Česko v digitálních žebříčcích

United Nations e-Government Survey

Stránka UN e-Government Surveys

Organizace spojených národů vydává od roku 2003 každé dva roky vlastní report zahrnující svých 193 členských států. Výkon států je měřen prostřednictvím tzv. E-Government Development Indexu (EGDI), který je tvořen třemi komponentami:

1. Online Service Index (OSI) - hodnotí e-government, portály a webové stránky veřejné správy
2. Telecommunication Infrastructure Index (TII) - hodnotí dostupnost a kvalitu připojení k internetu
3. Human Capital Index (HCI) - hodnotí gramotnost, vzdělanost a počet let školní docházky

EGDI je pak doplněn E-Participation Indexem (EPI), který hodnotí sdílení informací veřejnou správou, interakci a participaci občanů a institucí.

Hodnota všech komponent i indexů je relativní - nejhorší stát má hodnotu 0 a nejlepší 1.

	E-Government Development Index				E-Participation Index
	Česko		Slovensko		Česko		Slovensko
rok	index	pořadí	index	pořadí	index	pořadí	index	pořadí
2003	0.54	35	0.53	40	0.24	46	0.17	55
2004	0.62	28	0.56	37	0.21	46	0.15	58
2005	0.64	29	0.59	36	0.21	48	0.17	56
2008	0.67	25	0.59	38	0.2	69	0.07	134
2010	0.61	33	0.56	43	0.13	92	0.07	126
2012	0.65	46	0.63	53	0.26	57	0.13	100
2014	0.61	53	0.61	51	0.25	126	0.63	44
2016	0.65	50	0.59	68	0.56	81	0.54	83
2018	0.71	54	0.72	50	0.62	96	0.81	50

Česko v nultých letech oscilovalo kolem 30. místa ve světě, bohužel se kvůli relativní nečinnosti v této oblasti propadlo až na předloňské 54. místo (4 místa za Slovenskem). Na letošní výsledky se stále čeká. Ještě horší výsledky jsou v digitální participaci, kde jsme se umístili naposledy na 96. místě (tedy za Ukrajinou, Ugandou, Burkinou Faso i Ghanou). Hodnota EGDI Česka (0.71) je navíc do velké míry tažena indexem lidského kapitálu, tedy systémem vzdělávání (HCI = 0.88). Kvalita telekomunikační infrastruktury (TII = 0.60) a poskytovaných online služeb (OSI = 0.65) jsou výrazně nižší.

OECD Key ICT Indicators

Stránka OECD Key ICT Indicators

Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj monitoruje oblast ICT vlastní sadou indikátorů s různými daty aktualizace. Za zmínku stojí data o přístupu k širokopásmovému připojení k internetu. Ze 37 hodnocených členů OECD se Česko umístilo na podprůměrném 24. místě s nízkým zastoupením kvalitního optického připojení a naopak nejvyšším podílem nepříliš stabilního bezdrátového připojení.

EU Digital Economy and Society Index (DESI)

Stránka The Digital Economy and Society Index (DESI)
Profil Česka
Grafy a vizualizace

Evropská unie od roku 2014 každý rok zveřejňuje index digitální ekonomiky a společnosti. Index se skládá z 5 komponent, z nichž každá je tvořena sadou indikátorů: 1. Konektivita - hodnotí se pokrytí širokopásmovým internetem, mobilními sítěmi 4G a 5G, jejich využití a cena
2. Lidský kapitál - hodnotí digitální dovednosti populace a počty odborníkůnic a absolventůtek v oblasti ICT
3. Využívání internetových služeb - shrnuje používání internetu a jednotlivých typů jeho služeb
4. Integrace digitálních technologií - zaměřuje se na podniky, jejich digitalizaci a zapojení do digitální ekonomiky
5. Digitální veřejné služby - hodnotí elektronické služby veřejné správy, předvyplněné formuláře, otevřená data a elektronické zdravotnictví

Celkově se Česko žebříčkem pomalu, ale jistě propadá. Ze 14. místa v roce 2015 (skóre 55 - průměr EU) na 18. místo v roce 2019 (skóre 50 - podprůměr EU).

Skóre v DESI a jeho jednotlivé komponenty

V oblasti konektivy je Česko průměrné. Zaostává ve využití mobilního širokopásmového připojení (82 účastníků na 100 obyvatel - 22. místo) a využití rychlého širokopásmového připojení domácností (37 % domácností - 18. místo).

V lidském kapitálu jsou stále rezervy ve vzdělávání - vyšší než základní digitální dovednosti má jenom 24 % osob (22. místo v EU).

Procento osob s vyššími než základními digitálními dovednostmi

Ještě horší situace je při rozpadu tohoto indikátoru na jednotlivé věkové skupiny. Ve věkové skupině 35 - 44 let, tedy u osob, které budou ještě nejméně 20 let v produktivním věku, má vyšší digitální znalosti jen 29 % osob (25. místo). Státu se tak dlouhodobě nedaří digitálně vzdělávat dospělé, což bude problémem nejen při rozvoji e-governmentu u nás, ale hlavně při dalším rozvoji digitální ekonomiky.

Procento osob s vyššími než základními digitálními dovednostmi podle věku

Procento osob s vyššími než základními digitálními dovednostmi - věková skupina 35 – 44 let

Ve využívání internetových služeb je Česko dlouhodobě podprůměrné - např. video na vyžádání (tedy služby typu Netflix) používá jen 5 % populace (28. místo v EU), profesní sociální sítě jen 5 % (26. místo) a online kurzy jen 4 % (26. místo). Slabá je i online participace - konzultace a hlasování online využívají jen 3 % osob (27. místo). Naproti tomu nadprůměrně využívané je elektronické bankovnictví (72 % osob - 10. místo).

Aktivity online - skóre

V oblasti integrace digitálních technologií, tedy v podnikatelské sféře, jsou mezery hlavně v elektronickém sdílení informací (28 % podniků - 20. místo), používání sociálních médií (13 % podniků - 23. místo) a použití velkých dat (8 % podniků - 21. místo).

Nejvíce však Česko zaostává v digitálních veřejných službách - celkově 20. místo v Evropě, podprůměrné jsou hodnoty všech indikátorů (i když postupně pomalu vzrůstají). 52 % uživatelů internetu používající služby elektronické veřejné správy je stále podprůměrnou hodnotou (22. místo). Hodnocení předvyplněných formulářů (18. místo), úplnosti online postupů (21. místo) a digitálních služeb pro podniky (19. místo) je také nízké. Nedávno přijatý Zákon o právu na digitální služby má ambici právě hodnoty těchto indikátorů výrazně zlepšit. Hodnocení otevřených dat je jen na 62 % maxima (21. místo v EU). Samostatnou kapitolou jsou služby eHealth, které, vyjma nedávno zavedeného eReceptu, jsou v ČR stále ještě nerozvinuté.

Digitální veřejné služby - skóre

EU Women in Digital (WiD)

Women in Digital Scoreboard
Profil Česka

Samostatný report vydává Evropská unie o pozici žen v digitální sféře. Celoevropsky totiž v posledních letech varovně klesá zapojení žen v digitálním sektoru, ICT a oborech STEM (přírodní vědy, matematika, technika a technologie).

Celkové skóre Women in Digital

Celkově se v tomto žebříčku Česko v roce 2019 umístilo na podprůměrném 23. místě (z 28 zemí EU). Hodnocení se skládá ze 3 komponent:
1. Use of internet - používání internetových služeb
2. Internet user skills - dovednosti internetových uživatelek
3. Specialist skills and employment - ICT specialistky, absolventky STEM oborů a genderové rozdíly v odměňování

Špatné hodnocení mělo Česko zejména v používání profesních sociálních sítí (jen 4 % žen, 26. místo, pro srovnání v 2. Dánsko - 28 %), online kurzů (4,2 % žen - 25. místo) a konzultacích a hlasování online (2,6 % žen - 27. místo).

Procento intertnetových uživatelek, které si v posledních 3 měsících udělaly online kurz

Dovednosti ICT specialistek a zaměstnávání - skóre

Alarmující jsou výsledky v komponentě Specialist skills and employment. V Česku je jen 9,3 % žen ze všech ICT specialistů a specialistek (průměr EU je 17,2 %) a jen 0,7 % žen jsou ICT specialistky (v porovnání s 5,8 % mužů - 24. místo v EU). Procentuální rozdíl v odměňování mužů a žen v ICT je 33 % (28. místo - největší rozdíl v EU). To je 1,5x větší platový rozdíl než v české ekonomice jako celku (22 %).

Genderová struktura ICT specilistů*tek

Procentuální rozdíl v odměňování mezi ICT specialisty a specialistkami

Shrnutí a co s tím?

Konektivita

Žebříčky ve shodě konstatují průměrnou dostupnost a kvalitu připojení k internetu. Problémem je jeho skladba - Česko má ze zemí OECD zdaleka největší podíl bezdrátového připojení, které však nevykazuje takovou stabilitu a přenosovou rychlost jako připojení optickým kabelem. Optika však v Česku není zatím příliš rozšířená a dostupná. Pro správce optických sítí není jejich rozšiřování v mnoha méně lidnatých oblastech rentabilní a stát nedokázal vytvořit podmínky, které by tento rozvoj podpořily. Mnoho peněz z EU určených na rozvoj vysokorychlostního internetu tak bylo namísto toho využito pro financování digitálních technických map (DTM). Ač se jedná o prospěšný projekt, dopad DTM na budoucí rozvoj vysokorychlostního internetu je mírně řečeno diskutabilní. Mobilní internet přes sítě 4G má velmi dobrou dostupnost (99 % domácností - 3.místo v EU), avšak, vlivem cenové politiky operátorů, ho využívá poměrně málo uživatelů (až 22. místo v EU).

Lidský kapitál

Česko má solidní základ ve vzdělávání a základních počítačových dovednostech, nedaří se však tento základ zúročit. Čechům a Češkám chybí pokročilé digitální dovednosti (má je jen 24 % osob - 22. místo v EU) a nepoužívají internet ke zlepšování své pozice na trhu práce, ať už prostřednictvím online kurzů nebo profesních sociálních sítí (např. LinkedIn). Dobrým příkladem může být právě Dánsko, které pro své (zejména starší) občany pořádá v rámci popularizace e-governmentu plošné kurzy digitálních dovedností. Zajímavé je také porovnání se Slovenskem, které u všech věkových kategorií dosahuje lepších výsledků digitálních dovedností než Česko.

Procento společností, které mají problémy naplnit ICT pozice

Českým firmám dlouhodobě chybí ICT odbornice a odborníci - máme 2. největší nedostatek v EU. Podstata tohoto problému se odhalí při analýze genderového rozložení. V Česku 5,8 % mužů pracuje jako ICT specialisté (tj. průměr EU), avšak pouze 0,7 % žen pracuje na pozicích ICT specialistek (tj. polovina průměrné hodnoty EU). Není se moc čemu divit - v ICT oblasti je v Česku 33% rozdíl v odměňování mužů a žen (nejvíce v EU). Ani iniciativy jako Czechitas nebo motivační programy fakult informatiky zaměřené na ženy tak zatím nedokázaly do ICT oborů nalákat dostatek žen. A ženy, které přeci jen v informačních technologiích pracují, dostávají v průměru o třetinu méně peněz než jejich mužští kolegové. Jsou to právě ženy, kdo v oboru chybí, a (na rozdíl od mužů) dlouhodobě jejich počet stagnuje. Oblast lidského kapitálu vykazuje od roku 2014 stagnaci, z nadprůměrných hodnot v rámci EU se Česko svoji nečinností dostalo do podprůměru. Ač si stále držíme slušnou 17. pozici v EU, za námi se nacházejí už jenom spíše agrárnější země.

DESI - vývoj komponenty lidského kapitálu - Česko a průměr EU

Digitální veřejné služby

E-government a e-health jsou v Česku dlouhodobě podceňovány a hodnoty jejich indikátorů jsou podprůměrné. To je zřetelné jak z průzkumu EU DESI (20. místo v digitálních veřejných službách z 28), tak z průzkumu OSN (54. místo v E-Government Development Indexu a 96. v E-Participation Indexu). Až změny posledních let - vytvoření strategie Digitální Česko a hlavně přijetí Zákona o právu na digitální službu - dávají reálnou šanci na zlepšení situace. Záležet však bude hlavně na systematickém přístupu vlády k e-governmentu napříč resorty. Rovněž rozvoj portálů samospráv s důrazem na e-government a e-participaci představuje příležitost k pozitivní změně v této oblasti. E-health si na výrazný posun počká ještě déle - debaty o klíčovém zákonu o elektronickém zdravotnictví stále probíhají a změna v této oblasti bude ještě pomalejší.