Panelová diskuze think-tanku IDEA k využití mikro dat

30. 04. 2018Dne 27. 4. 2018 jsem se zúčastnil semináře pořádaného think-tankem IDEA (Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu) ve spolupráci s Akademií věd. Tématem semináře byly možnosti využití mikro dat pro posílení politiky založené na skutečných a co nejvíce přesných informacích, tzv. evidence based policy, občas též fact based policy.

Úvodní prezentace od Ágoty Scharle z Budapešťského institutu politické analýzy se týkala zpracování a zpřístupňování statistik a mikro dat pro účely hlubší analýzy a výzkumu. Problematika tohoto druhu zpracování je velice choulostivá, protože se častokrát dostává do kolize s požadavky na ochranu soukromí. Je ale třeba podotknout, že díky technickým možnostem anonymizace dat prostřednictvím patřičných kryptografických algoritmů je možné práva na ochranu osobních údajů bez problémů zajistit. Nad těmito již anonymizovanými daty je pak stále možné provést plnohodnotné analýzy, ze kterých se dají vyvozovat patřičné závěry. Ať už v oblasti územního plánování, dopravy, poskytování veřejných služeb nebo zabezpečení veřejných prostor.


Co jsou mikro data? Mikro data v tomto kontextu představují administrativní data individuální povahy. Prakticky se tedy jedná o osobní údaje. Jejich slučováním a anonymizováním a následným vyhodnocením je ale možné dosáhnout sestavení detailních a vypovídajících přehledů.


Tato data jsou nesmírně cenná pro správná politická rozhodnutí. A nejsou užitečná jen pro volené zástupce, kteří tak mohou získat okamžitý přehled o potřebách občanů a mohou jim tak vyjít vstříc. Data využijí i vedoucí pracovníci na úřadech, kteří je mohou zohlednit při výkonu svých povinností a vylepšování agend svých úřadů. Samozřejmě pokud jsou dostatečně proaktivní a vnímají občany jako klienty, nikoliv jako přítěž - jak tomu naneštěstí mnohdy je.

V Maďarsku se potýkají s podobnými problémy, které u práce s daty známe i u nás. Jde především o neochotu veřejných institucí spolupracovat, nízkou poptávku po politice založené na tvrdých datech nebo úzkoprsou ochranu osobních údajů tam, kde být nemusí. Zkušenosti s podobným odmítnutím konceptu moderní práce s dostupnými daty mám i já osobně a další lidé z různých organizací, které se v České republice snaží prosazovat otevřená data.

Na základě těchto negativních zkušeností jsem proto ve svém vystoupení na semináři shrnul hlavní výzvy pro politiku postavenou na datech:

  1. Naučit se s daty pracovat, ale zároveň dodržet nezbytnou míru ochrany soukromí
  2. Podporovat funkční a smysluplnou výměnu dat mezi veřejnými institucemi
  3. Pracovat s průběžnými daty (realtime data), nikoliv výročními zprávami

Legislativa by ve vztahu k využívání dostatečně zabezpečených a anonymizovaných dat mohla být příznivější. Nicméně hlavní současnou překážkou je spíše konzervativní mentalita a strach úředníků. Tomu je třeba se postavit nezbytnou osvětou. Politika založená na faktech totiž chrání jednotlivé instituce i celou Českou republiku před zbrklými rozhodnutími. V neposlední řadě pak tento způsob rozhodování také může výrazně zlepšit politickou kulturu v zemi.