FOSDEM a KYPO

FOSDEM 2020 Brusel

V Bruselu jsme se soustředili na novinky v oblasti open source, hlavně v oblasti politiky a pronikání do veřejné správy, prohloubili jsme dosavadní známosti a navázali nové kontakty.

Celý festival probíhá ve 2 dnech v kampusu Université Libre de Bruxelles a je rozdělen do množství paralelně probíhajících tematických bloků. Některé jsou velmi specializované, určené pro úzký okruh vývojářů či jiných odborníků, jiné jsou široce pojaté a multidisciplinární. K takovým patřil i jeden z ústředních bloků Community and Ethics zabývající se vztahem etiky a otevřeného softwaru. Jedním z klíčových témat byla umělá inteligence (AI) a důležitost její otevřenosti. Jak umělá inteligence a strojové učení hrají ve společnosti stále větší roli, rozhodují více než kdy předtím o našich životech. A jejich rozhodnutí mohou fatální, jak ukázal nedávný případ autopilota Boeingu 737 MAX. Takové systémy, aby si zasloužily důvěru lidí, musí být veřejně auditované, aby mohlo být přezkoumáno jejich fungování a případně objeviny jejich chyby. Proto je nutné, aby algoritmy, kterým svěřujeme svoje životy, měly otevřený zdrojový kód a v případě strojové učení i trénovací data.

Problematika AI je také aktuálně intenzivně řešena Evropskou komisí. Její aktuální white paper na téma AI diskutuje pirátský europoslanec Marcel Kolaja na svém blogu.

V hlavním sále #FOSDEM byla přednáška o problémech open source. Autor měl prezentaci v MS Office a chtěl ji prezentovat na Macu...
po asi 10 minutách neúspěšného ladění řekl, že si slidy máme představit. Nutno podotknout, že na jiných přednáškách se toto nestalo.🤭 #karma

— Ondřej Profant (@ondrej_profant) February 2, 2020

V současnosti je mnoho technologií chráněných nesmyslně dlouhými a striktními patenty, což brání nejen jejich vylepšení a rozšíření jejich použití, ale hlavně jejich bezpečnosti. Uzavřená řešení nejsou veřejně auditovatelná, takže chyby v nich mohou být skryté a zneužívané léta bez povšimnutí. S tím souvisí i potřeba otevřeného hardwaru. Stále více lidí si uvědomuje, že dosavadní praxe uzavřeného hardwaru je do budoucna velkou bezpečnostní hrozbou, jak ukázala mimojiné loňská kauza Huawei. Přitom vývoj otevřeného hardwaru není drahý a do budoucna dává hlavně z bezpečnostního hlediska velký smysl, jak zmiňuji v rok starém článku. Otevřenému hardwaru rozličného typu byla na FOSDEM věnována celá budova a byl o něj velký zájem.

Velmi zajímavým projektem v této oblasti je European Processor Initiative, která je podporována Evropskou komisí. Jejím cílem je vytvoření čistě evropského nízkoenergetického procesoru.

Na festivalu jsme se setkali se zástupci Free Software Foundation Europe a probrali situaci ohledně otevřeného softwaru v Česku. Marcel Kolaja se zúčastnil jimi pořádané předudálosti.

Navázali jsme rovněž spolupráci s Open Source Observatory (OSOR) při Evropské komisi. OSOR na úrovni Evropské unie monitoruje situaci v prostředí FOSS (svobodný a otevřený software - z angl. free and open-source software) a snaží se vytvářet podmínky pro dynamický rozvoj vývojářských komunit svobodného softwaru.

Kybernetický polygon Brno

Hned další den jsme vyrazili do brněnského kybernetického polygonu KYPO, kde jsme se seznámili s fungováním celé cvičné platformy. Masarykova univerzita, která za tímto projektem stojí, nabízí v oblasti informatiky široké spektrum studijních programů, včetně mezioborových, kde studenti a studentky získají nejen technické znalosti, ale i potřebný přesah do společenských a právních aspektů. Příkladem může být nabízená specializace Řízení kyberbezpečnosti. Právě komunikační a vědomostní bariéra mezi IT odborníky a netechnickými povoláními je jedním z problémů současných IT včetně kyberbezpečnosti.

Masarykova univerzita byla také jednou z prvních, která spustila funkční řešení elektronického potvrzení o studiu. O celostátním řešení jednáme už od loňska v rámci platformy Youth, speak up! s Ministerstvem školství. Řešení Masarykovy univerzity je jednoduché, elegantní a uživatelsky přívětivé. Potvrzení Funguje na principu PDF souboru zapečetěného elektronickou pečetí, proto má elektronické potvrzení minimálně stejnou důvěryhodnost jako jeho papírová varianta. Škola navíc spolupracuje s Dopravním podnikem města Brna, kterému mohou studenti a studentky přímo povolit přístup k informaci, zda studují. Elektronické potvrzení škola implementovala z vlastní iniciativy a za minimálních nákladů. Ukazuje tak, že pokud je na straně veřejných orgánů vůle, lze potřebné inovace v oblasti e-governmentu realizovat celkem rychle a snadno.

Vrcholem brněnské návštěvy bylo setkání s děkanem fakulty Jiřím Zlatuškou, prorektorem Masarykovy Univerzity a vedoucím Ústavu práva a technologií Radimem Polčákem a dalšími odborníky. Diskutovali jsme o výzvách, kterým čelíme v oblasti kybernetické bezpečnosti a obrany. Z diskuze vyplynulo, že náš stát v této oblasti zaostává. Jedním z hlavních důvodů je komplexita celé kyberbezpečnosti - jedná se totiž o problém nejen technický, ale zejména právní a lidský. Nastavení fungování institucí tak nestačí na měnící se hrozby dostatečně rychle reagovat. Řešením pak musí být postupná a relativně rychlá změna myšlení a vzdělávání odborníků ve všech dotčených rovinách problému.