Digitální Česko, o kterém sní Andrej Babiš
07. 01. 2018 — V návrhu programového prohlášení vlády Andreje Babiše je kapitola, kterou vládní experti z velké části převzali z pirátského programu. Se samotným kopírováním a sdílením myšlenek nemám nejmenší problém. Silně ale pochybuji o tom, že vláda Andreje Babiše dostojí svým slibům. Z praxe na zastupitelstvu hlavního města Prahy totiž vím, že hnutí ANO velice ochotně něco slíbí, ale realizaci patřičných opatření je vždy na hony vzdálena od původních dohod.
Kapitola v programovém prohlášení vlády nese název “Digitální Česko”. To je zcela totožný název, jaký měl materiál o digitalizaci a e-governmentu v pirátském volebním programu. Inspiraci Pirátskou stranou tedy hnutí ANO vůbec nezakrývá.
Zdá se však, že inspirací to začíná i končí. Hnutí ANO totiž vyniká ve velkolepých slibech, jejich plnění už ale Andreji Babišovi příliš nejde. Na následujících příkladech bych proto rád ukázal pokrytectví hnutí ANO v přístupu k digitalizaci státní správy.
“Místo složitých a velkých veřejných zakázek budeme soutěžit jednotlivé menší, spolupracující části a platformy, které zapadnou do celkové architektury. V maximální míře budeme využívat sdílených služeb, a to nejen datových center a serverů, ale i celých agend společných pro více úřadů.” (Návrh programového prohlášení vlády, Digitální Česko)
Piráti vítají snahu rozbít velké a složité IT zakázky a soutěžit jen malé do sebe zapadající části. Jak tento přístup může dopadnout v podání ANO, je dobře vidět na zakázce na EET. Ta byla řádně vysoutěžena jako celek, posléze zrušena a rozdělena na 5 menších zakázek. Z těch některé byly soutěženy pochybně či zadány úplně bez výběrového řízení. Celková cena byla 9,5x vyšší než původně řádně vysoutěžená. Hlídač státu: 10x předražené EET: skutečné náklady na EET
“Uděláme pořádek v tom, co který́ systém dělá, jaké má kvalitativní parametry, kdo za něj odpovídá, kolik stojí. Vytvoříme jednotné standardy, rozbijeme velké monolitické systémy na spolupracující vrstvy a komponenty.” (Návrh programového prohlášení vlády, Digitální Česko)
Systém EET byl nakonec vytvořen jako doplněk k systému ADIS, nikoliv jako samostatný systém. To, že se EET stalo jeho nedílnou součástí, tento monolitický systém z devadesátých let ještě zvětšilo a do budoucna to komplikuje jeho údržbu či případné nahrazení. Lidovky.cz: Kritika EET: Systém starý dvacet let a tajnosti kolem zakázky
“Digitální infrastrukturu považujeme za stejně důležitou jako dopravní nebo energetickou infrastrukturu. Proto zásadně urychlíme budování vysokorychlostního internetu a maximálně k tomu využijeme evropské fondy. Připravíme zákon o právu každého občana mít přístup k internetu. Pokud chceme budovat moderní digitální stát, občané musí mít zajištěno, že jejich přístup k internetu nebude omezován. V úzké spolupráci s podnikatelskou sférou, vědou a výzkumem zajistíme implementaci projektu Průmysl 4.0 a Smart projekty v energetice. Zpracujeme analýzu možných dopadů robotizace na domácí průmysl.” (Návrh programového prohlášení vlády, Průmysl a obchod)
Prohlášení o neomezování přístupu k Internetu je v přímém rozporu s tím, co předchozí vláda prosadila v Zákonu o hazardních hrách. Tím dalo hnutí ANO a Andrej Babiš osobně najevo, že moderním technologiím vůbec nerozumí a nechce rozumět. Zavedení cenzorního nástroje v rukou ministerstva financí na základě požadavků tuzemské hazardní lobby totiž opravdu nelze považovat za příklad zajištění přístupu k Internetu bez omezování jeho provozu.
V Praze jsme se pak setkali s tím, že Rada města pod vedením primátorky Adriany Krnáčové (ANO) schválila kvalitní teze digitální strategie, avšak následně je zcela ignorovala ve výběrových řízeních. Čili na magistrátu jen dále posilovali předchozí vendor lock-iny bez reálné změny.
Záměry hnutí ANO v oblasti digitalizace a e-governmentu jsou tedy moc krásné na papíře, ale dosavadní zkušenost z jejich realizace je značně negativní. Proto by hnutí ANO mělo kromě hezkých slibů podniknout i reálné kroky ke zlepšení současného stavu. Takže namísto vytváření stále novějších a modernějších strategických konceptů využít stávajícího právního rámce a pomocí exekutivních pravomocí postupně současnou praxi zlepšovat. Příkladem takového exekutivního rozhodnutí, které může výrazně přispět ke zlepšení současné situace, může být třeba metodický pokyn k požadování plných majetkových práv při předání nových systémů vytvořených při plnění veřejných zakázek v oblasti informačních a komunikačních technologií.
Proto bych celému hnutí ANO chtěl v reakci na programové prohlášení vlády s nadsázkou vzkázat následující: Přestaňte blábolit a začněte makat. Není to tak složité.