Vláda tvoří zákony na koleně a stav digitalizace tomu odpovídá

Vláda ČR provedla na konci roku 2019 průzkum u téměř 100 zaměstnanců státní správy, kteří jsou odpovědní za vyhotovení takzvané RIA analýzy. Ta vyhodnocuje očekávané dopady navrhovaných právních předpisů. Výsledky ankety byly v tichosti zveřejněné až nyní a nevyznívají pro vládu nijak pozitivně.

Závěry průzkumu jsou zarážející. Úředníci si stěžují na nedostatek času, kapacit či vstupních dat. Osmdesát procent dokonce uvedlo, že analýzu dopadů zpracovávají souběžně či po dokončení návrhu legislativy, ačkoliv návrh zákona má být vytvářen právě na základě této analýzy. Nikoliv opačně. Rozhodl jsem se proto interpelovat premiéra Babiše, aby zajistil důstojné podmínky úředníkům státní správy, což povede ve svém důsledku konečně i ke kvalitně připravované legislativě. Náš stát má být řízen fakty a daty, nikoliv dojmy.

Praktický důsledek nekvalitních zákonů je tristní situace v oblasti digitalizace. Tam proudí každý rok víc a víc peněz, ale výsledky pokulhávají. Na plénu sněmovny jsem k tomuto tématu vystoupil při projednávání Státního závěrečného účtu. Jmenoval jsem několik případů, na které upozornil ve svých zprávách Nejvyšší kontrolní úřad.

Například každý rok přibývá počet informačních systémů státní správy, máme jich již přes 8 tisíc. Měli bychom se ale spíše soustředit na jejich propojenost, a ne vytvářet další, často duplicitní systémy. Zároveň podle šetření NKÚ pouze 3,3% zaměstnanců veřejné správy jsou IT specialisté. To vede k tomu, že se většina procesů outsourcuje. Do špatně vypsaných zakázek se pak hlásí jen úzký okruh IT firem, jejichž jména se notoricky opakují.

Proto potřebujeme kvalitní zastřešení problematiky digitalizace. To musí mít potřebné know how, vést a vzdělávat úředníky a odstraňovat duplicity. Jde o jednu z priorit, které připravuji do programu Pirátů pro sněmovní volby v roce 2021.

Zároveň se nám v příštích měsících naskytne příležitost, jak digitalizaci urychlit, a to díky prostředkům z Plánu oživení, který v návaznosti na koronavirovou krizi přijala Evropská unie. Pro ČR by z něj mělo jít až 180 miliard korun. Zde je klíčové, aby ten náš národní plán obnovy, který má připravit ministr Havlíček, nebyl dělaný logikou beton, beton, beton, ale obsahoval opravdu smysluplné investice, které pomohou efektivně transformovat jak českou státní správu, tak i celou ekonomiku.