Večer jsem se v doprovodu zastoupení našeho velvyslanectví vypravil na procházku po Tel Avivu a Jaffě. Zaměstnanci české ambasády mi poskytli detailní výklad o místní historii, architektuře i infrastruktuře. Tempo růstu města je opravdu ohromující. Až v roce 1999 začala výstavba výškových budov a dnes se jedná o město, které na první pohled rozeznáte od jiných. Já osobně jsem jako cyklista ocenil rozsáhlou síť alejí, kterými je město protkáno a umožňuje snadný pohyb pěšky či na kole.</p>
<p><strong>Den druhý</strong><br />
Hned z rána jsme vyjeli do Beer Shevy – hlavního města Negevské pouště a především izraelského kybernetického centra. Koncentrují se sem státní a vzdělávací instituce a neziskový i soukromý sektor z celého Izraele. Díky snadné dostupnosti zde probíhá rychlý přenos zkušeností a znalostí. Celé místo funguje jako ucelený ekosystém, který nabádá k setkávání, komunikaci a sdílení zkušeností. Ráno jsme tak mohli při nákupu kávy v naprosto obyčejném obchodě potkat například ředitele jedné z významných společností. Vzájemná blízkost lidí tu tak funguje naprosto perfektně.</p>
<p>První zastávka naší návštěvy byla v Israel National Cyber Directorate (INCD), který provozuje CERT-IL. Jedná se o protějšek našeho Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Uvítal nás tu přímo ředitel Gaby Portnoy, který nám s dalšími zaměstnanci úřadu představil jeho chod a jakým výzvám čelí. Potěšilo mě, že jsme našli oblast, kde můžeme pomoci – inspirují se z českého legislativního rámce. Spoustu potřebných úkonů už totiž nějakým způsobem provádějí, ale nemají je jasně pokryté pravidly.</p>
<p><img src="/assets/img/posts/profant-gaby.jpeg" alt="INCD" /></p>
<p>Pro nás byla zase inspirativní spolupráce mezi jednotlivými izraelskými úřady. INCD provozuje hlavní Security operation center (SOC), což je velín kybernetické bezpečnosti. Sbíhají se sem data a odborníci je vyhodnocují. To by samo o sobě nebylo nic zvláštního. Jednotlivá ministerstva ale mají ještě své resortní oborové SOC. Ta už si provozují ministerstva sama a hlavní SOC INCD s nimi spolupracuje a koordinuje je. Musím přiznat, že pro mě bylo těžké si představit, jak by takovou věc naše ministerstva zvládla.</p>
<p>Dalším zajímavým projektem INCD je linka 119, kde se široká veřejnost může poradit o kybernetické bezpečnosti. Tato linka zaprvé pomáhá občanům a zadruhé slouží úřadu jako další zdroj informací. Mohou tak odhalit různé ramsomwary či phisingové útoky hned v zárodku a není tu žádný prostředník v komunikaci, které by předání důležitých informací zbrzdil.</p>
<p>V neposlední řadě jsme řešili bezpečnost dodavatelských řetězců. To je ohromné téma, ale nikdo ho nemá spolehlivě vyřešené. Rozpadá se na otázku software, kde lze mnoho úloh řešit lokálními produkty, a hardware, kde je situace velmi špatná. Odběratelé z celého světa jsou závislí jen na hrstce dodavatelů.</p>
<p>Druhou zastávkou v Beer Shevě byl FinSec Innovation Lab, kde jsme viděli spolupráci soukromého sektoru a startupů za drobné účasti státu. Obdobné iniciativy zde tvoří dobré zázemí pro růst úspěšných firem, které samozřejmě přinášejí finance, zaměstnanost a prestiž. A v neposlední řadě dávají možnost kontrolovat již zmíněné dodavatelské řetězce softwaru, jelikož se dá z čeho vybírat.</p>
<p>Třetím místem byla nezisková organizace Cyber 7. Ta zajišťuje provázání celého ekosystému technologických institucí v Beer Shevě. Tedy jak mohou všemožné instituce spolupracovat a sladit své potřeby. Jelikož není státní, není svázána příliš striktními pravidly a postupy. Například nemusí být tolik neutrální, jako je to v případě státních agentur. Tato nezávislost umožňuje například vydávání doporučení při výběru dodavatelů. Státní INCD by si podobná hodnocení nemohl dovolit.</p>
<p>Návštěva Beer Shevy byla velmi inspirativní. Přál bych si mnohem víc inovací a flexibilnosti do české veřejné správy, která by se v mnohém mohla izraelskou inspirovat. Samozřejmě ne ve všech ohledech, ale řada výzev je velmi podobná. Také věřím, že se v ČR již brzy začneme více orientovat na pokročilé technologie, namísto montoven pro světové značky.</p>
<p>Večer jsem se zúčastnil večeře s účastníky české obchodní delegace. Zde je dobré říci, že náš zastupitelský úřad má v Izraeli velmi dobré jméno a viditelně opravdu silně napomáhá i vytváření obchodních vazeb. K ekonomické diplomacii jsem byl vždy spíše skeptický, ale tady jsem viděl, že může fungovat. Izraelci i česká strana se zajímali o možnosti navázání partnerství a investiční příležitosti. Samozřejmě to není jen o obchodu. Izraelci nás vnímají extrémně pozitivně a vysloveně chtějí spolupracovat či pomoci, pokud to je alespoň trochu možné.</p>
<p><strong>Den třetí</strong><br />
Třetí den začal veletrh CyberTech Global Tel Aviv 2022. Podobné veletrhy jsou hlavně o networkingu a výstavních pavilonech. Jedním z nich byl stánek <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Israel_Aerospace_Industries">IAI</a>, ohromné státem vlastněné korporace zabývající se především vojenskými technologiemi. Kromě aktivit pro vojenský sektor ale zároveň vytváří i další produkty. Připravují například software využívaný zmíněnými SOC.</p>
<p>Softwarový produkt, který mě opravdu zaujal, byl Cywaria od firmy <a href="https://www.cympire.com/">Cympire</a>. Jedná se o vzdělávací software, který gamifukuje učení v oblasti kybernetické bezpečnosti a analytiky. Tím přispívá k rychlejšímu a snadnějšímu pochopení bezpečnostních principů.</p>
<p>Odpoledne jsme se vypravili do Jeruzaléma. Jak je u delegací zvykem, začali jsme návštěvou muzea holocaustu <a href="https://www.yadvashem.org/">Yad Vashem</a>. Jedná se o místo, které působí přesně jak má - nejdříve opravdu neuvěřitelně smutně, ale nakonec dá návštěvníkovi naději. Vedle hrůz války, mezi kterými je vyobrazen například i Terezín, jsou zde vystaveny i příběhy s dobrým koncem. Mezi mnoha jinými například příběhy židů v Dánsku, kterým se za dánské pomoci podařilo uniknout do neutrálního Švédska.</p>
<p><img src="/assets/img/posts/jeruzalem.jpg" alt="Jeruzalém" /></p>
<p>Poté jsme zamířili do starého města. Jedno z nejstarších měst světa má samozřejmě neopakovatelný charakter. Drobné uličky jsou lemovány obchůdky jako jedna velká tržnice. Ovšem s tím rozdílem, že po cestě narazíte na monumentální Chrám božího hrobu, který se nachází v místech ukřižování Ježíše Krista. Od chrámu jsme sledovali <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Via_Dolorosa">Viu Dolorosu</a> až k <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Rakousk%C3%BD_poutn%C3%AD_hospic_u_Svat%C3%A9_Rodiny_v_Jeruzal%C3%A9m%C4%9B">Rakouskému poutnímu hospicu</a>. Zde jsme se pokochali nádherným výhledem na celé staré město a další biblická místa. Odtud jsme zamířili ke Zdi nářků. Cestou zpátky jsme se ještě zastavili u rozhledny, kterou Jeruzalému darovali naši krajané.</p>
<p><strong>Den čtvrtý</strong><br />
Čtvrtý den jsme začali opět v Jeruzalémě. Nejdříve jsme navštívili digitální odbor ministerstva zdravotnictví. Tento odbor má asi jen 15 lidí a zabývá se strategií digitalizace. Digitalizaci zdravotnictví vnímají jako všeobecný přínos včetně ekonomického efektu. V rámci izraelského zdravotnictví mají hodně dat, ale chybí jim potřebné standardy. Proto se rozhodli přejít na <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Fast_Healthcare_Interoperability_Resources">FHIR standard</a>, který je otevřený a používá moderní technologie a datové struktury. Českou republiku v následujících letech čeká stejná úloha.</p>
<p>Následoval přesun do další budovy ministerstva zdravotnictví, kde jsem mohl navštívit místní odbor IT provozu a v rámci něho i sektorový SOC. Bylo skvělé si poslechnout příklady jejich aktivit a vidět vynalézavost, se kterou se vypořádávají s problémy.</p>
<p>Následovala pro mě jedna z nejzajímavějších schůzek s Government ICT Authority. Jedná se o organizaci, která zajišťuje služby egovernmentu v Izraeli. Například se jim podařilo sjednotit státní weby. To je něco, co bychom také potřebovali. Dalším velmi úspěšným projektem je systém pro uživatelsky přívětivé vytváření formulářů. Sami si naprogramovali tuto platformu a dneska si úředníci na jednotlivých ministerstvech umějí “naklikat” formulář dle svých potřeb. To umožňuje rychlé tempo aktualizování a vydávání nových formulářů (cca jeden nový každý pracovní den). U nás se mnohdy stává, že triviální formulář představuje vyhlašování veřejné zakázky za nemalé peníze. Dále provozují velmi úspěšný centrální platební systém, centrální systém identit občanů a obdobu našich základních registrů.</p>
<p>Zavěrem dne jsem se zúčasnil recepce na české ambasádě, kde byla přítomna i obchodní delegace a izraelští partneři, mezi jinými i investor cyber areál v Beer Shevě. Dále třeba bývalý izraelský velvyslanec v ČR či zásstupci CZ.nic, kteř tu byli hledat nové obchodní příležitosti pro otevřený a svobodný router Turris.</p>
<p>Ještě v noci jsem se nočním letem vrátil zpátky do ČR. Ze své cesty jsem si přinesl spoustu pozitivních a inspirativních podnětů i zážitků.</p>Ondřej ProfantVe dnech 27. 2. až 3. 3. jsem se vypravil na služební cestu do Izraele, kde jsem zastupoval vicepremiéra pro digitalizaci Ivana Bartoše. Měl jsem příležitost se blíže seznámit s izraelským přístupem k egovernmentu a vývoji nových technologií, včetně velmi inspirativních příkladů spolupráce mezi státními složkami a neziskovým či soukromým sektorem.Digitální peněženka: Cesta ke snadnému využití digitálních služeb2022-02-25T19:00:00+00:002022-02-25T19:00:00+00:00https://www.profant.eu/2022/digitalni-penezenka<p>Čeká nás zavedení tzv. Evropské digitální peněženky. Co vše bude umět a na co se můžeme těšit? Na to samé, co umí běžná peněženka, jen bude vše rychlejší a pohodlnější. Kromě platební karty do ní bude možné nahrát i různé průkazy a kartičky. Vše budeme mít hezky pohromadě. Díky ní nejen pohodlně zaplatíme, ale získáme i své benefity při nákupech nebo se identifikujeme třeba při silniční kontrole.</p>
<!--more-->
<p><strong>Digitální peněženka/dokladovka (“EU digital identity wallet”) je jednotný standard</strong>, který zaručuje, že údaje v ní uložené bude umět přečíst třeba i policista ve Španělsku, Estonsku či jiné zemi EU a pochopí z nich, že máte například platné řidičské oprávnění. U plastových dokladů vám toto zaručí mezinárodní vzor řidičského oprávnění. A tady se nově definuje obdobný vzor pro digitální cestu.</p>
<p>Důležité je, že je peněženka vaše. Máte ji u sebe. EU stanoví software tak, aby všechny vaše doklady byly v bezpečí na jednom místě. Zjednodušeně je to podobné jako aplikace Tečka, resp. covid pass. Stát eviduje nějakou skutečnost (v tomto případě provedené očkování) a vydá občanovi digitální soubor dat, který je podepsaný a danou skutečnost prokazuje. Tento digitální soubor dat bude mít pro snadnější a rychlejší použití i podobu QR kódu. Občan si také rozhodne, zda chce takovou peněženku používat, případně na jakém ze svých zařízení ji chce mít uloženou. Stejně tak občan rozhoduje o tom, jaká data z ní bude sdílet. Při silniční kontrole například může sdílet jen řidičské oprávnění a technický průkaz. Podle situace si tak může rozhodnout, jaké údaje bude zpřístupňovat.</p>
<p><strong>V Česku už máme k digitální peněžence nakročeno.</strong> Podobným příkladem jsou například virtuální platební karty v mobilu. Máte možnost používat klasickou fyzickou kartu, nebo u telefonů s tzv. NFC můžete mít kartu uloženou v telefonu, který je s ní provázán. Proč tedy nemít v telefonu i své doklady jako občanský průkaz, řidičské oprávnění, zbrojní průkaz, ZTP, tramvajenku a další? Třeba složená papírová zelená karta vozidla je dnes už naprosto zastaralým prostředkem pro prokázání pojištění. Snad každý řidič by ocenil, aby už konečně tenhle kus papíru mohl mít někde pohodlně v elektronické podobě. Stejně jako třeba už nemusí řešit dálniční známku.</p>
<p><strong>Využívání digitálních peněženek bude samozřejmě zcela dobrovolné.</strong> Každý si může vybrat, jaké doklady si do ní uloží. Možností je také digitální peněženku vůbec nepoužívat, pokud více upřednostňujete fyzické doklady. Zavádění digitálních peněženek proto nepředstavuje žádnou hrozbu pro osoby se ztíženým přístupem k technologiím.</p>
<p>Jak tedy na to? Nutné jsou patřičné legislativní změny. Nejdříve se na evropské úrovni reviduje nařízení eIDAS, které bude následovat česká legislativní implementace. ČR musí být v souladu s právem a standardy, které se budou používat v EU. Finálním procesem pak bude technologická implementace – což je kromě standardu proces vydání digitálních dokladů. Testovací provoz plánujeme zahájit už během následujícího roku. <strong>Již brzy se tak podaří nabídnout občanům užitečný a snadno ovladatelný nástroj, který ulehčí elektronické ověření identity a tím i přístup k digitálním službám českého egovernmentu.</strong></p>Ondřej ProfantČeká nás zavedení tzv. Evropské digitální peněženky. Co vše bude umět a na co se můžeme těšit? Na to samé, co umí běžná peněženka, jen bude vše rychlejší a pohodlnější. Kromě platební karty do ní bude možné nahrát i různé průkazy a kartičky. Vše budeme mít hezky pohromadě. Díky ní nejen pohodlně zaplatíme, ale získáme i své benefity při nákupech nebo se identifikujeme třeba při silniční kontrole.Odsouzení ruské invaze na Ukrajinu2022-02-24T19:00:00+00:002022-02-24T19:00:00+00:00https://www.profant.eu/2022/invaze-ukrajina<p>Ukrajina byla napadena Ruskem a začalo krveprolití, které si teď nejspíš ani neumíme představit.</p>
<!--more-->
<p>Stát, který má společnou hranici se Slovenskem napadl(y) stát(y), které mají společnou hranici s Polskem. Tohle se opravdu neděje někde daleko. Stejně tak to není pseudoproblém typu “nechtějí mě pustit do hospody”. Dále si uvědomte, že ve svém druhém projevu Putin vyhrožoval i západu a nejspíš se odkazoval na použití jaderných zbraní.</p>
<p>Válka je vždycky strašná. Nejde si ji idealizovat. Trpět budou vojáci, civilisté a mnoho lidí z okolí bude vynakládat nemalé úsilí na pomoc obětem. Navíc velikost toho konfliktu je v posledních desetiletích bezprecedentní.</p>
<p>Myslím na mé přátele na Ukrajině.</p>
<p><em>Převzato z <a href="https://www.facebook.com/ondrej.profant/posts/10220839617766944">Facebooku</a></em></p>Ondřej ProfantUkrajina byla napadena Ruskem a začalo krveprolití, které si teď nejspíš ani neumíme představit.