Technické normy: Sága pokračuje

28. 02. 2019Anabáze ke zveřejnění technických norem se táhne již několik let, dovolím si proto ve svém článku krátce zrekapitulovat její průběh. Přestože se může zdát, že se jedná o velmi okrajový politický problém, jeho rozsah proniká do všech průmyslových odvětví. Všechny oblasti lidské činnosti podléhají určité míře standardizace, normy existují i pro obyčejné dveře nebo brambory. Dává proto smysl tyto standardy veřejně zpřístupnit, aby se co nejvíce rozšiřovaly a dodržovaly.

Technické normy jsou definicí požadavků pro dané výrobky, procesy nebo služby. Normy stanoví příslušné požadavky na bezpečnost, slučitelnost, zaměnitelnost a pro řadu dalších faktorů. Díky normám se tak zboží snáze kontroluje, což usnadňuje jeho volný pohyb na trhu a zároveň poskytuje dostatečné garance ve vztahu k požadavkům na jeho kvalitu a další parametry, například již zmíněnou bezpečnost. Ta by u výrobních procesů i výsledných výrobků nebo při poskytování služeb měla též podléhat odpovídajícím standardům. Ať už se to týká zdravotnictví, dopravy, výstavby nebo třeba i jen správné součástky do domácí elektrotechniky. Standardizace ulehčuje výrobcům i spotřebitelům život, mnohdy ho dokonce i zachraňuje.

Když se Pirátům 1. února podařilo ve Sněmovně prosadit doprovodné usnesení ke sněmovnímu tisku 170, kterým jsme požádali vládu, aby podnikla nezbytné kroky k zajištění veřejné dostupnosti všech technických norem, dosáhli jsme tím velkého vítězství v našem několikaletém tažení za větší otevřenost. Je samozřejmě naprosto absurdní, že nějaké takové tažení vůbec muselo začít. Zdá se mi totiž úplně jasné, že normy, čili standardy, podle kterých chceme, aby bylo zboží nabízeno na trhu, mají být veřejnosti bezplatně přístupné. Dostupnost informací je ostatně jedním z principů, na kterých Pirátská stran vznikla.

Proto si už v roce 2013 Jakub Michálek na základě zákona o svobodném přístupu k informacím vyžádal technické normy ve stavebnictví. Ministerstvo průmyslu a obchodu a Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví ale žádost dlouho odmítaly. Záležitost se proto dostala až k soudu, který nakonec 7. září 2015 rozhodl, že úřad musí normy poskytnout. Jen po pár měsících od tohoto přelomového rozsudku však tehdejší ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek z ČSSD předložil změnu zákona, na základě které normy opět mohly být utajeny.

Piráti se ale nevzdali. Jakub Michálek se ohradil proti zpoplatnění technické normy pro elektronickou fakturaci a po svém zvolení do Poslanecké sněmovny předložil usnesení ke zpřístupnění norem Podvýboru pro digitalizaci justice a e-sbírku, které však neprošlo přes Ústavně právní výbor. Já jsem obdobné usnesení předložil Podvýboru pro e-government. Toto usnesení následně prošlo i na Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, až bylo nakonec na sněmovním plénu schváleno. Další pirátský poslanec Martin Jiránek začal komunikovat s Českou agenturou pro standardizaci za účelem rozšíření počtu sponzorovaných norem. Sponzorované normy nebo také normy se sponzorovaným přístupem jsou takové normy, které jsou pro občany bezplatně přístupné (neboť poplatek za poskytnutí normy byl uhrazen jiným způsobem). Podle našeho názoru by měly být zdarma dostupné pochopitelně všechny existující normy, tomuto stavu se budeme muset ale přibližovat postupně.

Uvidíme tedy, jak se nyní s požadavkem Sněmovny vypořádá vláda. Piráti ve své snaze normy co nejjednodušším způsobem (tedy bezplatně na internetu) zveřejnit, nepoleví. Snad se nám tento dlouhý příběh podaří dotáhnout do dobrého konce. Zatím to tak vypadá, ale možná nás odpůrci zveřejňování informací opět nemile překvapí.