Prvotní verze Katalogu služeb je od ideálu daleko, ve vládě bují resortismus

15. 12. 2020Když byl před více než rokem schválen Sněmovnou Zákon o právu na digitální služby, bylo jako první mezník digitalizace označeno sestavení Katalogu služeb. V meziresortním připomínkovém řízení se minulý týden objevila jeho první verze.

Katalog služeb má obsahovat soupis všech služeb, které ministerstva poskytují. Jak uvádí ředitel odboru eGovernmentu Roman Vrba obsahuje katalog všechny služby, které stát poskytuje. Tedy jak služby na žádost, tak služby poskytované z vlastní úřední povinnosti. A to služby digitální i nedigitální, tedy i ty, které není možné digitalizovat, a proto nikdy digitální nebudou. Finální verzi tohoto katalogu musí vláda zveřejnit do 1. února 2020.

Verze, která šla minulý týden do meziresortního připomínkového řízení, se však tomuto ideálu ani zdaleka neblíží. Seznam 663 služeb se na první pohled může zdát jako dostačující, avšak bližší zkoumání odhalí, že jde spíše o náhodnou, neúplnou změť agend, než o systematický soupis. Vina v tomto případě není na odboru eGovernmentu Ministerstva vnitra, který celý katalog připravuje, ale na jednotlivých ministerstvech. Těm ani několik měsíců připravy nestačilo k tomu, aby sepsala, co vlastně dělají.

Služby digitalizovatelné nedigitalizovatelné
Ministerstvo vnitra 218 136
Ministerstvo dopravy 25 112
Ministerstvo zahraničních věcí 2 10
Ministerstvo obrany 0 5
Ministerstvo práce a sociálních věcí 0 14
Ministerstvo pro místní rozvoj 0 8
Ministerstvo průmyslu a obchodu 0 75
Ministerstvo zdravotnictví 0 2
Ministerstvo zemědělství 0 12
Ministerstvo životního prostředí 0 17
Národní bezpečnostní úřad 0 27
Ministerstvo školství 0 0
Ministerstvo spravedlnosti 0 0
Ministerstvo financí 0 0
Ministerstvo kultury 0 0
Celkem 245 418

Nejzodpovědněji se k úkolu postavilo postavilo Ministerstvo vnitra, které dokonce považuje většinu svých služeb za digitalizovatelné. Ostatní ministerstva dodala velmi neúplné seznamy, kde navíc většinu svých služeb považují za nedigitalizovatelnou. Ministerstvo spravedlnosti, kterému např. evropské nařízení Company Law package přikazuje digitalizovat zakládání firem, nedodalo ani čárku. Obdobně skoupá byla i ministerstva financí, školství a kultury. Ze 17 služeb, které uvedlo Ministerstvo životního prostředí, se jich 9 týká činnosti v Antarktidě a 5 geologických prací. Nechce se věřit, že MŽP řeší převážně tyto agendy.

Jednotlivá odůvodnění, proč některé služby nelze digitalizovat, jsou navíc skutečně absurdní:

  • Ministerstvo zemědělství argumentuje, že správní poplatek nejde zaplatit online. Přitom již samotný zákon s platbou online počítá.
  • Ministerstvo průmyslu a obchodu nenavrhlo žádnou agendu vhodnou k digitalizaci, u velké části z nich tomu údajně brání nemožnost seznámit se s podklady digitálně - přitom elektronické nahlížení do spisu je na mnoha úřadech a soudech možné.
  • Ministerstvo práce a sociálních věcí také nenavrhlo ani jednu agendu k digitalizaci. Například seznámení se s podklady rozhodnutí ohledně vrácení přeplatku na dávce hmotné nouze je údovděnou „potřebou dostavit se osobně na úřad“. Úřady tak asi neumí dokumenty poslat ani poštou, ani například datovou schránkou.

Prvotní verze tohoto Katalogu bude podle informací Ministerstva vnitra v průběhu ledna ještě doplňována, popisovaný stav tak naštěstí není finální. Snad se podaří do 1. února seznam zkompletovat tak, aby skutečně obsahoval alespoň většinu běžných služeb, které stát poskytuje. Ideálním bonusem k tomu by bylo obeznámit ministerstva s fungováním platebních karet, e-mailů, datových schránek a dalších vymožeností 21. století.

Prvotní verze Katalogu služeb v rámci meziresortního připomínkového řízení