Design systém vs. Vizuální styl: Často se to plete. Vizuální styl určuje, "jak to má vypadat" (barvy, písmo, logo). Design systém je technická "stavebnice" pro vývojáře (hotová tlačítka, formuláře, kód), která tento styl automaticky dodržuje. Díky tomu jsou weby nejen hezké, ale i přístupné a levnější na výrobu.
</div>
Více o novém vizuálním stylu najdete v tiskové zprávě .
Projekty dalších resortů🔗
V předchozích částech jsem popisoval primárně projekty, které přímo řešil kabinet digitalizace a DIA. Vedle toho se však řada klíčových změn odehrála i přímo na jednotlivých ministerstvech.
Mezi nejvýznamnější resortní projekty patří:
Digitální přihlášky na SŠ (DIPSY): Konec papírování při přijímacím řízení na střední školy.
Portál dopravy : Řidiči zde vyřídí většinu agendy online. S tím souvisí i zrušení velkého technického průkazu – ten se plně digitalizoval a fyzicky už neexistuje. Od roku 2024 navíc řidiči nemusí vozit fyzický řidičák ani malý techničák, policii stačí prokázání totožnosti.
EZkarta : Aplikace, která přinesla očkovací průkaz a zdravotní dokumentaci do mobilu.
Digitalizace stavebního řízení : I přes silnou mediální bouři jde o funkční systém, který je denně využíván. Centralizace byla nezbytným krokem pro zajištění zastupitelnosti úřadů, předávání spisů a auditovatelnosti. Prvotní "porodní bolesti" se podařilo odladit a data jasně ukazují, že se staví a povoluje.
3. Infrastruktura a data🔗
Toto je ta "neviditelná" část pod kapotou, bez které ale nic nefunguje. Dlouhé roky se investice do hardwaru a základních registrů odkládaly, což vedlo ke kritickému stavu.
Registry a ReZA🔗
Základní registry se konsolidují pod DIA. Zásadní novinkou je Registr zastupování (ReZA) . Ten převádí plné moci do digitálního světa. Umožňuje digitálně zmocnit jinou osobu k úkonům (např. sdílení auta), což je klíčové pro budoucí automatizaci.
Cloud computing🔗
Situace u státního cloudu je složitá. Máme legislativu (zákon o kybernetické bezpečnosti), která dělí systémy dle kritičnosti. U nejvyšší kritičnosti stát požaduje hardware ve svém vlastnictví.
Bohužel narážíme na realitu: státní podniky neměly investiční zdroje na vybudování robustního cloudu, který by resortům nabídly jako jednoduchou službu. Místo toho se nákupy často řeší individuálně.
4. Veřejné zakázky: Jak nakupovat software🔗
Nakupovat unikátní software není jako nakupovat kancelářské židle, kde stačí zadat počet kusů. Software pro stát vyžaduje expertní znalost procesů, uživatelské přívětivosti i bezpečnosti.
Běžný úředník na to často nemá kapacitu. Proto jsme prosadili metodiku horizontální spolupráce . To umožňuje, aby ministerstvo legálně využilo expertní týmy jiné státní instituce (např. DIA) a nemuselo vše soutěžit externě s rizikem závislosti na dodavateli.
5. Co je třeba do budoucna?🔗
Nesmíme usnout na vavřínech. Digitalizace se posunula, ale stále existuje technologický dluh. Budoucnost vidím v těchto bodech:
Ucelenost služeb: Žádné složité "rozcestníky". Služba musí běžet přímo v Portálu občana, bez přesměrování na weby jednotlivých resortů.
Chytrá redukce (automatizace): Nejlepší služba je ta, kterou občan nemusí aktivně řešit. Cílem je model Skandinávie: stát předvyplní daňové přiznání a občan jen potvrdí. Pokud má stát data (např. fotku), doklady by se měly vyměňovat automaticky.
Propojená data: Data musí "obíhat" místo lidí. Registr zastupování tomu pomáhá, ale data v registrech musí být kvalitní a dostupná pro oprávněné úřady.
Vlastní odborníci: Stát musí mít vlastní experty, kteří dokáží definovat požadavky. Spoléhat se jen na externí dodávky vede k drahým změnám a závislosti na dodavatelích (vendor lock-in).
Politici, kteří se digitalizací zabývají, mají nyní v DIA parťáka. Tlak na modernizaci a uživatelskou přívětivost však nesmí polevit.