Czechiana: Další selhání Digitálního Česka

03. 03. 2020Po e-shopu na dálniční známky se na veřejnost dostal další podezřelý IT projekt - Kulturní portál Czechiana. Spojuje je cena lehce pod půl miliardy, nedostatečná informovanost veřejnosti a mlžení či mlčení ministerstev. V článku mapuji vývoj Czechiany od okamžiku, kdy jsme na ni narazili, až po její zrušení. Nedávné kauzy také ukazují na hlubší a systémový problém státní správy - chybí kontrolní mechanismy pro velké IT projekty. To by přitom měl být jeden ze základních úkolů projektu Digitální Česko.

Na Czechianu jsme přišli v rámci zkoumání projektů Digitálního Česka a přípravě článku pro web Svět chytře, kde shrnuji problematické IT systémy, kterými je česká státní správa zatížena (článek by měl vyjít v řádu dnů).

Czechiana měla být portálem s digitalizovanými kulturními památkami české historie. Problémem se zdála být duplicita a zbytečnost projektu, protože již nyní kulturní instituce data vytváří, archivují a posílají do Europeany. Europeana je evropský portál kulturního dědictví, kde najdete spoustu fotografií a uměleckých děl ze sbírek evropských kulturních institucí.

Pokud by Czechiana byla jen vložená vrstva s jednotným vyhledáváním, šlo by o zcela nadbytečný mezičlánek. Dané prostředky by se spíše měly rozdat kulturním institucím, které své sbírky digitalizují, na posílení jejich infrastruktury.

Chtěl jsem, aby Ministerstvo kultury tato podezření buď potvrdilo, nebo vyvrátilo. Na konci ledna jsem jim proto poslal dopis s žádostí o vysvětlení a popis funkcionalit, které Czechiana bude mít nad rámec Europeany. Ptal jsem se například na následující skutečnosti:

Jaké funkcionality Czechiana oproti Europeaně navíc nabízí? A znamená její zřízení nějakou dodatečnou administrativní zátěž pro jednotlivé sektorové agregátory (pozn. kulturní instituce)? A jaké jsou celkové náklady na zřízení Czechiany (oproti stavu, kdy by data byla posílána pouze do Europeany)?

Na tyto své velmi konkrétní otázky jsem odpověď zatím neobdržel. Přitom jde o klíčové otázky, které by vyjasnily, do jaké míry byla Czechiana skutečně předražená. Každopádně předpokládám, že odpovědi už ani neobdržím. Lubomír Zaorálek (ČSSD) totiž jen tři dny po publikaci článku HN oznámil, že projekt ruší.

Na jeho tiskové konferenci také vyplynulo, jak špatně byl celý projekt od samého začátku veden. Projekt připravovaný od roku 2015 měl na starosti jen jeden zaměstnanec a jinak jej kompletně outsourcovala advokátní kancelář Rowan Legal. Ano, ta samá Rowan Legal, jejíž právník údajně nabídl před Vánoci ministru Kremlíkovi úplatek 1,5 milionu korun. Navic prý ministrovi kultury nebyl nikdo schopný pořádně vysvětlit, proč se takový nákladný projekt vůbec připravuje. K Czechianě se nehlásí ani bývalý ministr kultury Antonín Staněk, ani jeho předchůdce Daniel Herman. To snad ani nepotřebuje komentář.

Je ale potřeba ocenit Lubomíra Zaorálka za to, jak se k projektu postavil. To je v přímém kontrastu s reakcí Vladimíra Kremlíka (ANO), který se v kauze e-shopu za 401 milionů ze začátku držel spíše jen pravidla zatloukat.

Ještě dodejme, že rozpočet projektu byl 449,5 milionu korun, částečně ho měly zaplatit evropské fondy. Veřejná zakázka byla na 269 milionů korun bez DPH. Tato částka měla jít z evropských peněz, ze státního rozpočtu se počítalo s přibližně 160 miliony korun.

Aktualizace z března 2020: Poté, co Lubomír Zaorálek oznámil zrušení zakázky, jsem na ministerstvo kultury poslal žádost o informace, kolik již bylo vynaloženo prostředků na přípravu Czechiany. Ministerstvo odpovědělo, že advokátní kanceláři Rowan Legal bylo vyplaceno 515 tisíc korun a dále byly utraceny 4 tisíce na tvorbu plakátu v rámci povinné publicity. Dalších 499 tisíc korun tvořily ostatní osobní náklady, které ministerstvo dále nerozvedlo.

Jak se to celé mohlo stát?

Kromě notorického problému české státní správy, kterým je nekompetentnost a nízká motivace úředníků, vidím problém také v selhání vládního programu Digitální Česko. Jen pár minut před zrušením projektu prohlásil v Radiožurnálu vládní zmocněnec pro digitalizaci Vladimír Dzurilla, že vlastně neví, k čemu má Czechiana sloužit. Že to je věc Ministerstva kultury, že oni projekt řešili jen “z pohledu IT, z pohledu celého nastavení a toho, jak je to všechno propojováno”. To ale nestačí, obvykle je důležitější poctivá analýza procesů a jejich nové navržení tak, aby byl projekt digital born. Tedy aby nedošlo pouze k elektronizaci již existujících procesů, které ale byly navrženy pro offline prostředí a neberou v potaz nové možnosti, které s digitalizací přichází.

Od Digitálního Česka bych ale přinejmenším očekával, že bude zjevně předražené a zbytečné projekty podchycovat a bránit jejich vzniku. Případy z posledních týdnů (Czechiana, e-shop na známky) ukazují, že v tomto Digitální Česko totálně selhává. A opět musí roli státu nahrazovat média, odborná veřejnost a opoziční politici.

Digitální Česko se chlubí vytvářením kvanta metodik a koncepcí k digitalizaci české státní správy. Kauzy s e-shopem na dálniční známky a Czechiana ale naplno ukázaly, že vytvářet metodiky, které úředníci buďto nechápou nebo se jimi neřídí, prostě nestačí.