Neefektivní utrácení za informační systémy je překážkou jejich rozvoje
19. 12. 2019 — V příštím roce se stát chystá za provoz svých informačních systémů utratit až 8,5 miliardy korun. To je pro srovnání o 3,4 miliardy více než v roce 2015 a o tři čtvrtě miliardy více než v roce 2019. Zvyšování rozpočtu na státní IT samo o sobě problémem není. Informační a komunikační technologie jsou nedílnou součástí našeho moderního způsobu života a dá se očekávat, že tomu tak bude i nadále. Správné investice v této oblasti se nám v budoucnu mnohonásobně vyplatí. Problém je stále v tom, že stát neumí se svými prostředky na IT rozumně hospodařit a účinně nakládat.
Ačkoliv se dá říct, že se situace pozvolna zlepšuje, jedná se v celkovém měřítku jen o malé ostrůvky pozitivní deviace v oceánu marasmu, ve kterém se státní IT nachází. Ano, do důležitých strategických dokumentů se daří prosazovat požadavky na získávání zdrojových kódů a práva s nimi nakládat. Jednotlivá ministerstva a státní organizaci si také více uvědomují riziko vendor lock-in, kdy se prakticky nemohou vymanit ze závislosti na jednom dodavateli. Open source už přestává být jakousi okrajovou úchylkou, která se mohla uchytit možná jen v malém rozsahu a ve specifickém prostředí.
Stoupající výdaje na IT služby v posledních pěti letech ale nejsou výsledkem promyšlené transformace, kdy bychom se snažili například o získání větší kontroly nad informačními systémy, zlepšení jejich zabezpečení nebo vlastní koordinovaný vývoj. Ne, rozpočet na IT se zvyšuje, protože se víc utrácí. Dodavatelé si totiž můžou dle libosti zvyšovat ceny - a stát to chtě nechtě zaplatit musí. V praxi tak stále pokračuje trend, který jako Piráti kritizujeme už od našeho vzniku. Bezmyšlenkovité vyhazování peněz za uzavřené systémy, které jsou po pár letech k ničemu - a to jsou ty lepší případy. V těch horších se stát v roli zákazníka nemůže daných systémů zbavit a rok co rok musí vyplácet nesmyslné sumy za základní provoz zastaralých systémů.
Doufám, že se při řešení neefektivního utrácení za informační systémy najde dostatečná vůle k hledání konsensu, jako tomu bylo v případě projednávání návrhu zákona o právu na digitální služby (podrobnější informace v článku). Ten při hlasováních ve Sněmovně i Senátu podpořili téměř všichni přítomní zákonodárci ze všech stran a klubů. Funkční systémy a kvalitní a bezpečná informační infrastruktura jsou totiž v zájmu všech občanů. S tím pochopitelně souvisí i další problém, kterému je potřeba věnovat pozornost - zajištění odpovídajícího ohodnocení IT odborníků ve státní správě, aby už nebyli tolik nuceni odcházet do soukromého sektoru.
Nejde ale jen o vysoce postavené politiky. Krajští a komunální zastupitelé se rovněž musí snažit o odbourávání neduhů dlouhodobé špatné praxe. Zejména malé obce pak mohou díky otevřeným technologiím ušetřit ve svém napjatém rozpočtu. Pirátský Akční plán pro boj s vendor lock-inem a rozšíření využití open source ve veřejné správě obsahuje spoustu doporučení, která mohou pomoci komunálním zastupitelům a vedoucím pracovníkům IT útvarů na úřadech k dosažení úspor za informační systémy a zároveň dosáhnout jejich lepší kvality. Metodickou i praktickou podporu pak může nabidnout spolek Otevřená města, který byl založen právě za účelem podpory otevřeného fungování veřejné správy.