Motivace pro Green Deal🔗

Nejdřív si povězme, jaké jsou motivace pro zahájení programu Green Deal.

Ekologická motivace🔗

Máme jen jednu planetu, na které žijeme, a pokud ji zničíme, tak nemáme kam odejít. Samozřejmě, můžeme se dohadovat o přesných číslech a trvalosti některých efektů, ale vliv člověka je bezesporný (výborně to zpracovávají např. Fakta o klimatu).

Důležité je uvědomit si, že zásadní problém není, zda teplota v Praze vzroste o 1,5 °C. My a další bohaté státy se s tím vypořádáme. Bude to stát peníze (jak stát, tak jednotlivce), ale vypořádáme se. Opravdové problémy vidím dva:

1. Jsou místa, která se stanou naprosto neobyvatelná. Silnější klimatizace jim nepomůže. Teplota bude taková, že fyzicky nepůjde přežít, nebude voda, nebudou možnosti zemědělské produkce. Z extrémně osídlených míst se jedná o indický subkontinent a části Afriky. A co udělají lidé v takových podmínkách? Budou migrovat někam, kde je klima snesitelnější - třeba k nám. Bavíme se o více jak miliardě lidí (například Institute for Economics and Peace odhaduje, že do roku 2050 by mohlo být až 1,2 miliardy lidí nuceno opustit domovy kvůli ekologickým hrozbám).
2. Výkyvy v počasí: jak jsme si všichni mohli všimnout, tak změny klimatu s sebou nesou i extrémy. Průměrná teplota se zvyšuje, ale lokálně může být extrémnější zima. Či se může v ČR objevit tornádo. To asi nikdo z nás nepokládá za běžné počasí pro náš region.

Oba tyto problémy vedou k velkým výzvám. Pro stát i jednotlivce to bude znamenat větší náklady. Ekologie tu není jen o ochraně přírody, ale o ochraně nás samých a ochraně před naprosto nepřiměřenými náklady. Pojďme si říci jen pár věcí, které budou dražší: klimatizace bude třeba čím dál častěji, voda bude dražší a méně dostupná, tím se prodraží zemědělství a potravinářství, plošné požáry (jako byl ten v Hřensku v roce 2022).

Ekonomická motivace🔗

EU má mnoho předností. Je zde liberální demokracie, příjemné klima, je bohatá (včetně vlastního kapitálu), technologicky pokročilá, má silné industriálně-hospodářské zázemí, ale má jednu ohromnou slabinu. Na počet obyvatel nemá příliš mnoho nerostného bohatství. Jistě, třeba v Severním moři ano, ale to je spíš výjimka. Některé zdroje se již vytěžily v historii, jiné tu nikdy nebyly a některé těžby nechceme z ekologických či ekonomických důvodů. Pro představu: podle dostupných dat o těžbě ropy celá Evropská unie dnes těží méně než 1 milion barelů ropy denně. Oproti tomu Spojené státy těží víc jak 13 milionů barelů a země Blízkého východu okolo 30 milionů barelů denně. Propastný rozdíl v soběstačnosti je tak naprosto zřejmý.

Pokud má být EU světový hráč, tak se samozřejmě se svými slabinami musí vypořádat. A zde je velmi jednoduchá úvaha: „Jsme závislí na dovozu fosilních paliv, co kdybychom radši použili něco, co můžeme vytvářet sami.“ Navíc je tu jedna naprostá samozřejmost – fosilní paliva jednou dojdou. I kdybychom byli jako Blízký východ a měli jich nadbytek, není nejlepší dlouhodobou strategií je prostě jen vytěžit a spotřebovat. Tato závislost nás navíc stojí obrovské peníze – Evropská unie každoročně zaplatí za dovoz fosilních paliv stovky miliard eur (v krizovém roce 2022 to bylo dokonce přes 600 miliard eur), které pak chybí v domácí ekonomice. Do roku 2022 to byla spíše teorie, ale válka na Ukrajině nám názorně ukázala problém dodavatelských řetězců. Stejně tak v době psaní tohoto článku se nelze plavit Hormuzským kanálem a v oběhu je o dost méně ropy a plynu. Ale nemusí to být jen válka. V roce 2021 byly dodávky narušeny lodí Ever Given, která zablokovala Suezský kanál. Příště může být problém (útok) na navigační systém, a to může ochromit dopravu. Prostě globalizace funguje, jen pokud je plynulý transport zboží. Outsourcovat kritické věci vede k nesoběstačnosti. Kromě paliv jsme to viděli za covidu, kdy nám chyběly primitivní pomůcky – roušky, ale neuměli jsme je ve velkém vyrobit lokálně.

Důležité je, že na takové události musíme být připraveni. Koneckonců u ropy a plynu je běžné, že si státy dělají rezervu (u nás na 90 dní). Ale musíme si uvědomit, že výpadek základních surovin a zboží nevede jen k absenci té komodity, ale může vést k zastavení průmyslu, prodražení dopravy či dokonce nemožnosti v zimě vytopit obydlí. Proto je nanejvýš rozumné nebýt masivně závislý na tom, že roušky přijedou z druhé strany světa či palivo dorazí včas a v očekávané ceně.

Další velkou výhodou je, že pokud například místo dovozu fosilních paliv budujeme udržitelné zdroje, ve mnohem větší míře tím zaměstnáváme lidi přímo v Evropě. Sektor obnovitelných zdrojů v EU už nyní zaměstnává okolo 1,6 milionu lidí a očekává se, že do roku 2030 jen samotný solární průmysl překročí hranici 1 milionu pracovních míst. Třeba průmyslová větrná elektrárna se zde vyrábí, instaluje a udržuje. Zajímavé je i srovnání s jádrem – ačkoliv jaderná elektrárna vyžaduje obrovské investice a velké množství pracovníků, často jde o úzce profilované a vysoce specializované experty (nezřídka ze zahraničí). Běžný člověk v regionu spíše dostane práci na instalaci a údržbě lokálního větrníku či solárního parku, o které se starají lokální firmy. U fosilních paliv je to pak úplně zřejmé: když nám tanker přiveze ropu, práce a zisky spojené s těžbou už zůstaly jinde.

Tato strategická nezávislost se navíc přímo propisuje do peněženek koncových spotřebitelů, protože geopolitické výkyvy na trhu s palivy vždy nakonec zaplatí běžní lidé. Nedávno si Česko zažilo zastropování koncových cen pohonných hmot. Bylo vidět, že některé čerpací stanice prostě situace hodně využily. Výhodou elektromobilu a vlastní elektřiny je, že veřejné dobíjení přímo soutěží s domácím. Pokud budou ceny rychlonabíjení levné, tak na dálnici nabiji plnou. Pokud budou přestřelené, tak dobiju jen trochu a pak znovu dobíjím doma. Z této lokální konkurence a částečné soběstačnosti těží přímo spotřebitel.

Co je Green Deal?🔗

Zde si dovolím odcitovat Wikipedii:

Jde o komplexní balík opatření, který se dotýká všech oblastí hospodářství. Obsahuje plán s vyhodnocenými dopady, jehož cílem je snížit emise skleníkových plynů EU do roku 2030 o 55 % ve srovnání s rokem 1990. Konkrétní kroky jsou pak v následných smlouvách: Klimatický zákon (2021) a Fit for 55 (2023). Hlavním cílem dohody je dosáhnout klimatické neutrality EU do roku 2050. Zelená dohoda pro Evropu je strategický, právně nezávazný dokument, je však prováděna právně závaznými legislativními dokumenty v rámci balíčku Fit for 55. U jednotlivých členských států se mohou cíle snížení emisí skleníkových plynů lišit. Strategie se dotýká všech sektorů hospodářství, zabývá se také obnovou biodiverzity, ochranou ovzduší a životního prostředí všeobecně.

Jedná se o strategii, nikoliv přesné nařízení opatření pro jednotlivé členské země. Čili samotný boj proti Green Dealu moc smyslu nedává – drtivá většina odpůrců bojuje s jednotlivými implementacemi. Jenže ty nejsou tak vhodné pro kritiku, protože jsou specifické a jejich kritika by stála mnohem větší úsilí a byla by snadno rozporovatelná.

Problém není strategie, ale implementace🔗

Ukažme si to přímo na české realitě. Jedním z příkladů, kdy při implementaci jdeme z extrému do extrému, jsou soláry. Nejdřív máme prolobbovanou naprosto nefér podporu solárních parků, která vytvoří solární barony. Abychom o pár let později brojili proti bezemisní výrobě elektřiny. Přitom kompromis není až tak složitý. Systém, kdy máme emisní povolenky (platby za ekologické externality) a z těch se financují dotace pro širokou veřejnost, není bezchybný, ale dává smysl. Důležité je, že řešení není průlomový technologický objev ani geniální myšlenka, ale poměrně přímočaré popsání problému a jeho možných řešení. Problém jsou emise, řešení je více bezemisní výroby.

Ono obecně velmi často problémy řeší dobře EU, ale u nás se to pokazí implementací (čistě národní věc) a mediálním lynčem či dezinformacemi (věc peněz a tedy lobbistů). To se stalo celému Green Dealu.

Proto pro lepší přehlednost neuškodí si celou problematiku pragmaticky rozebrat:

Problém:

1. Máme jen jednu planetu, jsme závislí na její obyvatelnosti.
2. Zvláště problematické je to v regionech jako Afrika či Indický subkontinent, kde mírný nárůst teplot povede k neobyvatelnosti a tedy hromadným migračním vlnám.
3. Evropa dnes není bohatá na nerostné zdroje. A ty jsou potřeba pro výrobu a dopravu.
4. Bod 3 vede k masivnímu dovozu fosilních paliv a dalších surovin. To EU vystavuje závislosti například na Rusku či afrických státech.
5. Fosilní paliva jsou konečná a jednou dojdou. Spoléhat dlouhodobě na vyčerpatelný zdroj nedává strategický smysl.

Vybraná řešení (Green Deal):

1. Menší spotřeba fosilních paliv - těch, které škodí a nemáme jich dost vlastních (čili na nás vydělává někdo další).
2. Výroba energie z nefosilních zdrojů - tedy takových, které jsou v EU. Jak bylo rozebráno výše, větrné, vodní či solární elektrárny se zde z velké části vyrábějí, ale především se lokálně instalují a udržují. To přináší miliony pracovních míst a peníze zůstávají v evropské ekonomice, místo aby odtékaly za hranice.
3. Vytápění elektřinou, kterou si můžeme vyrobit v EU. Například Norsko a Rakousko masivně využívají vodní zdroje, které jsou dostupné i v zimě.

Ať se na to dívám, jak se na to dívám, tak to strategicky dává naprostý smysl. Jistě má smysl diskutovat o detailech – třeba ne všude bude rozumné vytápět tepelným čerpadlem, podle mě v energetickém mixu mají být i jaderné elektrárny apod. Ale nic z toho nenarušuje myšlenku Green Dealu.

Jenže v politické praxi se děje přesně to, co vidíme od čelních představitelů Motoristů - ideologie a naprosto nepravdivá tvrzení, která jdou naprosto proti zájmům Evropanů. Pomáhají jen vybraným lobbistům. A to samé dělá bohužel většina stran v ČR, zvláště pak ODS a ANO.

Digitální suverenita🔗

Digitální suverenita je pro Evropu klíčová, obdobně jako energetická nezávislost. V letech 2022-2023 však byl naprosto dominujícím problémem ruský útok na Ukrajinu. Dokonce tehdejší ukrajinské zkušenosti často hovořily proti digitální suverenitě. Bombardovaná datová centra bleskurychle přenesly do hyperscale cloudu. Provoz na západě jim v této oblasti rozvázal ruce. Což je naprosto pochopitelné v jejich situaci. Satelitní internet byl také velkou pomocí - až do momentu kdy se Elon Musk rozhodl mačkat vypínač a narušovat vojenské operace jak se mu zlíbí. Další prozření přišlo se stíhačkami F16, kde USA vědomě narušili jejich fungování.

Tvrdé poučení je, že digitální suverenita je nezbytná, avšak nevybuduje se za den. Klíčové je držet si know how a mít seriozní partnery.

Piráti toto téma od svého vzniku řeší. Hezky je to vidět třeba na pirátské infrastruktuře. Pojďme se však podívat na to jak i jednoduchá úloha může být náročnou v kontextu státní správy.

Mastodon a důležitost informačních zdrojů🔗

V odborné sekci Pirátů zvedl Jan Korbel téma nasazení Mastodonu pro stát. Společně jsme vypracovali dokument, který zmapoval co to obnáší a jaké to má výhody a nevýhody. Idea je jednoduchá - nasadí se Mastodon na doméně info.gov.cz, účty tam budou mít jen státní instituce. Občan má tedy jistotu, že sleduje pouze oficiální zprávy a ne parodické účty, platforma je z principu otevřená, čili ji jde snadno sledovat mnoha způsoby. Další výhodou je, že by šlo vyhledávat jen mezi oficiálními účty. Mastodon spadá pod Fediverse a jde snadno sledovat obsah mezi instancemi - tedy občan má účet na kterékoliv jiné a přidá si profily, které ho zajímají, ale vidí u nich, že pochází z oficiální instance. Díky tomu stát není závislý na žádné další straně. Má opensource software, snadno ho může sám nasadit a spravovat.

Rok 2025 ukázal jak moc je toto klíčové. V USA došlo ke změně a jedna z opor Trumpova režimu jsou technologičtí oligarchové. Trumpova politika je založena na arogantní nenávisti (obdobně jako Ruská) a pro takovou emoci jsou sociální sítě naprosto klíčovým parťákem. Toto téma dlouhodobě řeší skvělý podcast Kanárci v síti. Byly časy, kdy Barack Obama přišel na Twitter a mimo jiné s jeho pomocí se stal prezidentem USA. V dnešní době nový majitel bývalého Twitteru Elon Musk udělal z této sociální sítě naprostou žumpu. Sám aktivně šíří nenávistný obsah a uměle si zvyšuje dosah (jeho příspěvky vidí více lidí). Samozřejmě snadným řešením je odejít - jako jsem před lety učinil já. Ale problém je, když třeba podnikáte a potřebujete na takových místech být. A stejně tak je problém, kde brát informace - velké firmy i stát si navykly být právě na Twitteru, později X.

Jenže tyto naprosto markantní případy v době naší diskuse ještě nebyly. Samozřejmě lidé, kteří se tématikou zabývali věděli jak škodlivé jsou algoritmy Facebooku, Youtube apod., ale v české veřejné debatě toto téma bylo naprosto okrajové a mainstreamové zdroje k této problematice nebyly.

Ideální scénář🔗

1. Potřeba: Cokoliv ve veřejné správě by samozřejmě mělo vycházet z jasné potřeby, kterou do požadavku formuluje někdo za danou oblast zodpovědný. V tomto případě by se měly ozvat: poradce pro národní bezpečnost, NUKIB - digitální suverenita (např. problematika identit v externích systémech) a zvláště Centrum proti hybridním hrozbám MV ČR.
2. Úkol: Potřeba by měla být vyřčena na Vládě. Samozřejmě potřeba by byla širší, zaměřme se jen na část relevantní pro Mastodon. Vláda by se usnesla, že Vícepremiér pro digitalizaci připraví řešení. Mohlo by se jednat i o jiného člena vlády třeba Ministra vnitra, ale personálně by to takto dávalo větší smysl.
3. Technická realizace: Vícepremiér by svolal jednání. MVČR a NUKIB by řekly bezpečnostní předpoklady. S DIA by se dohodl provoz. A v neposlední řadě by se dohodl owner projektu, který by mimo jiné dělal osvětu, řešil spory apod. Náročné by bylo řešit automatickou správu identit, toto by se nejspíš v reálu řešilo ručně.
4. Dlouhodobá realizace: Důležité je, že práce nekončí nasazením platformy a vypořádáním se s porodními bolestmi. Enormní kus práce by bylo dostat orgány státní správy na tuto instanci a ohlídat, že tam obsah opravdu dávají. Jasně asi bychom to nechtěli 1:1 s Instagramem, ale třeba téměř 1:1 s X ano.

Realita aneb co se stalo🔗

Problém nastal hned na počátku. Potřebu nikdo vyjma Pirátů a úzce zaměřené odborné veřejnosti nevnímal. Poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar vysloveně a opakovaně téma bagatelizoval. Tedy ani nemělo moc smysl jít na Vládu.

Strávil jsem nějaký čas snahou to i tak realizovat, ale DIA vznikala a byla notoricky přetížená. Priorit bylo moc. Rozhodně odmítala cokoliv jiného než elementární provoz.

Neměli jsme ani jednu páku na další instituce. Problém se ještě prohluboval tím, že byla potřeba kooperace tiskových odborů, které jsou samozřejmě úzce spjaté s politickou reprezentací a poměrně nepokrytě nechtějí spolupracovat s jinou politickou stranou. V reálu tak nebyl skoro nikdo, kdo by byl ochoten danou instanci dobrovolně využívat.

Projekt by tedy skončil tím, že by měl náklady a byly by tam 3 dlouhodobě spíš nedůležité účty a další vláda by ho zrušila. Stejně jako se stalo webu https://digitalnicesko.gov.cz, který jsme převzali od Babišovy vlády, rozvíjeli a další Babišova vláda ho zrušila.

Pikantní ilustrací celé situace je samotné Centrum proti hybridním hrozbám MV ČR. Instituce, která by měla být v čele boje za informační bezpečnost, má na svém webu jediný odkaz na sociální síť – a to na X (dříve Twitter), kde navíc ani aktivně nepřispívá. Orgán zodpovědný za boj s hybridními hrozbami tak sám nemá funkční komunikační kanál nezávislý na platformě technologického oligarchy.

Co si z toho odnést🔗

Příběh státního Mastodonu ukazuje širší problém české státní správy: i když máte dobré řešení, bez politické vůle a bez vnímané potřeby ho neprosadíte. V roce 2023 bylo téma digitální suverenity pro většinu politiků abstraktní. V roce 2025 už je bolestně konkrétní – stát komunikuje na platformě, kterou ovládá člověk aktivně podporující dezinformace a zasahující do geopolitiky.

Poučení je dvojí. Za prvé, budovat nezávislou infrastrukturu je třeba v klidných časech, ne až když hoří. Za druhé, i ten nejtechničtější projekt stojí a padá s lidmi – pokud tiskoví mluvčí a politická reprezentace nechtějí spolupracovat, sebelepší technologie nepomůže.

Federalizovaná sociální síť pro státní instituce zůstává otevřeným úkolem. Kdo ho zvedne?

Programové prohlášení vlády v oblasti digitalizace se na podzim 2024 podařilo splnit na 77 %. To je však jen statistika. Důležitější je, že jsme stát posunuli ze starého nastavení do moderní éry.

1. Systémová změna: Konec resortismu🔗

Aby digitalizace fungovala, nelze ji dělat nahodile nebo jen jako doplněk jednoho ministerstva. Prvním krokem proto muselo být zřízení Digitální a informační agentury (DIA). Do té doby digitalizace trpěla pod Ministerstvem vnitra, které často odklánělo finance jinam a brzdilo meziresortní spolupráci.

Vznikem DIA získala digitalizace jasné vedení. Agentura pomáhá resortům s architekturou a centrálními systémy. Konkrétním příkladem jsou digitální přihlášky na střední školy (DIPSY). Bez asistence DIA s legislativou, napojením na centrální systémy a testováním výkonu by se v roce 2024 přihlášky podávaly stále papírově. DIA také hlídá, aby se nepotkaly termíny daňových přiznání s jinými povinnostmi a systémy pod náporem nekolabovaly.

2. Služby pro občany: Co je vidět🔗

Z pohledu uživatele musí být služby jednoduché a dostupné. Zde jsme se zaměřili na tři klíčové oblasti.

Portál občana a mobilní aplikace🔗

V roce 2019 měl Portál 45 000 uživatelů. Na podzim 2024 jich bylo přes 1 400 000 a nabízí více než 600 služeb. V listopadu 2023 proběhl zásadní redesign a především vznikla nativní mobilní aplikace. Uživatelé už nemusí řešit složité přihlašování na počítači, aplikace využívá běžné technologie mobilních telefonů. Do aplikace jsme integrovali i systém DROZD pro krizové situace v zahraničí.

eDoklady: Občanka v mobilu🔗

Spustili jsme aplikaci eDoklady. Nejde jen o pohodlí, kdy u sebe nemusíte nosit plastovou kartičku. Je to příprava na Evropskou digitální peněženku. Systém je postaven na ochraně soukromí – občan rozhoduje, která data sdílí.

Připravuje se též digitální potvrzení o studiu.

Jednotný vzhled a doména gov.cz🔗

Stát by měl působit jako ucelená organizace, ne jako "cirkus" s každým webem jiným. Proto jsme se zaměřili na sjednocení digitální identity státu, která stojí na dvou pilířích: doméně a vizuálním stylu.

Doména gov.cz🔗

Migrace na doménu gov.cz je klíčová pro bezpečnost.

• Anti-phishing: Útočník nemůže snadno napodobit státní web, pokud lidé vědí, že stát je vždy na gov.cz.
• Obrana: Umožňuje centrální ochranu před DDoS útoky.
• Pořádek: Stát má konečně přehled o tom, jaké domény spravuje a neplatí za zbytečné adresy.

Jednotný vizuální styl🔗

Samotná doména nestačí, pokud web vypadá pokaždé jinak. Dlouhé roky panoval ve státní správě "grafický smog", kdy si každé ministerstvo tvořilo vlastní loga za statisíce a občan netušil, zda je na oficiálním webu.

To mění Jednotný vizuální styl (JVS), který vzešel z veřejné soutěže (vítězem se stalo Studio Najbrt).

• Konec "ZOO" log: Místo desítek různých obrázků se zavádí jasná hierarchie. Základem je státní znak (lev) a jednotná typografie (písmo Czechia Sans).
• Úspory: Úřady už nemusí utrácet za tvorbu nových log pro každý nový projekt.
• Důvěra: Občan na první pohled pozná, že komunikuje se státem.

Více o novém vizuálním stylu najdete v tiskové zprávě.

Projekty dalších resortů🔗

V předchozích částech jsem popisoval primárně projekty, které přímo řešil kabinet digitalizace a DIA. Vedle toho se však řada klíčových změn odehrála i přímo na jednotlivých ministerstvech.

Mezi nejvýznamnější resortní projekty patří:

• Digitální přihlášky na SŠ (DIPSY): Konec papírování při přijímacím řízení na střední školy.
• Portál dopravy: Řidiči zde vyřídí většinu agendy online. S tím souvisí i zrušení velkého technického průkazu – ten se plně digitalizoval a fyzicky už neexistuje. Od roku 2024 navíc řidiči nemusí vozit fyzický řidičák ani malý techničák, policii stačí prokázání totožnosti.
• EZkarta: Aplikace, která přinesla očkovací průkaz a zdravotní dokumentaci do mobilu.
• Digitalizace stavebního řízení: I přes silnou mediální bouři jde o funkční systém, který je denně využíván. Centralizace byla nezbytným krokem pro zajištění zastupitelnosti úřadů, předávání spisů a auditovatelnosti. Prvotní "porodní bolesti" se podařilo odladit a data jasně ukazují, že se staví a povoluje.

3. Infrastruktura a data🔗

Toto je ta "neviditelná" část pod kapotou, bez které ale nic nefunguje. Dlouhé roky se investice do hardwaru a základních registrů odkládaly, což vedlo ke kritickému stavu.

Registry a ReZA🔗

Základní registry se konsolidují pod DIA. Zásadní novinkou je Registr zastupování (ReZA). Ten převádí plné moci do digitálního světa. Umožňuje digitálně zmocnit jinou osobu k úkonům (např. sdílení auta), což je klíčové pro budoucí automatizaci.

Cloud computing🔗

Situace u státního cloudu je složitá. Máme legislativu (zákon o kybernetické bezpečnosti), která dělí systémy dle kritičnosti. U nejvyšší kritičnosti stát požaduje hardware ve svém vlastnictví. Bohužel narážíme na realitu: státní podniky neměly investiční zdroje na vybudování robustního cloudu, který by resortům nabídly jako jednoduchou službu. Místo toho se nákupy často řeší individuálně.

4. Veřejné zakázky: Jak nakupovat software🔗

Nakupovat unikátní software není jako nakupovat kancelářské židle, kde stačí zadat počet kusů. Software pro stát vyžaduje expertní znalost procesů, uživatelské přívětivosti i bezpečnosti.

Běžný úředník na to často nemá kapacitu. Proto jsme prosadili metodiku horizontální spolupráce. To umožňuje, aby ministerstvo legálně využilo expertní týmy jiné státní instituce (např. DIA) a nemuselo vše soutěžit externě s rizikem závislosti na dodavateli.

• Nová metodika moderní zakázky
• Umožnění horizontální spolupráce
• Pro kontext: Jak to funguje v Rakousku

5. Co je třeba do budoucna?🔗

Nesmíme usnout na vavřínech. Digitalizace se posunula, ale stále existuje technologický dluh. Budoucnost vidím v těchto bodech:

• Ucelenost služeb: Žádné složité "rozcestníky". Služba musí běžet přímo v Portálu občana, bez přesměrování na weby jednotlivých resortů.
• Chytrá redukce (automatizace): Nejlepší služba je ta, kterou občan nemusí aktivně řešit. Cílem je model Skandinávie: stát předvyplní daňové přiznání a občan jen potvrdí. Pokud má stát data (např. fotku), doklady by se měly vyměňovat automaticky.
• Propojená data: Data musí "obíhat" místo lidí. Registr zastupování tomu pomáhá, ale data v registrech musí být kvalitní a dostupná pro oprávněné úřady.
• Vlastní odborníci: Stát musí mít vlastní experty, kteří dokáží definovat požadavky. Spoléhat se jen na externí dodávky vede k drahým změnám a závislosti na dodavatelích (vendor lock-in).

Politici, kteří se digitalizací zabývají, mají nyní v DIA parťáka. Tlak na modernizaci a uživatelskou přívětivost však nesmí polevit.

V Česku do zákonů uvádíme až chorobné detaily. Z pohledu úředníka i poslance je to relativně pochopitelné. Oni se snaží dosáhnout jasně daného cíle a obecná formulace je spíš na obtíž a navíc později může být vykládána jinak.

Vezměme si příklad eshopu na dálniční známky. Stručně řečeno vzniklo předražené řešení, které nebylo digital born. Tedy nebylo od začátku navrženo digitálně. Šlo o jednoduchou věc - skupiny, které mají dálniční známku ze zákona zdarma. Zde se prostě přepsalo řešení ze starého zákona, kde tyto skupiny nebyly problém. Vyskytly se dva problémy:

• SFDI vymyslelo, že vozidla bezpečnostních složek budou vedeny ve speciální databázi. Tím vznikl požadavek na databázi v utajovaném režimu, což je výrazně náročnější než bežná implementace databáze. Řešení je přitom tak prosté a známe ho z každého eshopu. Jednoduše by tyto instituce obdržely poukázky na dálniční známky zdarma a nikdo by neřešil pro jaká vozidla jsou.
• Druhou skupinou byly ZTP u kterých je problém, že mohou jet jakýmkoliv vozidilem a mají užití zdarma. Zde je řešení složitější, ale jistě by se našlo. Např. možnost auto nahlásit v systému dočasně.

Z pohledů autorů legislativní novely je pochopitelné, že šli politicky nejsnažší cestou - seznam výjimek neměnili. Z pohledu digitalizace a hospodaření státu je z toho dodnes katastrofa.

Najít vyvážený stav není vždy lehké. Obecně se dá říci, že čím víc se úřadům něco nechce dělat, tím podrobněji je to popsáno v zákoně.

Konkrétní zákony🔗

Český egovernment je rozprostřen do mnoha zákonů a mnohé další se ho přímo dotýkají. Jsou to (převážně) tyto zákony:

• právo na digitální služby (12/2020 Sb.): dnes zastřešující zákon, který na egov pohlíží z pohledu občana a také se v něm zřizuje Digitální a informační agentura (DIA).
• informační systémy veřejné správy (361/2000 Sb.): pojednává o provozu agendových informačních systémů, využívání cloudu apod. Tedy egov z pohledu úředníka.
• službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce (297/2016 Sb.): elektronické podpisy, více viz samostatný článek.
• elektronické úkony a autorizovaná konverze dokumentů (300/2008 Sb.): datové schránky, tedy způsob jak (v dobrém slova smyslu) obejít elektronický podpis
• základní registry (111/2009 Sb.): vymezení základních registrů
• přístupnost webových stránek a mob. aplikací (99/2019 Sb.): primárně o přizpůsobení web. stránek pro lidi s postižením, ale jedná se o obecné zásady dobrého UI.

A úzce související:

• svobodný přístup k informacím (106/1999 Sb.): v rámci něj jsou ukotvena otevřená data.
• ochrana osobních údajů (439/2004 Sb.)
• veřejné zakázky (134/2016 Sb.)
• archivnictví a spisová služba (499/2004 Sb.): spisová služba je páteř každého úřadu, je to jeden z nejpoužívanějších informačních systémů, není divu že tedy dosti ovlivňuje chod celého úřadu.

Nad většinou z těchto zákonů jsou příslušné Evropské normy. U těch rozlišujeme směrnice (directive) a nařízení (regulation). Nařízení má přímou účinnost, příkladem je třeba General Data Protection Regulation (GDPR). Tedy není potřeba žádný český zákon, aby celé GDPR platilo. To mimojiné dává právní jistotu uživatelům práva napříč EU (tedy podmínky jsou stejné u nás stejně jako např. v Portugalsku). Přesto však speciální lokální zákon o ochraně osobních údajů máme, protože může být přesnější či se zabývat dalšími oblastmi. Směrnice je volnější a je potřeba jí transponovat do právního řádu každé země pro kterou je platná. Ano, směrnice navíc mohou být platné jen pro vybrané země.

Pojďme se vrátit k českým zákonům. Podivejme, co zajímavého ukrývají:

Zákon o právu na digitální služby🔗

Relativně nový zákon (protlačili jsme v minulém volebním období). Zajímá nás verze platná od dubna 2023 (tedy ta která již počítá s DIA). Ta mimojiné říká:

§ 2a zřizuje DIA, včetně hlavních obrysů: (2) Agentura je ústředním správním úřadem pro elektronickou identifikaci a služby vytvářející důvěru a pro informační systémy veřejné správy. (3) Agentura    a) plní koordinační úlohu v oblasti digitálních služeb a digitálních úkonů podle tohoto zákona,    b) plní koordinační úlohu pro informační technologie,    c) plní koordinační úlohu v oblasti evidence a sdílení dat,    d) zajišťuje systém podpory centrálních způsobů komunikace veřejné správy,    e) zajišťuje odborný rozvoj, školení, sdílení znalostí, osvětu a vzdělávání v oblasti své působnosti,    f) provozuje kompetenční centra. (4) V čele Agentury je ředitel, kterého jmenuje a odvolává vláda na návrh člena vlády stojícího v čele Rady vlády pro informační společnost. Ředitel se považuje za služební orgán podle zákona o státní službě. (5) Ředitel Agentury je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci zařazenému k výkonu státní služby v Agentuře příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě.

§ 3 Právo na digitální službu (1) Uživatel služby má právo využívat digitální službu a orgán veřejné moci má povinnost poskytovat digitální službu.

§ 7 Právo na využívání údajů (1) Orgán veřejné moci nevyžaduje údaje vedené v základním registru nebo agendovém informačním systému, které jsou mu zpřístupněné pro výkon agendy nebo na základě souhlasu uživatele služby.

§ 13 Právo na technologickou neutralitu (1) Orgán veřejné moci zpřístupní digitální službu uživateli služby bez závislosti na konkrétní platformě či technologii, ledaže by takové řešení bylo nepřiměřeně ekonomicky náročné, nesplňovalo požadavky na bezpečnost informačního systému veřejné správy nebo mu bránil jiný právním předpisem chráněný veřejný zájem. (2) Orgán veřejné moci poskytne uživateli výstupy digitální služby v otevřeném, a je-li to možné, též strojově čitelném formátu.

§ 14 Přechodná a závěrečná ustanovení (1) Nepodnikající fyzické osoby nemohou být nuceny využívat digitální služby nebo činit digitální úkony podle tohoto zákona.

Zákon o informačních systémech veřejné správy🔗

Jedná se o hlavní provozní zákon egovernmentu. Je zde definováno jak stát používá cloud, schvalovací proces hlavního architekta, role RVIS, vztah s dodavatelem … Z konkrétních paragrafů bych vypíchnul jen:

HLAVA XI § 9e SOUČINNOST PROVOZOVATELE INFORMAČNÍHO SYSTÉMU VEŘEJNÉ SPRÁVY (1) Provozovatel informačního systému veřejné správy předá bezodkladně na vyžádání správce informačního systému veřejné správy data a provozní údaje týkající se provozovaného informačního systému veřejné správy. (2) Provozovatel informačního systému veřejné správy předá bezodkladně po ukončení provozování informačního systému veřejné správy data a provozní údaje týkající se provozovaného informačního systému veřejné správy správci informačního systému veřejné správy a kopie těchto dat a provozních údajů zlikviduje.

Zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů🔗

Datová schránka je vlastně service bus celé veřejné správy. Tedy rozhraní po kterém komunikují instituce napříč státem. Centrální instituce může zaslat oficiální dokument i té nejmenší organizaci (např. mateřské školce). A obě strany mají jistotu, že si píší spolu, že dokument byl doručen a kdy přesně. To vše v reálném čase. Navíc té samé služby mohou využít občané i podnikatelé. Vůči veřejné správě (resp. orgánům veřejné moci - OVM) není služba zpoplatněna. Pro zasílání mezi soukromými subjekty je.

Klíčová část zákona je, zprávy a dokumenty nemusejí být elektronicky podepsané. Bez zvláštní úpravy tohoto zákona byste mohli doručit písemnost mailem nebo na flash disku, avšak dokumenty by mysely být podepsány uznávaným či kvalifikovaným el. podpisem.

Zákon o základních registrech🔗

Zavadí 4 základní registry:

• Registr obyvatel (ROB): fyzické osoby včetně některých cizinců
• Registr osob (ROS): právnické osobo
• Registr práv a povinností (RPP): eviduje práva a povinnosti, které typicky vyplývají z legislativy. Avšak není úplný, některé povinnosti jsou extrémně obecné a tedy nepřiliš vhodné pro strojové zpracování a ne všechny služby z něj čerpají data.
• Registr územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN): Katastralní mapa

K tomu ještě náleží IS ORG, který spravuje Úřad pro ochranu osobních údajů. Tento poslední dílek skládačky zajišťuje převod mezi identifikátory jednotlivých AIS na identifikátory jednotlivých ZR.

Jak přesně to funguje? Představme si, že máme registr řidičů. Tam chceme evidovat něco jako: "Ondřej Profant, narozen 2. 5. 1988, bydlištěm Praha, obdržel ŘO skupiny B dne 15. 4. 2010. Zkoušel instruktor Jan Novák. Byl mu vystaven ŘP s čislem XY, platný do 15. 4. 2025." To se zapíše do databáze. Nicméně v praxi se vynechá první část. Údaje o fyzické osobě se scvrknou na jedno číslo, např. 123456. A právě IS ORG zajistí, že z 123456 získáme jiné číslo, které vede do ROB, kde mám uvedené všechny údaje o dané fyzické osobě.

Proč tak složitě? Jde o ochranu osobních údajů a tzv. normalizaci databází. Pokud dojde k úniku dat z registru řidičů, tak v ideálním případě budou mít útočníci nicneříkající informaci: "123456 obdržel ŘO skupiny B dne 15. 4. 2010. Zkoušel instruktor Jan Novák. Byl mu vystaven ŘP s čislem XY, platný do 15. 4. 2025." a nikoliv propojení s fyzickou osobou, což sníží závažnost dopadů. Normalizace databází se zas používá proto, aby údaje byly na jednom místě. Tedy, když si změníte přijmení, tak se změní v ROB a nikde jinde to již není potřeba.

Zároveň je každý přístup do základních registrů evidován (logován). A každý občan se může podívat, kdo k jeho údajům přistupoval a z jakého důvodu. Typickým důvodem je plnění povinností daného úřadu. Například policista při silniční kontrole přístoupí do registru osob (info o řidiči) a samozřejmě do mnohých dalších databází, ale ty mnohdy nemají takto striktně daná pravidla.

Historie🔗

Před 13 lety byly spuštěny klíčové projekty: Základní registry, Czechpoint a Datové schránky. Projekty na svou dobu velmi revoluční. Technicky spíše podprůměrné, avšak doba ještě nepřála moderním IT postupům.

Těsně předtím bylo zrušeno ministerstvo informatiky (MI). Což v té době to dávalo smysl. Ministerstvo samo o sobě nebylo navrženo dobře - bylo slabé, nedisponovalo klíčovými pravomocemi. V té době nejspíš nikdo ani nevěděl, jaké pravomoci by mělo mít.

Po zrušení MI, v letech 2007-2022, byla digitalizace agendou ministerstva vnitra. Tam za těch 15 nezaznamenala žádný výrazný posun (kromě dvou výjimek, o těch dále) . Celá sekce fungovala přísně úřednicky. Pohledem zvenku neměla ambice digitalizovat ČR jako celek, namísto toho oprašovala systémy, které měla ve správě. A ani to se zcela nedařilo, základní registry jsou dnes v žalostném stavu, kdy potřebují víc jak jednogenerační obměnu HW i SW. Neexistovala politická podpora a ambice. Vše jelo samospádem.

Dvě zmíněné pozitivní výjimky za sebou zanechali dva ředitelé odborů MVČR. Roman Vrba vytvořil a projektově vedl Portál občana. Platformu postavenou na moderních technologiích, která záplatuje jednu z velkých bolístek českého egov - roztříštěnost. Na jednom portálu, v jednom UX provedení se sbíhá velké množství služeb státu. Inu, vyzkoušejte si to sami: portal.gov.cz. Spolu s Portálem vznikl design systém, jednotný design, který lze nasadit pro všechny weby státní správy. Druhým ředitelem je Petr Kuchař, který budoval Odbor hlavního architekta egovernmentu. Podařilo se připravit rozsáhlou koncepci a podařilo se vnést enterprise architekturu do projektů. Všechny zbylé projekty (např. jednotná Identita občana) jsou dílem Evropské unie. Za všechny tyto aktivity, které vznikly odporu navzdory, patří všem zúčastněným velký dík.

V minulém volebním období se také silně posunula legislativa. Do té doby jsme měli legislativu, která měla tendenci popisovat zamýšlené informační systémy do vysokých detailů, včetně podrobností jejich architektury. Tedy legislativa tvořila zbytečné výrazně svazující podmínky u běžných provozních věcí (věci nešlo dělat jinak beze změny zákona). Což je naprosto omezující a v důsledku i škodlivé. Přitom v praxi je potřeba jenom to, aby zákon určil správce agend a k nim příslušících agendových informačních systémů a definoval, kdo má nárok na zpracování osobních údajů.

Co se změnilo? Na základě široké politické shody byl schválen zákon 12/2020 Sb. o právu na digitální služby, který zcela změnil paradigma. Garantuje občanům nárok na služby státu digitálně, inventarizuje služby a vše zastřešuje. Také byla schválena zákonná pravidla pro používání cloudu ve státní správě.

Největší slabinou zákona o právu na digitální službu jsou specifické resortní zákony, které někdy digitalizaci vysloveně blokují (popisují proces do detailů, takže ho nelze změnit).

Hlavní problémy egovernmentu🔗

Hlavní problémy egovernmentu v ČR jsou až notoricky známe:

• Resortismus: resorty spolu nespolupracují. Jeden bojuje s vendor lock-inem, druhý stejný produkt nakupuje. Jeden vytvoří moderní rozhraní, druhý ho odmítne použít.
• Roztříštěnost: Přirozeně se zkopírovaly gesce a dané resorty poskytují své služby, mnohdy však zcela duplicitní. Dlouho nebyla jednotná identita. Některé resorty mají dodneška problém vydat výpis z jednoduché databáze, kterou vedou. Pro občana je to matoucí a hraničí to až s nepoužitelností. Odstrašujícím příkladem je třeba Registr živnostenských oprávnění a jeho UX.
• Neschopnost adaptovat moderní postupy: Toto je víceméně obecná vlastnost z podstaty věci konzervativní veřejné správy. V případě digitalizace to bylo ještě umocněno tím, že byla utopena v jednom z největších resortů, který ze své podstaty primárně řeší policii. V praxi hlavně žádné experimenty či změny.
• Neschopnost změny: Naše veřejné instituce se nemění. Přitom soukromý sektor i jiné státy neustále přizpůsobují svou organizační strukturu výzvám doby. Bankovní domy už mají běžně sdílená centra služeb, zatímco u státu si každá “pobočka“ (ministerstvo) buduje své služby sama apod.
• Nedotaženost projektů: Projekty jsou vlastně jen úkoly ve spisové službě. Nehledí se na ně jako na projekt, který má nějaké cíle a má přinést konkrétní benefity. Úkolem je například elektronický výpis. Ale nikdo uvnitř už se neptá, zda ho klient dostane rychle, pohodlně, jak ho případně reklamuje… Neznamená přece, že je úkol splněn, když na obskurní stránce popíšeme, že můžete na ještě obskurnější stránce na něco kliknout a výpis nám přijde Datovou schránkou.
• Strach z neúspěchu: Moderní firmy i státy aplikují princip “fail fast”. Tedy neboj se neuspět, ale včas to zjisti a přines užitečnou zkušenost: “tudy ne”. ČR naopak aplikuje až neuvěřitelnou opatrnost a úředníci radši nedělají nic, nebo dělají mnohokrát nepovedený leč zaběhlý postup, než aby vyzkoušeli cokoliv nového. Byť je např. daná inovace osvědčena v několika sousedních zemích.
• Předražení jednotlivých projektů: Projekty jsou drahé. A to zvláště v celkových nákladech. Není nic špatného zaplatit za kvalitní dlouhotrvající práci. Ale my často dostáváme podprůměrný SW za ceny, které víceméně jinde nevidíme. Tento jev ještě umocňuje, že daný SW mnohdy nesplní co slíbil (např. nedojde k plné automatizaci procesu). Další bolístkou jsou celkové náklady. Zcela elementární způsob jak ušetřit je nechat centrální systémy dělat svou práci a psát jen drobné rejstříky, což je většinou to, co jednotlivé resorty potřebují. Namísto toho mnohdy vidíme duplikaci s centrálními sdílenými systémy.

My naopak chceme veřejnou správu, která je

• stát pro občana, ne naopak
• důvěřující i důvěryhodná
• moderně a daty řízená
• motivující k inovacím a efektivitě
• efektivní, automatizovaná
• agilní a akceschopná
• jednoduše proklientská

DIA🔗

Problémů je, jak jsme viděli, opravdu hodně. Nejde předpokládat, že jeden člověk s drobným týmem může z měsíce na měsíc všechny odstranit. Navíc se o potřebě změny v kuloárech hovoří již dlouho.

Proto jsme poslední půlrok připravovali opravdovou systémovou změnu. Ta v červenci prošla meziresortním připomínkovým řízením, v srpnu vládou a v září prvním čtením v Poslanecké sněmovně. Zhmotněna je v sněmovním tisku 287 (samotný materiál a důvodová zpráva; RIA). Do projektu je zapojeno 80 lidí z různých resortů.

Aktualizace: DIA prošla sněmovnou včetně všech PN a již je v senátním tisku 17.

Hlavní změny jsou:

• vyčlěnění Správy základních registrů a 2 odborů MVČR do samostatné instituce - Digitální a informační agentury (DIA)
• DIA je ústředním orgánem státní správy
• DIA má vlastní rozpočet
• DIA má ve správě zákony týkající se digitalizace
• DIA je samostatným připomínkovým místem v meziresortním připomínkovém řízení
• OHA v rámci DIA má širší kompetence - posuzuje projekty z hlediska ekonomického, z hlediska uživatelské přívětivosti, práce s daty atd.
• DIA převezme informační systémy, které jsou sdíleny napříč veřejnou správou: základní registry, Czechpoint, Portál občana a další. Některé ne hned.

Hlavní úkoly jsou:

• DIA převezme úkoly plynoucí ze zákona o právu na digitální služby a z programového prohlášení vlády v oblasti digitalizace.
• Planujeme pomáhat přímo dalším rezortům. Například přímou pomocí s navržením informačního systému, aby to neskončilo mrzením - jak je to naneštěstí běžné.
• V neposlední řadě chceme pořádně rozvíjet centrální sdílené systémy (např. základní registry), tak, aby nebyly úzkým hrdlem českého egov.

Inspirace NÚKIBem🔗

Kromě inspirace Dánskem, Izralem či Velkou Británií se inspirujeme českým Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Ten je také ústředním orgánem, obdobné velikosti (personální a finanční), ředitele jmenuje vláda. Co pro nás ale bylo klíčové, je kultura a mentální nastavení. Vedení NÚKIB bere kybernetickou bezpečnost ČR jako svoji odpovědnost. Je jasné, že to nemá na starost nikdo jiný a jejich prostředky jsou určeny přesně na to. Princip jasné zaměřené odpovědnosti (single responsibility). To je ve velkém kontrastu proti velkému resortu, který má i objektivně důležitější jiné zájmy.

Zároveň vidíme jasnou linii odpovědnosti. Politickou odpovědnost nese vždy ministr jakožto člen vlády. Ten představí svoji vizi. Na té se shodne s ředitelem DIA, který na ní začne pracovat. Ministr určuje kurz, kterým ředitel DIA kormidluje svůj úřad. . Z mých zkušeností je taková shoda výrazně častější. Pokud neshodnou, ministr má právo vládě předložit jméno nového ředitele, který bude jeho vizi sdílet. Už však nemůže vyměnit řadové úředníky a zaměstnance DIA (např. ty, kteří vydávají odborná stanoviska OHA). Ředitel samozřejmě bude vybrán v otevřeném výběrovém řízení. To mi přijde jako vyvážený přístup mezi politickou odpovědností a dlouhodobou stabilitou. Jen tak se lze vyhnout neřízenému chaosu, jaký jsme v mnoha případech mohli vidět v COVIDové krizi.

Obecně se dá říci, že moderní společnost směřuje spíš k menším institucím s jasně definovanými cíli. Doba obřích úředních molochů je za nmi, a státní správa se musí přizpůsobit.

Bude to stačit?🔗

Samozřejmě tato změna sama o sobě nestačí. Jak by řekli matematici, jedná se o podmínku nutnou, nikoliv postačující. Víceméně základní kameny jsou rozloženy dobře, ale chyběla organizovaná síla, která by dotahovala projekty do použitelné podoby. Teď máme robustní legislativní základy, základní informační systémy, ale čeká nás:

• generační obměna centrálních sdílených informačních systémů
• oprava legislativních překážek v resortně specifických zákonech
• spolupráce s resorty na navrhnutí digital born řešení pro jejich procesy
• přinesení nové agilnější kultury dovnitř veřejné správy
• jednotné UX a brand služeb
• centrální callcentrum, které pomůže klientům

Pokud chceme změny, nesmíme se změn bát.

Za Piráty kandiduje vyvážený mix osobností ze státní správy i soukromého sektoru, ať už se jedná o členy strany nebo nestraníky. Již zkušené obhajující zastupitele doplňují i nové tváře, přičemž naším společným cílem je zlepšování života na Osmičce, ať už v oblasti bydlení, školství, dopravní obslužnosti, ochrany životního prostředí nebo kultury a tolik potřebná modernizace postupů radnice.

Jako odborný garant pro Otevřenou a moderní radnici chci přispět ke zlepšení úrovně poskytovaných služeb a komunikace úřadu s občany. Mezi to patří i zvýšená míra transparence a participace rozhodování prostřednictvím využití moderních nástrojů a vyvození vyšší politické zodpovědnosti za jednotlivá rozhodnutí členů Rady. Samozřejmostí je pak kontrola veřejných zakázek na informační a komunikační technologie, aby Praha 8 zbytečně neutrácela za předražené systémy a nevýhodné licenční smlouvy.

Pirátský přístup k politice založený na otevřenosti a poctivosti má své místo i na komunální úrovni. Nezapomeňte proto přijít k volbám. Rozhoduje se totiž i o vás. Vzhledem k volebnímu systému je také důležité kroužkovat celou kandidátní listinu, aby hlasy zbytečně nepropadávaly.

V lednu jsem se stal náměstkem vicepremiéra pro digitalizaci Ivana Bartoše. Čili jeho zástupcem jak na ministerstvu, tak na výborech Sněmovny či na zasedáních vlády. Podobná vrcholová funkce s sebou samozřejmě nese mnoho překvapení. Jelikož jsem zasedal v Poslanecké sněmovně, parlamentní část práce mě nepřekvapila. Stejně tak běžný provoz "baráku" funguje dle očekávání a dle služebního zákona. Oblast, kterou jsem však důvěrně neznal, je vnitřní komunikace EU.

EU agenda🔗

Seděl jsem v kanceláři a okolo desáté dopoledne mi přijde mail. V názvu má záhadnou zkratku "RKS" (resortní koordinační skupina) a následuje téma. Po přečtení mailů zjistím, že k danému dokumentu se máme vyjádřit do 15:00 téhož dne. Mé zděšení bylo velké. Jak se mám stihnout vyjádřit za necelých pět hodin, navíc když tři z nich zaberou předem domluvené schůzky? Jak tohle funguje?

RKS jsou pochopitelně dosti široké, protože většinou je více dotčených resortů. Dokumenty, které skrz ně přicházejí, jsou obvykle Rámcové pozice (stanoviska) k dokumentům Evropské unie. Tuto pozici vytváří gestor (úřad, který má danou věc v gesci) společně se spolugestory. Míra spolupráce je dost závislá na konkrétním dokumentu a konkrétních úřadech. Když je pozice hotová (domluví se gestor a spolugestoři), rozešle se do RKS k poslednímu připomínkování, které je právě takto krátké.

Chips act🔗

Jedním z takových případů byl Chips act, neboli Akt o čipech. Jedná se o iniciativu EU, která má za cíl posílit výrobu polovodičů v EU. O potřeba zajistit v EU bezpečný hardware jsem psal již před lety. Jedná se samozřejmě o velmi ambiciozní cíl.

Právě tento dokument byl jeden z nejdůležitějších, které jsem v RKS objevil. Dokud jsem se neozval, tak proces probíhal velmi strojovým způsobem v režii úředníků. Žádné velké vize, hlavně ohlídat, aby se toho moc nezměnilo a nikdo se nenaštval. Gestorem je Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Spolugestory jsme my za kabinet digitalizace na ÚV (MDG).

V rámci aktu o čipech se rozjela velká spolupráce mezi MPO, kabinetem digitalizace, kabinetem vědy a kabinetem EU. Naší hlavní výhradou jsou přespřílišné ambice původního návrhu. Ten cílí na výroby čipů, které ještě neexistují (mají se podporovat jako "First of a kind"). Čili říká, že výroba v EU má v technologiích předběhnout Taiwan (současného lídra trhu). Samozřejmě s vypětím všech sil by se to mohlo podařit, ale EU by to přineslo jedno mediální prvenství a následně s největší pravděpodobností krach továrny, která by nebyla schopna přežít bez ohromných dotací.

My se na to díváme jinak. Svět se hodně proměnil a současná pandemie a válka silně narušují globalizační trend. Koneckonců, jak dokládá příklad z roku 2021, jedna nákladní loď hravě zvládne zablokovat Suezský průplav a narušit světový obchod. Evropa musí být také odolná proti výkyvům na světových trzích. Základní výrobky musí být dostupné a naše vlastní výroba se nemůže zastavit kvůli každému zakolísání dodávek nějaké dílčí suroviny či součástky.

Proto je důležité posílit takzvanou "resilience". Tedy pracovat na tom, aby byla zcela zajištěna strategická výroba a dostatečná zásoba běžných čipů, které evropský průmysl ve velkém spotřebovává (např. automobilky). Jinými slovy -- vyrábějme takové čipy, jaké opravdu potřebujeme pro chod naší ekonomiky.

Neustále ve střehu🔗

Podobné detaily bývají v praxi často zanedbávány nebo zcela ignorovány, dokud si jich někdo dostatečně iniciativní nevšimne. Jde přitom o velmi důležitá a dlouhodobá rozhodnutí, která v důsledku ovlivní nejen každého občana ČR, ale i všechny další Evropany. Netýká se to samozřejmě jen chipů nebo digitalizace, ale všech dalších oblastí. Zároveň jde o skvělou příležitost, jak se dá celoevropská politika prostřednictvím dobře připravených a odůvodněných pozic konstruktivně ovlivnit i z pozice malého členského státu.

Je proto potřeba být neustále ve střehu. Podstatná rozhodnutí totiž i na vládní úrovni mohou projít zcela bez povšimnutí a vyjádření, která by zohledňovala zájmy ČR.

Bankovní identita není všespásná🔗

Využití soukromoprávních identit pro přístup ke službám egovernmentu je ohromným krok vpřed. Dlouho jsme měli velmi prostý problém. Měli jsme online služby, ale neměl je kdo používat. Zkušenosti ze zahraničí nám jasně ukázaly cestu -- spolupracujme s institucemi, které již klienty mají ztožněné. Zde se nabízí silně regulované odvětví bank (ještě před přijetím zákona měly klienty ztotožněné proti základním registrům). Nutno též zmínit, že jsou i jiné subjekty, které poskytují identity. Zvláště pak mojeID od cz.nic je skvělým příkladem nezavislé identity, která narozdíl od bank splňuje i nejvyšší bezpečnostní úroveň pro komunikaci se zahraničním egovernmentem napříč EU. Plný výčet poskytovatelů nalezenete na portálu identitaObcana.cz.

Dvě vady na kráse🔗

I tento významný krok vpřed má však své mouchy. Obě jsou přímo v zákoně č. 21/1992 Sb. o bankách:

§ 38ad

(1) Přístup do informačního systému veřejné správy nebo elektronické aplikace s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci splňujícího požadavky podle § 38ac odst. 1 se považuje za přístup se zaručenou identitou podle zákona o informačních systémech veřejné správy.

(2) Státní orgán a orgán územního samosprávného celku jsou oprávněny použít prostředek pro elektronickou identifikaci vydaný bankou, pobočkou zahraniční banky nebo poskytovatelem identifikačních služeb pro účely prokázání totožnosti, které vyžaduje právní předpis nebo výkon působnosti, pouze prostřednictvím kvalifikovaného systému.

Prvním problémem bankovních identit je, že se banky bojí nejvyšší úrovně. Identita má tři úrovně zabezpečení: nízkou, značnou a vysokou. V praxi služby nejčastěji využívají značnou. Vysoká je potřeba například pro přeshraniční komunikaci. Tento problém je zatím spíše teoretický, neb drtivá většina služeb si vystačí s úrovní značná. K tomuto kompromisu došlo z důvodu obavy bank ze zodpovědnosti za úkony činěné v nejvyšší úrovni. Což je teoreticky cokoliv, v praxi však třeba katastr je chráněn ještě ochrannými lhůtami, čili zneužití není záležitostí "přihlásím se a odkliknu".

Druhý problém je však mnohem palčivější. Definice "Státní orgán a orgán územního samosprávného celku" znamená státní orgán, obce a kraje. V tomto výčtu viditelně a záměrně chybí soukromoprávní subjekty, avšak také vysoce nezávislé subjekty, které jsou však zřízeny státem např. fondy. Zvláště patrné je to pak u Státního fondu životního prostředí, který vypisuje program Zelená úsporám. Nebo třeba u Státního fondu dopravní infrastruktury, který provozuje portál edalnice, přes který se kupuje dalniční známka.

Tento problém vznikl záměrně. Banky pochopitlně chtějí vydělat, a tak soukromoprávní identity nejsou zahrnuty v zákoně. Koneckonců je to soukromoprávní vztah mezi bankou a někým jiným, kdo potřebuje identifikovat klienta. Připojení se tedy řídí ceníkem. Je ale nesmysl, aby státní fondy platily bankám za ztotožnění oproti státnímu registru obyvatel.

Jak tedy požádat o zelenou úsporám?🔗

Jak tedy podat žádost o zelenou úsporám či jinou službu státního fondu? Naštěstí toto omezení jde obejít. I když je to poněkud kostrbaté.

1. Pomocí bankovní identity se přihlásíte na https://www.identitaobcana.cz
2. Zde najdete nadpis Mobilní klíč eGovernmentu a v něm odkaz: Připojení Mobilního klíče eGovernmentu.
3. Na odkaze si stáhnete aplikaci Mobilní klíč eGovernmentu
4. Tuto aplikaci si propojíte se svou identitou

Nyní máte dva možné způsoby, jak se přihlašovat. Prostřednictvím bankovní identity od banky a aplikací mobilní klíč. Tato aplikace vám však bude fungovat právě i u státních fondů, čili s ní můžete např. podat žádost v programu Zelená úsporám.

Pokud aplikaci nechcete víc používat, tak ji můžete na té samé stránce i odpojit. Například pokud se bojíte zneužití vašeho mobilu.

Kdy se to změní?🔗

Jelikož je toto zaneseno přímo v zákoně, tak to může změnit pouze Parlament. Ten projednává mnoho věci, je proto obvykle lepší se připojit k nějaké již probíhající změně daného zákona.

Poslanecká sněmovna je však zpomalena obstrukcemi od ANO a SPD, čili je velmi těžké podobné drobné vylepšení protlačit. Při nejbližší příležitosti tuto změnu ale určitě předložíme.

Hned na úvod je třeba říct, že když se 9. října 2021 oznamovaly výsledky voleb, měl jsem dost smíšené pocity. Na jednu stranu jsem byl samozřejmě nadšený, protože se díky dosud nevídané spolupráci dvou širokých demokratických koalic podařilo ukončit chaotickou a destruktivní vládu Andreje Babiše. To byl koneckonců hlavní cíl těchto voleb -- zabránění další agrofertizaci České republiky.

Konečný výsledek byl pro Piráty ale potupný. Nazývat to jinak by bylo pokrytecké. Zkrátka jsme dostali výprask, který byl způsobem řadou událostí a vlivů, o kterých by se dalo dlouze diskutovat a spekulovat. Ať už s ohledem na masivní dezinformační kampaň cílenou proti Pirátům, chybná rozhodnutí v průběhu volebního klání nebo nastavení koaliční spolupráce se Starosty. To vše jsou důvody, které byly už z mnoha různých úhlů pohledu probírány v médiích, na sociálních sítích i na dalších místech.

Otevřeně se přiznávám k tomu, že ještě před samotným hlasováním Pirátů o vstupu do Fialovy vlády, jsem měl značné pochyby o tom, jestli má pirátská účast na vládě vůbec smysl. Jestli se tentokrát nepotvrdí předpoklady politologů a komentátorů, kteří Pirátům jako už mnohokrát předtím věštili jejich politickou marginalizaci či zánik. Jestli přeci jen role v opozici není "čistší" a více v souladu s dlouhodobými cíli Pirátů.

Přes veškeré tyto vnitřní pochyby, kterým jsem čelil nejenom já, ale každý Pirát, který musel pečlivě zvážit, jestli nabídku podílet se na další vládě přijmout, jsem rád, že se Piráti těžké vládní odpovědnosti nakonec chopili. Prvním důvodem je závazek vůči více než 800 000 voličům, kteří koalici PirSTAN dali hlas. Odmítnout spoluúčast na vládě jen kvůli vlastní hrdosti by nebylo správné.

Dalším dobrým argumentem, proč je dobře, že jsme přítomni u formování důležitých vládních rozhodnutí, je aktuální politická situace. A to nejen v České republice, ale na celém světě. Ocitáme se v nejisté době poznamenané hned několika vážnými krizemi. Pandemie COVID, Putinova invaze na Ukrajinu a prudká inflace jsou každá sama o sobě extrémně náročnou výzvou. Zároveň stojíme i před příležitostmi, které představuje hlubší evropská spolupráce a koordinace, včetně možností podstatné aspekty moderní politiky s dostatečným důrazem prezentovat během českého předsednictví Radě EU. Čeká nás také náročný úkol plnění Zelené dohody pro Evropu a Národního plánu obnovy a mnoho dalších, častokrát dlouho odkládaných úkolů.

Celá společnost prochází významnými změnami, o kterých se mnozí ještě před pár lety domnívali, že jsou nepodstatné nebo k nim ani nemůže v dohledné době dojít. Je proto důležité, aby se Piráti jako hlas liberální politiky podíleli na rozhodování o podstatných otázkách dalšího směřování ČR a EU.

Prohlubování evropské spolupráce je zejména v době ruské vojenské agrese pro Českou republiku naprosto klíčové. A já jsem rád, že v tomto směru se pirátskému vládnímu týmu velmi daří. Což se dá poznat například na rychlém vybudování vztahů našich ministrů s evropskými politiky nebo velmi efektivní příprava vládních stanovisek pro Radu EU za jednotlivé resorty.

Plníme i další sliby. Za účelem lepší koordinace digitalizace jsme vytvořili široký tým odborníků a pilně se věnujeme centrálním projektům eGovernmentu. Pirátský ministr zahraničí Jan Lipavský dělá (navzdory zášti prezidenta Miloše Zemana) české diplomacii velmi dobré jméno, jak je vidět na jeho zásluhách o zvolení ČR do Rady OSN pro lidská práva nebo častých schůzkách s vrcholnými světovými politiky. Další úspěchy Pirátů dobře popisuje následující shrnutí prvních sto dní vlády:

Aktuální témata🔗

Podpora Ukrajiny a pomoc válečným uprchlíkům

Od začátku jsme se jasně postavili na stranu našich ukrajinských sousedů. Dodáváme do země munici i zbraně, zdravotní materiál či humanitární pomoc. Podporujeme co nejtvrdší sankce -- Ivan Bartoš například Evropské komisi navrhuje rozšířit sankční seznam a odříznout oligarchy od veřejných peněz.

Pomáháme válečným uprchlíkům.

Pomoc českým občanům proti rostoucím cenám

Vláda v prosinci schválila kvůli rostoucím cenám rozšíření příspěvku na bydlení a mimořádnou pomoc v hmotné nouzi.

Piráti navrhli navýšit rodičovský příspěvek, podporují valorizaci životního či existenčního minima.

Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek navrhl energetický bonus pro domácnosti.

Ve spolupráci s MPO i MPSV se řeší další kroky, jak lidem ulevit a kompenzovat zdražování. Diskutují se různé varianty.

Vláda přijala ropný trojlístek na snížení ceny benzínu a nafty – zrušení povinnosti přimíchávání biosložky do pohonných hmot, zrušení silniční daně pro vozidla do 12 tun, pomohou též kontroly marží u distributorů i prodejců pohonných hmot.

Dlouhodobá témata🔗

Boj proti korupci

Skupina koaličních poslanců v čele s předsedou pirátského klubu Jakubem Michálkem předložila změnu zákona o střetu zájmů, aby byl konečně vymahatelný zákaz politiků vlastnit média a pobírat veřejné zakázky. Zákon definitivně ukončí koncentraci politické a mediální moci v jedněch rukách, která ohrožuje naši svobodu. Také lidem a novinářům vrátí právo kontrolovat své politiky tím, že budou veřejná jejich majetková přiznání. Kvůli obstrukcím se na zákon dosud nedostalo a očekáváme o jeho schválení tuhou bitvu.

Pomoc rodinám - 5,7 miliard na nové dětské skupiny

Pirátská poslankyně Olga Richterová ve spolupráci s dalšími stranami v minulém období prosadila financování dětských skupin, nyní vstoupilo v platnost. Zavedli jsme tak poprvé státní příspěvek pro dětské skupiny. Řešíme péči o malé děti a nedostatek míst ve školkách.

Podpora invalidních důchodců

Piráti chtějí napravit nespravedlnost a na vládě navrhli slevy na jízdném i pro všechny invalidní důchodce, jak je tomu například v Rakousku. Nyní nemají desetitisíce plně invalidních lidí na slevu nárok, což je špatně. Myslíme na skupiny, na které minulá vláda “zapomněla”. Spolupracujeme s ministrem dopravy Martinem Kupkou na tom, aby změna prošla.

Léčebné konopí

Díky návrhu Pirátů z minulého volebního období se konečně léčebné konopí dostane k více pacientům a bude umožněno více firmám jeho pěstování. Změna se nyní předkládá v novele vyhlášky o léčivech.

Zrušení přimíchávání biopaliv

Podpořili jsme na vládě zrušení povinného přimíchávání biosložky do pohonných hmot. Piráti za zrušení dlouhou dobu bojovali, protože opatření škodí přírodě a zbytečně se plýtvá půdou, kde můžeme pěstovat třeba obilí. Řepky Andreje Babiše, který na biopalivech vydělal miliardy, se lidé nenajedí.

Zrušení EET

Podpořili jsme vládní návrh na zrušení EET. I naše odborná analýza ukázala, že systém nenabízí živnostníkům ani státu žádnou přidanou hodnotu. Finální zrušení EET by mohlo začít platit od 1. ledna příštího roku, nyní je do konce roku provoz EET přerušen.

Novela zákona o ČT a ČRo - posílení nezávislosti veřejnoprávních médií

Bráníme stabilitu a nezávislost veřejnoprávních médií. Na resortu kultury vzniká úprava, aby členy Rady České televize a Rady Českého rozhlasu volily obě komory Parlamentu České republiky.

Odpovědnější rozpočet

Prosadili jsme odpovědný rozpočet a splnili slib lidem. Předešlá vláda Andreje Babiše zasekla do minulých rozpočtů tak velkou sekeru, že nás zadlužila víc než ostatní polistopadové vlády dohromady. Kdyby takový trend dál pokračoval, narazila by Česká republika na dluhovou brzdu, což by znamenalo výrazné omezení služeb pro občany.

Posílení práv uživatelů internetu i sluchově a zrakově postižených

Piráti předkládají ve Sněmovně návrhy na posílení ochrany práv uživatelů internetu i autorů. Navrhujeme také zpřístupnit více pořadů sluchově a zrakově postiženým lidem.

Ministerstvo pro místní rozvoj -- ministr Ivan Bartoš🔗

Ochrana veřejných peněz ve formě novely zákona o zadávání veřejných zakázek

Řešíme s Bruselem problémy okolo střetu zájmů Andreje Babiše a zajištění miliard pro české občany

V březnu byla odeslána odpověď Evropské komisi v rámci auditního řízení ke střetu zájmů. Odpověď obsahovala přehledy o veřejných funkcionářích a jimi ovládaných společnostech nejen ve vztahu k současné vládě, ale i k předcházející vládě Andreje Babiše. Ve všech těchto přehledech figuruje Andrej Babiš jako osoba ovládající společnosti koncernu Agrofert. Zároveň byla informována EK, že urychleně předložíme novelu zákona o evidenci skutečných majitelů. Upravena bude také definice skutečného majitele.

Moderní zákony pro Airbnb

Pracujeme na lepším zákonném nastavení Airbnb, které bude férové pro ubytovatele, hotely, zákazníky, majitele bytů i jejich sousedy.

Rychlé, snadné, digitalizované stavební řízení a kvalitní stavební zákon

Během několika týdnů předložíme opravený a vylepšený stavební zákon. Novela ruší systém státních stavebních úřadů a institucionální integraci dotčených orgánů. Zůstane ale zjednodušení stavebního řízení pro stavebníka (princip „jedno podání, jedno razítko“). Novela dále přinese digitalizaci stavebního řízení a zároveň ponechá stavební úřady v území, dostupné lidem.

Posílení pomoci obcím postiženým tornádem

Při návštěvě obcí postižených tornádem na jižní Moravě jsme vyšli vstříc jejich žádostem. MMR jim dalo více času na přípravu projektů. Dále pracujeme na rozšíření dotačního titulu o náklady nepřímo vyvolané – např. takové, které vznikly poškozením majetku při záchranných či odklízecích pracích. Stejně tak bude možné pomoci při vzniku zcela nových objektů v těch případech, kdy zničený objekt není z důvodu efektivnosti a například splnění aktuálních norem již vhodné rekonstruovat.

Peníze pro samosprávy na ubytování válečných uprchlíků i bydlení našich občanů

Pro samosprávy spustíme v dubnu dotační program, aby mohly nakoupit třeba mobilní domy nebo rychle zrekonstruovat svoje budovy pro válečné uprchlíky. Do budoucna zůstanou prostory k využití samozřejmě i pro české občany.

Ochrana přírody a zdraví lidí - zákon o podpoře nízkoemisních vozidel ve veřejné službě a dopravě

Chceme, aby v ČR vzrostly počty moderních nízkoemisních vozidel ve veřejné službě a dopravě, proto jsme předložili zákon o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících.

Zahájili jsme práce na zákonu o cestovním ruchu a systému e-turista

Od ledna se uskutečnily desítky schůzek k přípravě zákona o cestovním ruchu, který nastaví systém řízení a financování podpory tohoto sektoru a systému e-turista, jenž výrazně sníží administrativní zátěž ubytovatelů spojenou s evidencí ubytovaných zákazníků. Upřesňujeme hlavní teze i podrobné nastavení pro věcný záměr zákona. Spustili jsme Kolegium cestovního ruchu jako prioritní platformu pro vzájemné informování o aktuálních tématech či problémech mezi ministerstvem a zástupci soukromého sektoru.

Agenda digitalizace -- vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš🔗

Představili jsme Český digitální tým, usnadníme lidem život a ušetříme státu miliardy

Skupina 11 českých i zahraničních expertních poradců nabídne své dlouholeté zkušenosti z oblasti digitální transformace a modernizace státu, inovace, vědy a výzkumu, digitální ekonomiky a e-commerce, technologických startupů či oblasti legislativy. Cílem je snaha přispět k zefektivnění činnosti státní správy, urychlit proces digitální transformace a vyrovnat se standardům zemí jako Dánsko, Estonsko, Velká Británie, Austrálie či Tchaj-wan, kteří jsou v oblasti digitalizace skutečnými lídry.

Tvoříme profesionální centrální tým, který pomůže resortům s rozjetím online projektů

Pracujeme na tom, aby do státní správy pumpovalo znalosti a data “centrální srdce digitalizace”. Tedy abychom měli tým profesionálů pod Úřadem vlády, kteří budou z centrály poskytovat služby všem ministerstvům a pomáhat třeba s Czech pointy, datovými schránkami, cloudovými úložišti a dalším. Ministerstva pak služby nabídnou dále občanům. Vybudování týmu a plný náběh projektu bude trvat zhruba rok, souběžně připravujeme i další projekty, které jsme slíbili lidem v programovém prohlášení vlády.

Spustili jsme e-Petice

Chceme lidem usnadnit zapojení do veřejného dění. Proto Piráti v minulém volebním období prosadili možnost elektronické petice, v únoru byl nástroj spuštěn v Portálu občana. K založení i podpisu ePetice stačí digitální identita občana. Petice tak může mít elektronickou podobu, přičemž má stejnou váhu jako listinná petice s klasickým podpisem.

Probíhá spolupráce s Ministerstvem vnitra a dalšími experty na digitálních projektech k lepší a rychlejší pomoci válečným uprchlíkům

Spolupracujeme v rámci EU na rozjetí digitálních projektů pro občany i posílení kyberbezpečnosti

Intenzivně se věnujeme přípravě na naše české předsednictví v Radě EU. V digitální oblasti budeme mít na stole řadu rozjednané legislativy, která se týká například rozšíření elektronické identity, regulace umělé inteligence, digitální transformace do roku 2030 nebo posílení kybernetické bezpečnosti. Na všech těchto tématech úzce spolupracujeme s jednotlivými ministerstvy, úřady, ale také dalšími státy EU, Evropskou komisí či Evropským parlamentem.

Ministerstvo zahraničí -- ministr Jan Lipavský🔗

Probíhá příprava Magnitského zákona na ochranu lidských práv

Ministr Jan Lipavský připravuje tzv. Magnitského zákon, který je inspirovaný legislativou z Velké Británie a USA. Umožňuje uvalit sankce na jednotlivce i firmy ze zemí porušujících lidská práva. Jan Lipavský zákon prosazoval již v minulém volebním období. Vracíme Česku pověst ochránce lidských práv.

Válka na Ukrajině a návrat k “havlovské politice” lidských práv

Aktivně spolupracujeme na úrovni mezinárodních fór a partnerství - NATO, OSN, EU, V4, S3, B9 a dalšími. Prosazujeme silnou českou zahraniční politiku orientovanou na Západ a posílení její lidskoprávní linie. Díky spolupráci členů vlády a našich evropských partnerů jsme nyní silnějším hlasem v Evropě.

Vztahy s Ruskem

Česká diplomacie se úzce podílela na historickém kroku, kdy v reakci na ruskou agresi proti Ukrajině rozhodl Výbor ministrů o vyloučení Ruské federace z Rady Evropy, a to s okamžitou platností. Bylo to nutné pro ochranu důvěryhodnosti této lidskoprávní organizace.

Česká republika momentálně má zastupitelský úřad v Užhorodě. Pomoc českým občanům je reprezentována konzulárním jednatelstvím v Košicích a v Přemyšli. Odvolali jsme souhlas s působením obou generálních konzulátů a jejich pracovníci musí do 12. března opustit území ČR.

Příprava na České předsednictví v Radě EU

Připravujeme české předsednictví ve spolupráci se zastupitelským úřadem v Bruselu, v koordinaci s Úřadem vlády a zahraničními partnery. Porady pracovní skupiny probíhají na každotýdenní bázi. Cílem je úspěšně zvládnout předsednictví v Radě EU s důrazem na dokončení obnovy po pandemii, digitalizaci, životní prostředí a další palčivé problémy. Prohloubíme vztahy se státy EU a obnovíme vnímání Česka jako spolehlivého a zodpovědného partnera.

Digitalizace resortu a zlepšení služeb pro občany

Aktivně řešíme otázku digitalizace na Ministerstvu zahraničí, napravujeme dědictví minulých vlád, které zanechaly IT systémy ve špatném stavu. Výsledkem bude i nová podoba systému DROZD pro naše občany v zahraničí.

Legislativa a Legislativní rada vlády -- ministr Michal Šalomoun🔗

Zákony přínosné pro lidi

Chceme, aby stát hospodařil efektivněji, připravoval kvalitní a srozumitelné zákony pomáhající lidem a hledal cesty, jak modernizovat českou ekonomiku. Rozjíždíme projekt se špičkovými nezávislými odborníky, kteří se na tom budou podílet a zpracovávat analýzy důležitých problémů, které přesahují kompetence jednotlivých ministerstev.

Stopka zbytečné byrokracii

Usilujeme o snížení byrokracie podnikatelům. Za tím účelem si pirátský ministr Michal Šalomoun zajistil seznam povinností podnikatelů. Ty, které budou vyhodnoceny jako zbytečné, se zruší a u jiných se zajistí zjednodušení pro podnikatele.

Ač můžeme s pouhými čtyřmi poslanci a třemi ministry působit navenek oslabeně, opět ukazujeme, že s pečlivým a poctivým přístupem k práci lze dělat politiku slušně. Být pozitivním příkladem pro další vládní strany a tím snad přispět ke zlepšení politické kultury je proto dalším důvodem, proč mají Piráti ve vládě význam.

Předání se 24. března zúčastnily také další osobnosti z řad právníků, bezpečnostních expertů nebo politiků. Za Piráty byla na akci přítomna kromě mnoha dalších i senátorka Adéla Šípová.

Anticeny se předávají v několika kategoriích, které mají upozornit na problematiku narušování soukromí ze strany státních úřadů nebo soukromých společností. Letos tak došlo na "ocenění" například společnosti Rohlík.cz za sledování výkonu kurýrů, kdy je poloha sledována pomocí gyroskopů a GPS, kontrolována je i teplota v autě a neustále je sledováno zákaznické hodnocení. Nebo polské vlády za zneužívání špionážního systému Pegasus proti politické opozici.

Upozorňovat na pochybení při uplatňování práva na soukromí v západní společnosti je nesmírně důležité. Stává se to ještě podstatnějším dnes ve vyhrocené atmosféře válečného konfliktu na Ukrajině. Nesmíme dopustit, aby v následujících měsících a letech docházelo k pošlapávání lidských práv, ke kterým právo na soukromí neodmyslitelně patří.

V boji proti dezinformacím a všudypřítomným lžím šířeným autoritářskými režimy proto nesmíme zapomínat na to, za co vlastně bojujeme. Za naše práva a svobody, které nám autoritáři chtějí sebrat. Nesmíme jim to ulehčit tím, že se budeme chovat jako oni.

Když ruský prezident Vladimír Putin nařídil 24. února 2022 invazi na Ukrajinu, zahájil tím nejhorší konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Pod naprosto smyšlenou záminkou, kterou mezinárodní komunita širokým konsenzem svých zástupců v OSN odsoudila, se rozhodl způsobit utrpení milionům lidí.

Putin se však přepočítal. Nejen v síle a odhodlání ukrajinského lidu, který svou statečností ukazuje světu, že i výrazně slabší stát může odolávat daleko silnějšímu agresorovi. Putin se zřejmě domníval, že dobytí Ukrajiny bude stejně snadné jako anexe Krymu. Historická odvaha ukrajinských sil v boji za svobodu by měla být inspirací pro všechny evropské státy, které teď nutně musí přehodnotit své dosavadní obranné strategie a politiky.

Nečekal ani tak jednotnou reakci států EU a NATO. Tvrdé a stále se stupňující sankce vůči ruské ekonomice i jednotlivým oligarchům či politikům a dodávky zbraní na Ukrajinu značně znesnadní financování a postup Putinovy válečné výpravy do Evropy.

Zároveň tím uspíšil něco, čemu se chtěl vyhnout -- užší evropské spolupráci a integraci. Evropská unie totiž není žádné sdružení slabých. Je to silný blok suverénních států, které se nenechají od nikoho šikanovat. Zároveň ani nedovolíme, aby Ruská federace utlačovala své sousedy.

Čeká nás samozřejmě spousta výzev. Bezpečnostní situace v Evropě se mění a bude nutné na tuto změnu patřičně reagovat. Nemůžeme se spoléhat pouze na členství ČR v NATO, musíme pro naši bezpečnost i něco udělat a obětovat.

To se týká například rychlého dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu, které nám umožní se zbavit energetické závislosti na Rusku a trvale přerušit dodávky jeho plynu a ropy. Kdybychom byli v dosahování cílů klimatické politiky důslední, mohla být EU už dnes daleko dál na cestě k energetické soběstačnosti bez jakékoliv závislosti na Rusku.

Čeká nás také spousta práce na ochraně kritické infrastruktury státu před kybernetickými útoky, které se důkladně věnujeme s vicepremiérem pro digitalizaci Ivanem Bartošem a ředitelem NÚKIB Karlem Řehkou. S tím souvisí i zabezpečení a prověřování dodavatelských řetězců, aby ani hardware nepředstavoval bezpečnostní riziko.

Samozřejmostí je plošné zvyšování výdajů na obranu, protože jistota míru v Evropě s Putinovou agresí pominula. Investice do obrany musí být pochopitelně promyšlené, aby se nejednalo jen o nákupy zastaralé těžké techniky.

V tuto chvíli nezbývá než doufat, že Putina jeho okolí přesvědčí k deeskalaci násilí a mírovému řešení situace. Také je potřeba poskytnout pomoc a podporu mnoha uprchlíkům z Ukrajiny, které válka vyhnala z jejich domovů. Přehled možných způsobů pomoci naleznete na pirátském rozcestníku na podporu Ukrajiny a jejích občanů.

V dlouhodobém horizontu se však evropské státy musí více semknout, aby mohly lépe chránit hodnoty liberální demokracie. Bezohledný autoritářský způsob vládnutí, který se Putin svou invazí snaží normalizovat, totiž nabízí jen destrukci, destabilizaci a lidské utrpení.

Slava Ukraini!

Den první
Velká část prvního dne mé služební cesty byla vyplněna povinnou karanténou. Bylo potřeba počkat na negativní výsledek PCR testu. Během čekání jsem se alespoň zúčastnil dvou online schůzek. První byla zasedání Rady vlády pro informační společnost (RVIS) ke stavu projektů Národního plánu obnovy.

Následující online schůzka byla s Asherem Dolevem z National Digital Israel Initiative, což je zastřešující organizace pro podporu rozvoje digitální transformace ve prospěch zrychlení hospodářského růstu. Mezi jejich úspěšné projekty patří například vzdělávací platforma campus.gov.il.

Večer jsem se v doprovodu zastoupení našeho velvyslanectví vypravil na procházku po Tel Avivu a Jaffě. Zaměstnanci české ambasády mi poskytli detailní výklad o místní historii, architektuře i infrastruktuře. Tempo růstu města je opravdu ohromující. Až v roce 1999 začala výstavba výškových budov a dnes se jedná o město, které na první pohled rozeznáte od jiných. Já osobně jsem jako cyklista ocenil rozsáhlou síť alejí, kterými je město protkáno a umožňuje snadný pohyb pěšky či na kole.

Den druhý
Hned z rána jsme vyjeli do Beer Shevy – hlavního města Negevské pouště a především izraelského kybernetického centra. Koncentrují se sem státní a vzdělávací instituce a neziskový i soukromý sektor z celého Izraele. Díky snadné dostupnosti zde probíhá rychlý přenos zkušeností a znalostí. Celé místo funguje jako ucelený ekosystém, který nabádá k setkávání, komunikaci a sdílení zkušeností. Ráno jsme tak mohli při nákupu kávy v naprosto obyčejném obchodě potkat například ředitele jedné z významných společností. Vzájemná blízkost lidí tu tak funguje naprosto perfektně.

První zastávka naší návštěvy byla v Israel National Cyber Directorate (INCD), který provozuje CERT-IL. Jedná se o protějšek našeho Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Uvítal nás tu přímo ředitel Gaby Portnoy, který nám s dalšími zaměstnanci úřadu představil jeho chod a jakým výzvám čelí. Potěšilo mě, že jsme našli oblast, kde můžeme pomoci – inspirují se z českého legislativního rámce. Spoustu potřebných úkonů už totiž nějakým způsobem provádějí, ale nemají je jasně pokryté pravidly.

Pro nás byla zase inspirativní spolupráce mezi jednotlivými izraelskými úřady. INCD provozuje hlavní Security operation center (SOC), což je velín kybernetické bezpečnosti. Sbíhají se sem data a odborníci je vyhodnocují. To by samo o sobě nebylo nic zvláštního. Jednotlivá ministerstva ale mají ještě své resortní oborové SOC. Ta už si provozují ministerstva sama a hlavní SOC INCD s nimi spolupracuje a koordinuje je. Musím přiznat, že pro mě bylo těžké si představit, jak by takovou věc naše ministerstva zvládla.

Dalším zajímavým projektem INCD je linka 119, kde se široká veřejnost může poradit o kybernetické bezpečnosti. Tato linka zaprvé pomáhá občanům a zadruhé slouží úřadu jako další zdroj informací. Mohou tak odhalit různé ramsomwary či phisingové útoky hned v zárodku a není tu žádný prostředník v komunikaci, které by předání důležitých informací zbrzdil.

V neposlední řadě jsme řešili bezpečnost dodavatelských řetězců. To je ohromné téma, ale nikdo ho nemá spolehlivě vyřešené. Rozpadá se na otázku software, kde lze mnoho úloh řešit lokálními produkty, a hardware, kde je situace velmi špatná. Odběratelé z celého světa jsou závislí jen na hrstce dodavatelů.

Druhou zastávkou v Beer Shevě byl FinSec Innovation Lab, kde jsme viděli spolupráci soukromého sektoru a startupů za drobné účasti státu. Obdobné iniciativy zde tvoří dobré zázemí pro růst úspěšných firem, které samozřejmě přinášejí finance, zaměstnanost a prestiž. A v neposlední řadě dávají možnost kontrolovat již zmíněné dodavatelské řetězce softwaru, jelikož se dá z čeho vybírat.

Třetím místem byla nezisková organizace Cyber 7. Ta zajišťuje provázání celého ekosystému technologických institucí v Beer Shevě. Tedy jak mohou všemožné instituce spolupracovat a sladit své potřeby. Jelikož není státní, není svázána příliš striktními pravidly a postupy. Například nemusí být tolik neutrální, jako je to v případě státních agentur. Tato nezávislost umožňuje například vydávání doporučení při výběru dodavatelů. Státní INCD by si podobná hodnocení nemohl dovolit.

Návštěva Beer Shevy byla velmi inspirativní. Přál bych si mnohem víc inovací a flexibilnosti do české veřejné správy, která by se v mnohém mohla izraelskou inspirovat. Samozřejmě ne ve všech ohledech, ale řada výzev je velmi podobná. Také věřím, že se v ČR již brzy začneme více orientovat na pokročilé technologie, namísto montoven pro světové značky.

Večer jsem se zúčastnil večeře s účastníky české obchodní delegace. Zde je dobré říci, že náš zastupitelský úřad má v Izraeli velmi dobré jméno a viditelně opravdu silně napomáhá i vytváření obchodních vazeb. K ekonomické diplomacii jsem byl vždy spíše skeptický, ale tady jsem viděl, že může fungovat. Izraelci i česká strana se zajímali o možnosti navázání partnerství a investiční příležitosti. Samozřejmě to není jen o obchodu. Izraelci nás vnímají extrémně pozitivně a vysloveně chtějí spolupracovat či pomoci, pokud to je alespoň trochu možné.

Den třetí
Třetí den začal veletrh CyberTech Global Tel Aviv 2022. Podobné veletrhy jsou hlavně o networkingu a výstavních pavilonech. Jedním z nich byl stánek IAI, ohromné státem vlastněné korporace zabývající se především vojenskými technologiemi. Kromě aktivit pro vojenský sektor ale zároveň vytváří i další produkty. Připravují například software využívaný zmíněnými SOC.

Softwarový produkt, který mě opravdu zaujal, byl Cywaria od firmy Cympire. Jedná se o vzdělávací software, který gamifukuje učení v oblasti kybernetické bezpečnosti a analytiky. Tím přispívá k rychlejšímu a snadnějšímu pochopení bezpečnostních principů.

Odpoledne jsme se vypravili do Jeruzaléma. Jak je u delegací zvykem, začali jsme návštěvou muzea holocaustu Yad Vashem. Jedná se o místo, které působí přesně jak má - nejdříve opravdu neuvěřitelně smutně, ale nakonec dá návštěvníkovi naději. Vedle hrůz války, mezi kterými je vyobrazen například i Terezín, jsou zde vystaveny i příběhy s dobrým koncem. Mezi mnoha jinými například příběhy židů v Dánsku, kterým se za dánské pomoci podařilo uniknout do neutrálního Švédska.

Poté jsme zamířili do starého města. Jedno z nejstarších měst světa má samozřejmě neopakovatelný charakter. Drobné uličky jsou lemovány obchůdky jako jedna velká tržnice. Ovšem s tím rozdílem, že po cestě narazíte na monumentální Chrám božího hrobu, který se nachází v místech ukřižování Ježíše Krista. Od chrámu jsme sledovali Viu Dolorosu až k Rakouskému poutnímu hospicu. Zde jsme se pokochali nádherným výhledem na celé staré město a další biblická místa. Odtud jsme zamířili ke Zdi nářků. Cestou zpátky jsme se ještě zastavili u rozhledny, kterou Jeruzalému darovali naši krajané.

Den čtvrtý
Čtvrtý den jsme začali opět v Jeruzalémě. Nejdříve jsme navštívili digitální odbor ministerstva zdravotnictví. Tento odbor má asi jen 15 lidí a zabývá se strategií digitalizace. Digitalizaci zdravotnictví vnímají jako všeobecný přínos včetně ekonomického efektu. V rámci izraelského zdravotnictví mají hodně dat, ale chybí jim potřebné standardy. Proto se rozhodli přejít na FHIR standard, který je otevřený a používá moderní technologie a datové struktury. Českou republiku v následujících letech čeká stejná úloha.

Následoval přesun do další budovy ministerstva zdravotnictví, kde jsem mohl navštívit místní odbor IT provozu a v rámci něho i sektorový SOC. Bylo skvělé si poslechnout příklady jejich aktivit a vidět vynalézavost, se kterou se vypořádávají s problémy.

Následovala pro mě jedna z nejzajímavějších schůzek s Government ICT Authority. Jedná se o organizaci, která zajišťuje služby egovernmentu v Izraeli. Například se jim podařilo sjednotit státní weby. To je něco, co bychom také potřebovali. Dalším velmi úspěšným projektem je systém pro uživatelsky přívětivé vytváření formulářů. Sami si naprogramovali tuto platformu a dneska si úředníci na jednotlivých ministerstvech umějí “naklikat” formulář dle svých potřeb. To umožňuje rychlé tempo aktualizování a vydávání nových formulářů (cca jeden nový každý pracovní den). U nás se mnohdy stává, že triviální formulář představuje vyhlašování veřejné zakázky za nemalé peníze. Dále provozují velmi úspěšný centrální platební systém, centrální systém identit občanů a obdobu našich základních registrů.

Zavěrem dne jsem se zúčasnil recepce na české ambasádě, kde byla přítomna i obchodní delegace a izraelští partneři, mezi jinými i investor cyber areál v Beer Shevě. Dále třeba bývalý izraelský velvyslanec v ČR či zásstupci CZ.nic, kteř tu byli hledat nové obchodní příležitosti pro otevřený a svobodný router Turris.

Ještě v noci jsem se nočním letem vrátil zpátky do ČR. Ze své cesty jsem si přinesl spoustu pozitivních a inspirativních podnětů i zážitků.

Digitální peněženka/dokladovka (“EU digital identity wallet”) je jednotný standard, který zaručuje, že údaje v ní uložené bude umět přečíst třeba i policista ve Španělsku, Estonsku či jiné zemi EU a pochopí z nich, že máte například platné řidičské oprávnění. U plastových dokladů vám toto zaručí mezinárodní vzor řidičského oprávnění. A tady se nově definuje obdobný vzor pro digitální cestu.

Důležité je, že je peněženka vaše. Máte ji u sebe. EU stanoví software tak, aby všechny vaše doklady byly v bezpečí na jednom místě. Zjednodušeně je to podobné jako aplikace Tečka, resp. covid pass. Stát eviduje nějakou skutečnost (v tomto případě provedené očkování) a vydá občanovi digitální soubor dat, který je podepsaný a danou skutečnost prokazuje. Tento digitální soubor dat bude mít pro snadnější a rychlejší použití i podobu QR kódu. Občan si také rozhodne, zda chce takovou peněženku používat, případně na jakém ze svých zařízení ji chce mít uloženou. Stejně tak občan rozhoduje o tom, jaká data z ní bude sdílet. Při silniční kontrole například může sdílet jen řidičské oprávnění a technický průkaz. Podle situace si tak může rozhodnout, jaké údaje bude zpřístupňovat.

V Česku už máme k digitální peněžence nakročeno. Podobným příkladem jsou například virtuální platební karty v mobilu. Máte možnost používat klasickou fyzickou kartu, nebo u telefonů s tzv. NFC můžete mít kartu uloženou v telefonu, který je s ní provázán. Proč tedy nemít v telefonu i své doklady jako občanský průkaz, řidičské oprávnění, zbrojní průkaz, ZTP, tramvajenku a další? Třeba složená papírová zelená karta vozidla je dnes už naprosto zastaralým prostředkem pro prokázání pojištění. Snad každý řidič by ocenil, aby už konečně tenhle kus papíru mohl mít někde pohodlně v elektronické podobě. Stejně jako třeba už nemusí řešit dálniční známku.

Využívání digitálních peněženek bude samozřejmě zcela dobrovolné. Každý si může vybrat, jaké doklady si do ní uloží. Možností je také digitální peněženku vůbec nepoužívat, pokud více upřednostňujete fyzické doklady. Zavádění digitálních peněženek proto nepředstavuje žádnou hrozbu pro osoby se ztíženým přístupem k technologiím.

Jak tedy na to? Nutné jsou patřičné legislativní změny. Nejdříve se na evropské úrovni reviduje nařízení eIDAS, které bude následovat česká legislativní implementace. ČR musí být v souladu s právem a standardy, které se budou používat v EU. Finálním procesem pak bude technologická implementace – což je kromě standardu proces vydání digitálních dokladů. Testovací provoz plánujeme zahájit už během následujícího roku. Již brzy se tak podaří nabídnout občanům užitečný a snadno ovladatelný nástroj, který ulehčí elektronické ověření identity a tím i přístup k digitálním službám českého egovernmentu.

Stát, který má společnou hranici se Slovenskem napadl(y) stát(y), které mají společnou hranici s Polskem. Tohle se opravdu neděje někde daleko. Stejně tak to není pseudoproblém typu "nechtějí mě pustit do hospody". Dále si uvědomte, že ve svém druhém projevu Putin vyhrožoval i západu a nejspíš se odkazoval na použití jaderných zbraní.

Válka je vždycky strašná. Nejde si ji idealizovat. Trpět budou vojáci, civilisté a mnoho lidí z okolí bude vynakládat nemalé úsilí na pomoc obětem. Navíc velikost toho konfliktu je v posledních desetiletích bezprecedentní.

Myslím na mé přátele na Ukrajině.

Převzato z Facebooku

Záznam konference a přepis mého projevu:

Dovolte mi smeknout a vzdát hold před vámi, kteří jste se zasadili o internet v tehdejší Československé republice.

Je to krok, spíše tedy skok, vpřed který jen těžko opravdu doceníme.

Po 30 letech jsou naše životy zcela jiné. Téměř všichni jsme neustále online a služby poskytované přes internet nám ulehčují život. Nemluvě o posledních 2 letech, které naučily širokou veřejnost pojmy jako home working a home office.

Internet je příkladem inovace, která nás posouvá vpřed. Otevírá zcela nová odvětví a propojuje svět. Má však i stinné stránky. Společnost nejen spojuje, ale může ji i rozdělovat. Věřím však, že se jedná o něco, s čím se pouze musíme naučit pracovat, a následně pozitivní stránka převáží.

Chtěl bych apelovat ještě na jednu klíčovou věc. Internet vznikl jako decentralizovaný a technologie v něm použité byly otevřené. Někdo to může nazývat chaos, já v tom vidím design. Design svobody. A přál bych si, aby takový byl i nadále.

Jsem přesvědčen o tom, že Piráti v uplynulém volebním období působili velmi konzistentně a celé čtyři roky jsme intenzivně pracovali na plnění našeho programu. Já osobně jsem nejvíce hrdý na tyto úspěchy:

1) Digitalizační zákony🔗

Podařilo se schválit pětici digitalizačních zákonů: zákon o právu na digitální služby + DEPO, digitální technické mapy, bankovní identity a zákon o elektronizaci zdravotnictví. To vše znamená ohromný legislativní skok v digitalizaci. Na příští vládě bude tyto principy a vize převést ze zákonů do praxe.

2) Digitalizace prakticky🔗

Z parlamentní opozice neřídíme veřejné zakázky ani provoz. Ale přesto se díky nám podařilo dosáhnout spousty dílčích úspěchů na cestě k lepší digitalizaci veřejných služeb. Povedlo se například:

• spustit portál code.gov.cz
• nově lze zaslat přístupové údaje pro datovou schránku do jiné datové schránky. Například pokud máte schránku fyzické osoby a nově jste se dostali do statutárního orgánu spolku.
• sepsali jsme Akční plán pro boj s vendor lock-inem a rozšíření využití open source ve veřejné správě
• sepsali jsme Akční plán Pirátů pro kybernetickou bezpečnost ČR

3) Lidská práva🔗

Hned z počátku jsem začal boj za ochranu soukromí při implementaci evropského nařízení GDPR. V tomto boji jsem pokračoval i v druhé polovině volebního období, kdy jsme velmi intenzivně diskutovali s vojenskou rozvědkou o zákoně, který jim umožňuje monitorovat internet. I přes velké zlepšení v jeho finální podobě, kterého jsme dosáhli tvrdými vyjednáváními, jsme se principiálně nemohli se zákonem ztotožnit a hlasovali jsme proti jeho přijetí právě s ohledem na ochranu soukromí občanů.

V neposlední řadě se podařilo prosadit svobodu volby formy ženského příjmení - přechylování. Tedy každá žena si nyní může zvolit, zda chce mít u příjmení koncovku -ová.

4) Hlídání zakázek: Czechiana🔗

Ani ve Sněmovně jsme nepolevili v hlídání podezřelých veřejných zakázek. Pokud veřejná správa nebude dobrým hospodářem, tak v ní veřejnost nebude mít nikdy důvěru. Samozřejmě jsme kritizovali předražený eshop na dálniční známky. Avšak opravdu úspěšní jsme byli u zakázky na naprosto zbytečný portál Czechiana, která byla na základě mé kritky zrušena, a tím se ušetřilo 450 milionů Kč z veřejných peněz.

Ve výčtu aktivit mých kolegů nebo mě samotného by se dalo pokračovat. Bližší podrobnosti i s dalšími odkazy naleznete dále na:

• profant.eu/uspechy/
• piratipracuji.cz

Závěr🔗

Myslím si, že na první volební období navíc v opoziční roli je to velmi slušný výkon. Proto se nestydím požádat vás opět o vaši podporu. My, Piráti a Starostové, věříme, že se do politiky může navrátit slušnost a můžeme společně hledat způsoby, jak učinit naši zemi lepším místem pro život. Společnými silami jí ještě můžeme vrátit její budoucnost.

Některé činnosti České pošty jsou závislé na státní podpoře a jiné musí fungovat bez jakékoliv finanční pomoci státu, neboť by byl pokřiven trh. Tyto činnosti bohužel doposud nebyly od sebe zřetelně oddělené a Evropská komise řeší několik podnětů na Českou poštu kvůli nedovolené státní podpoře. Výsledkem toho je zablokování státní podpory ve výši 1,5 miliard Kč ročně, což za léta 2018–2020 činí celkově 4,5 miliard Kč. Česká pošta vzniklou situaci zachraňovala pomocí komerčního úvěru a stát jí v této situaci nijak nepomohl. Přitom musí v příštích letech investovat kolem 5 miliard Kč.

Ministerstvo vnitra vedené Janem Hamáčkem Českou poštu zcela zanedbalo a hazarduje s jejím osudem. Setkal jsem se proto s generálním ředitelem Romanem Knapem, který popisoval finanční útrapy pošty a chystanou reorganizaci, kdy ztrátový provoz 3200 poboček pošty by měl být oddělen do samostatného odštěpeného závodu a poté případně přejít na formu příspěvkové organizace. Pošta netrpělivě očekává státní rozpočet na příští rok, avšak volební pat nás může přivést do rozpočtového provizoria. Poště chybí jasné strategické řízení ze strany státu na další období a odpovědnost za vzniklou situaci jednoznačně nese ministr Hamáček a premiér Andrej Babiš. S panem ředitelem Knapem jsme jednali o riziku propouštění zaměstnanců či vývoji moderních balíkomatů.

Česká pošta je velmi závislá na Českém telekomunikačním úřadě, který ji uděluje licence pro poskytování poštovních služeb. Když v roce 2017 byla zamítnuta její žádost o udělení licence na 5leté období, byl na poslední chvíli verdikt úřadem změněn, aby pošta mohla fungovat. Česká pošta je nyní v obrovské nejistotě, neboť neví, zdali stát bude po ní požadovat služby v současném rozsahu anebo zdali ji bude někdo na poslední chvíli zachraňovat stejně jako tomu bylo minule. Začíná dokonce uvažovat o outsourcingu svých služeb, což vede ke značné nervozitě jejích zaměstnanců. Pošta navíc potřebuje prostředky na řešení platových nerovnosti zaměstnanců.

Během setkání jsme vyjádřili rovněž znepokojení nad právě vypsanou zakázkou na outsourcing dopravy poštovních služeb. Pokud dojde k ukončení logistické dopravní sítě pošty, nebude již cesty zpět a pošta bude muset mít pojistky, aby postavení soukromé společnosti nebylo zneužito. Je nutné proto disponovat nezávislou a objektivní analýzou při uvažování o tomto outsourcingu. Pan Knap ovšem sdělil, že záměrem ředitele není propouštět zaměstnance a je připraven tuto veřejnou soutěž případně zrušit.

Na konci roku 2019 byly schváleny Zákon o právu na digitální služby, zákon k digitální technické mapě a zákon k bankovním identitám. V roce 2021 pak sněmovna schválila další digitalizační zákon, tzv. DEPO a zákon o elektronizaci zdravotnictví. V roce 2021 byl také zveřejněn a postupně doplňován Katalog služeb, tedy jakýsi seznam všech agend a úkonů veřejné správy a zároveň harmonogram jejich digitalizace. Tyto zákony mají často dělenou účinnost, tedy některá jejich ustanovení jsou již účinná a na jiná si ještě počkáme. Zde je přehled toho, jaká digitalizační opatření již platí a co nás čeká v dalších letech.

Velká část níže popsaných ustanovení se týká Zákona o právu na digitální služby. Ač se tento zákon vztahuje na všechny orgány veřejné moci, obsahuje některé výjimky (§ 14):

• Územní samosprávný celek při výkonu samostatné působnosti má právo, nikoli povinnost poskytovat digitální služby podle tohoto zákona.
• Škola a školské zařízení poskytují digitální službu pouze u úkonu, u kterého je poskytnutí v digitální podobě vyznačeno v katalogu služeb.

U velké části agend v přenesené působnosti digitalizaci plánuje patřičné ministerstvo, často prostřednictvím centralizovaného samoobslužného portálu. Obce a kraje jsou tak odpovědné hlavně za digitalizaci činností v samosprávné působnosti, u níchž je však digitalizace podle tohoto zákona pouze dobrovolná.

Detailní rozbor balíčku DEPO, přinesl server #OPENCZEG.

Více k jednotlivým zákonům zde na blogu:

• Zákon o právu na digitální služby
• Digitální technická mapa
• Bankovní identity
• DEPO
• Katalog služeb

Platné od roku 2021 a dříve🔗

Zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby🔗

• § 4 - Právo činit digitální úkon Pro služby vedené v katalogu služeb jako digitalizované.

• § 9 - Právo prokázání právní skutečnosti Pokud již je údaje v systému veřejné správy, není třeba je dokládat jinak.

• § 11 - Právo na informace v souvislosti s poskytováním digitálních služeb Možnost výpisů z informačních systémů a upozornění na termíny výměny dokladů.

• § 12 - Právo na elektronickou identifikaci a autentizaci Pokud není stanovena úroveň záruky prostředku pro elektronickou identifikaci, uživatel má právo použítek prostředek v úrovni minimálně značná.

• § 13 - Právo na technologickou neutralitu Služby jsou poskytovány nezávisle na konkrétní technologii, výstupy jsou v otevřeném strojově čitelném formátu.

Zákon č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci (DEPO)🔗

• Pravidla a bezpečnostní úrovně cloud computingu Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy

Zákon č. 49/2020 Sb. - bankovní identita🔗

• Celý zákon - Zákon č. 49/2020 Sb. Možnost použít bankovní identity, tedy přihlášení internetovému bankovnictví, pro přístup ke službám eGovernmentu.

Platné od roku 2022🔗

Zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby🔗

• § 5 - Právo na osvědčení digitálního úkonu (od 1. 2. 2022) Uživatel má právo na bezodkladné elektronické osvědčení digitálního úkonu, opatřené kvalifikovanou elektonickou pečetí a časovým razítkem.

• § 6 - Právo na nahrazení úředně ověřeného podpisu nebo uznávaného elektronického podpisu (od 1. 7. 2022) Vlastoruční podpis lze nahradit záznamem informačního systému o určitých parametrech.

• § 7 - Právo na využívání údajů (od 1. 2. 2022) Mezi úřady putují data, nikoliv lidé. Úřad nevyžaduje data, která už jsou v systémech. Uživatelé mohou udělit oprávnění k využívání údajů v rozsahu a trvání podle své volby na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě žádosti úřadu.

• § 8 - Právo na zápis práva, povinnosti nebo právní skutečnosti (od 1. 2. 2022) Uživatel má právo na zápis práva, povinnosti nebo právní skutečnosti, která se jej týká a vyplývá z úkonu úřadu uvedeného v katalogu služeb, do registru práv a povinností.

• § 10 - Právo na zápis kontaktního údaje (od 1. 2. 2022) Zápis centrálních kontaktních údajů - emailu a telefonního čísla - do základních registrů

• § 12a - Právo na elektronickou identifikaci a autentizaci (od 1. 7. 2022) Uživatel má právo na informaci, zda kombinace identifikačních údajů, které mu o sobě poskytla jiná osoby odpovídá kombinaci údajů vedených v registru obyvatel. Příprava na zrušení používání rodných čísel.

Zákon č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci (DEPO)🔗

• Celý balíček - Zákon č. 261/2021 Sb. (od 1. 2. 2022) Zejména proškrtání zmocňovacích paragrafů v mnoha zákonech, nově bude zmocnění řešeno formou správního řízení.

• Povinné dodávání do datových schránek PFO a PO (od 1. 1. 2022) Datové schránky firem a podnikatelů nepůjdou již znepřístupnit pro příjem od jiných osob. To dosud některé firmy dělaly a nešlo je tak kontaktovat datovou schránkou.

  Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů

Katalog služeb - služby poskytované digitálně🔗

Český statistický úřad🔗

• Zpřístupnění údajů vedených v Registru ekonomických subjektů přes datovou schránku a Czech POINT (od 1. 2. 2022)

Ministerstvo vnitra🔗

• Digitální poskytování matričních agend přes datovou schránku či s elektronickým podpisem (od 1. 7. 2022)
  • změna jména a příjmení,
  • zápis do matriční knihy,
  • návrh na určení otcovství,
  • povolení uzavření manželství,...
• Legalizace přes datovou schránku či s elektronickým podpisem (od 1. 7. 2022)

Ministerstvo zemědělství🔗

• Některé služby rostlinolékařské péče a podle zákona o hnojivech přes samoobslužný portál či s elektronickým podpisem (od 31. 12. 2022)

Platné od roku 2023🔗

Zákon č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci (DEPO)🔗

• Sbírka zákonů a mezinárodní smluv (od 1. 1. 2023) Nově bude elektronická, dostupná jako otevřená data.

  Zákon č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv

• Zřízení datové schránky po přihlášení NIA (od 1. 1. 2023) Bude možné ji deaktivovat.

  Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů

• Povinné zřízení datových schránek právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám (od 31. 3. 2023)

  Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů

• Informace zveřejňované způsobem umožňujícím dálkový přístup (od 31. 12. 2023) Všechny registry, které jsou na základě zákona každému přístupné, musí zveřejňovat neosobní data jako open data.

  Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím

Zákon č. 47/2020 Sb. - Digitální technická mapa🔗

• Celý zákon - Zákon č. 47/2020 Sb. (od 1. 7. 2023)

  • digitálních technické mapy krajů
  • informační systém digitální mapy veřejné správy

  Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřičství

Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon🔗

• Celý zákon - Zákon č. 283/2021 Sb. (od 1. 7. 2023)
  • portál stavebníka
  • národní geoportál územního plánování
  • evidence stavebních postupů
  • evidence elektronických dokumentací
  • informační systém identifikačního čísla stavby
  • informační systém stavebního řízení

Katalog služeb - služby poskytované digitálně🔗

Český úřad zeměměřický a katastrální🔗

• Žádosti na poskytování dat a mapových děl přes datovou schránku či s elektronickým podpisem (od 1. 9. 2023)

Ministerstvo dopravy🔗

• Žádosti týkající se Registru silničních vozidel s elektronickým podpisem (od 1. 9. 2023)

Ministerstvo financí🔗

• Některé služby z agend spoření, penzijního připojištění, daňových poradců a evidence tržeb přes datovou schránku či s elektronickým podpisem (od 1. 9. 2023)

Ministerstvo práce a sociálních věcí🔗

• Žádosti v agendě sociálního zabezpečení přes datovou schránku či s elektronickým pospisem (od 1. 9. 2023) a přes samoobslužný portál (od 1. 12. 2023)

Ministerstvo průmyslu a obchodu🔗

• Služby v agendě zahraničního obchodu přes samoobslužný portál (od 1. 1. 2023)

Ministerstvo spravedlnosti🔗

• Výpisy z rejstříků přes datovou schránku či s elektronickým pospisem (od 1. 9. 2023)

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy🔗

• Žádosti v oblasti výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních přes datovou schránku či s elektronickým pospisem (od 1. 9. 2023)

Ministerstvo vnitra🔗

• Žádosti v oblasti archivnictví a spisové služby a datových schránek s elektronickým podpisem (od 1. 9. 2023)
• Žádosti v oblasti cizinecké agendy datovou schránkou či s elektronickým podpisem (od 1. 9. 2023)

Ministerstvo zdravotnictví🔗

• Žádosti v některých agendách s elektronickým podpisem (od 1. 9. 2023)

Ministerstvo zemědělství🔗

• Žádosti a ohlášení dle zákona o zemědělství přes samoobslužný portál (od 1. 1. 2023) a datovou schránku (od 1. 9. 2023)
• Žádosti v agendě oběhu osiva a sadby přes samoobslužný portál (od 31. 12. 2023)

Platné od roku 2024🔗

Katalog služeb - služby poskytované digitálně🔗

Český telekomunikační úřad🔗

• služby ve více agendách přes samoobslužný portál (od 1. 7. 2024)

Ministerstvo vnitra🔗

• Vydání API klíče ke katalogu služeb veřejné správy přes datovou schránku, samoobslužný portál či s elektronickým podpisem (od 1. 1. 2024)

Ministerstvo životního prostředí🔗

• Služby v agendě nakládání s geneticky modifikovanými organismy přes samoobslužný portál (od 1. 1. 2024)

Platné od roku 2025🔗

Zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby🔗

• Zrušení poskytování údaje o rodném čísle podle §12a (od 1. 1. 2025)

Zákon č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci (DEPO)🔗

• Mechanismus opravy nesprávného údaje v systému (od 1. 1. 2025)

  Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech

• Zrušení povinnosti vozit s sebou řidičský a technický průkaz (od 1. 7. 2025) Pouze v rámci Česka a pro řidiče v českých registrech.

  Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích

Katalog služeb - služby poskytované digitálně🔗

Digitálně dostupné budou všechny digitalizovatelné služby. (od 1. 2. 2025).

Program🔗

Program koalice Pirátů a Starostů jasně identifikoval problémy a definoval, jak si představujeme správnou digitalizaci zdravotnictví.

Problémy současného (z větší části nedigitalizovaného či nesystematicky digitalizovaného a nepropojeného) systému jsou:

• Praktická neexistence kvalitativního hodnocení zdravotní péče. Data nejsou systematicky sbírána, vyhodnocována a používána ke zlepšení kvality celého zdravotního systému - tedy prevence, diagnostiky, léčby, sledování a organizace poskytování zdravotní péče.
• Lékaři nemají k dispozici vyhovující možnosti pro sdílení dokumentací, předávání postupů či cílené vyhledávání pacientů pro preventivní programy.
• Pacienti nemají kontrolu nad svými daty, nad tím, kdo a proč k nim přistupuje. Často ani nevědí, kde všude jsou o nich záznamy vedeny.
• České zdravotnictví zveřejňuje pouze minimum otevřených dat, a tím se připravujeme o výhody, které nám jejich analýzy mohou poskytnout.
• Nemocnice a další zdravotnická zařízení jsou špatně zabezpečena proti kybernetickým útokům, a tak hrozí nejen ztráty citlivých pacientských dat, ale i paralýza fungování celých nemocnic.

Jak na to?🔗

Řešení těchto problémů musí být dobře uvážené, abychom si místo nich nevytvořili další, ještě závažnější. Obstrašujícím příkladem jsou elektronické knížky IZIP, které skončili obrovskou ztrátou, neúspěchem a zabrzděním elektronizace českého zdravotnictví o 20 let.

Ze strany uživatelů elektronického zdravotnictví, hlavně pacientů a lékařů, musí být systém maximálně jednoduchý na používání, přehledný, bezešvý a odstraňující zbytečnou byrokracii. Ze strany zabezpečení dat je pak podmínkou decentralizace celého systému tak, aby všechna data nebyla pod kontrolou jedné organizace. Dále je pak potřebné logování všech operací a jasná správa pacientských souhlasů pro přístup k datům.

Požadavek na jednoduchost a bezešvost celého systému s požadavkem na decentralizaci jdou zdánlivě proti sobě. Pokud je něco decentralizované, bude to různé na různých místech a obtížné spojit. Příkladem jsou dnešní portály zdravotních pojišťoven. Ač poskytují v podstatě ty samé služby, každý vypadá a ovládá se jinak.

Tak tomu ale být nemusí. Pokud znáte pelikan.cz, kiwi.com či jiný agregátor letenek, víte, že si na jednom místě můžete najít a objednat letenky od mnoha leteckých společností. Přitom uživatelské rozhraní vypadá pořád stejně, dokonce vám vyhledádač najde ideální spojení při využití více leteckých společností najednou. Jak je to možné? Vyhledávač ví, jak se leteckých společností zeptat na jejich spoje a umí přijmout jejich odpovědi, které potom dá dohromady do ideální kombinace pro vás. Důležité je, že ví, jak se zeptat, v jakém formátu přijde odpověď a co znamená. A právě to definují datové standardy, které by měly být použity pro předávání dat i ve zdravotnictví.

Ideální systém elektronického zdravotnictví by vypadal takto:

• Uchovával by citlivá zdravotní data bezpečně a decentralizovaně u poskytovatelů zdravotní péče. Kvalitní kryptografie by měla být samozřejmostí.
• Ke všem datům by měl existovat jasný souhlas pacienta, co s nimi lze dělat a komu je lze poskytnout, který by se měl dát vždy online zrušit.
• Poskytovatelé péče by měly být propojeni tak, aby si mohly data posílat v jednotném datovém standardu za předpokladu, že k tomu pacient udělil souhlas.
• Pacient by měl mít možnost pomocí jednotného uživatelského rozhraní bezešvě přistupovat ke všem svým datům a udělovat a odebírat souhlasy s jejich sdílením.
• Zdravotnický personál by měl mít možnost přistupovat bezešvě ke všem datům pacienta, ke kterým pacient udělil souhlas, bez ohledu na to, v kterém úložišti jsou uložena.
• Všechny operace nad daty budou logovány, aby bylo jasné, kdo, kdy a k jakým datům přistupuje. Pacienti tak budou mít přehled o tom, jak se s jejich daty nakládá.
• Všichni poskytovatelé péče by měli poskytovat anonymizovaná zdravotní data, abychom získali co nejlepší podklady pro léčbu, prevenci nemocí i lepší kontrolu nad financováním. Taková data by měla být zveřejněna ve formě otevřených dat.

Co na to nový zákon?🔗

Ve sněmovně je nyní předložen nový zákon o elektronizaci zdravotnictví (ST 1163 a ST 1164). Tvorbu zákona jsme pečlivě sledovali, v průběhu minulého roku jsme absolvovali nespočet schůzek s ředitelem Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) prof. Ladislavem Duškem, který zákon fakticky připravoval a mnohokrát jej připomínkovali. Zákon je spíše počátkem tvorby elektronického zdravotnictví v Česku než jeho koncem. Přináší totiž naprosto klíčové základní kameny, bez kterých eHealth nelze postavit:

• kmenové zdravotnické registry
  • registr pacientů
  • registr zdravotnických pracovníků
  • registr poskytovatelů zdravotních služeb
• služby vytvářející důvěru
  • elektronická časová razítka
  • elektronické pečetě
  • podpisové, systémové a přístupové certifikáty
• centrální služby elektronického zdravotnictví
  • nahlížení a zápis do zdravotnických registrů
  • výměnné sítě
  • správa souhlasů
  • Portál elektronického zdravotnictví
  • katalog služeb elektronického zdravotnictví
• žurnál činností

Návrh zákona přináší také definici standardů elektronického zdravotnictví, tedy to, jak si mají poskytovatelé péče mezi sebou předávat data. A zde je právě hlavní úskalí zákona - zatímco ostatní jeho části mají platit od roku 2022, případně 2023 nebo 2024, dodržování standardů zákon vyžaduje až od roku 2032. To by znamenalo, že tu ještě více než 10 let nebude plně funkční systém elektronického zdravotnictví! Proto pirátský poslanec Petr Třešňák navrhuje posun alespoň do roku 2026. Tuto změnu, kterou podpořil i sněmovní Výbor pro zdravotnictví, komentuje:

Když vezmu co se v IT stane za jeden jediný rok, nebo si vzpomenu na telefon, který jsem používal před pěti lety nebo deseti lety, tak chtít po ministerstvu, aby vydalo závazné standardy a do 5 let se používaly, snad není tak ambiciózní.

Obecně je zákon dobrým startem pro elektronizaci zdravotnictví a Piráti ho podporují. I díky našemu tlaku zákon nezavádí "velkého bratra" a ctí principy decentralizace. Centralizují se jenom skutečně nutné věci, zejména kmenové registry. I po jeho přijetí bude zbývat mnoho věcí dořešit - do zákona se např. nedostal index zdravotnické dokumentace či emergentní záznam. Nedořešená zůstává také telemedicína a pravidla jejího poskytování. Slabým článkem celého systému je jeho přímá kontrola ÚZISem, zakotvená přímo v zákoně. Ten přitom již nyní čelí kritikám z nedostatečného zveřejňování a zadržování zdravotnických dat.

Pokud by vás více zajímalo, jak probíhalo schvalování zákona na zdravotním výboru, mrkněte na zdravotnickydenik.cz.

Oficiální stanovisko Pirátů a Starostů a koalice SPOLU🔗

K tématu se sešla dne 8. 6. 2021 naše koalice Pirátů a Starostů se zástupci koalice Spolu a shodli jsme se na následujícím podrobnějším shrnutí situace ve složení Ondřej Profant, Olga Richterová, Vít Rakušan, Marek Benda, Martin Kupka, Vlastimil Válek, Vít Kaňkovský:

Evropská unie vydala nařízení o covid pasu, který opravňuje k bezproblémovému cestování napříč Evropou. Cílem je zabránit chaosu, kdy by na hranicích s různými zeměmi platila různorodá pravidla a bylo by obtížné se vyznat v tom, jaký dokument mám jako cestující kde ukázat a jaký dokument mám jako úředník uznat.

Co certifikát zvaný covid pas osvědčuje?
Evropské nařízení specifikuje tyto důvody k vydání certifikátu:

• očkování proti Covid-19
• test prokazující bezinfekčnost
• prodělaná nemoc v určitém časovém intervalu (u prodělané nemoci není specifikované, jak se má prokazovat - může to být PCR testem, který byl pozitivní, nebo to může být z logiky věci protilátkami, které ukazují imunitní odpověď na setkání s patogenem)

Prakticky jde o omezený výpis ze zdravotní dokumentace, který pokrývá pouze oblast spojenou s jednou nemocí - Covid 19 - a prokazování bezinfekčnosti. Ve zdravotní dokumentaci každého člověka jsou zanesena i jiná očkování či prodělané nemoci, tyto ale v covidpasu nijak uvedeny nebudou

Co je cílem tohoto certifikátu?
Cílem je jednoduše prokazovat bezinfekčnost na hranicích. Na základě tohoto certifikátu budete moci překročit hranice v rámci Schengenu a dalších přidružených států a nedělat si např. speciální testy kvůli cestování. Má to tedy být služba státu pro občany, kteří chtějí snadno cestovat.

Jaká má být podoba certifikátu?
Prakticky se jedná o dokument s QR kódem, který může mít digitální i listinnou podobu. Jelikož tento výpis je osvědčením o bezinfekčnosti, může se opírat o různé způsoby jejího prokázání (očkováním, proděláním nemoci a protilátkami, či negativním testem). Srozumitelným usnadněním je jednotná zelená barva prokazující bezinfekčnost.

Jak má v souladu se zákonem tento certifikát fungovat v ČR? Toto chceme:

• Díky zákonu o právu na digitální službu mají lidé už dnes právo na přístup ke službám státu v digitální i listinné podobě.
• Výpis ze zdravotní dokumentace, což covid certifikát je, je takovou službou.
• Aby byla dostupná i občanům, co nemají možnost si certifikát sami stáhnout z webu ocko.uzis.cz, je třeba ji nařízením vlády zařadit do katalogu služeb, které poskytuje Czech POINT.
• Technické řešení na Czech pointech je implementovatelné v řádu jednoho měsíce, protože se jedná o standardní a otestovanou formu publikace dat v rámci veřejné správy.
• Další možností, jak covid certifikát získat, je samozřejmě výpis ze zdravotnické dokumentace od praktického lékaře či zdravotnického zařízení (očkovacího místa), ale je nadbytečné je zatěžovat touto úřední činností.

Jak budeme ČR bránit před epidemií?
Epidemie tu s námi stále je, mutace viru nás stále mohou ohrozit. Zvláště pak mutace Delta. Proto je třeba zaměřit se na efektivní boj s nebezpečnými mutacemi. Je potřeba rychle a přesně trasovat a v případě prokázání nákazy se nebát izolovat ohniska. V momentě, kdy virus zastavíme v počátku, minimalizujeme škody. Preventivně je třeba zachovat dostatečnou testovací kapacitu (pro případ mutací) a kapacitu na sekvenování (tedy záchyt mutací viru).

Technicky🔗

Technicky na tom není nic složitého. Veškerá potřebná data jsou zašifrována v QR kódu. Ten může být v listinné podobě (papír), anebo digitálně. Aplikace na mobilu ověřovatele pak snadno zjistí, zda daný člověk splnil, či nesplnil podmínky (ale nic víc). Co stát musí udělat proto, aby to vše fungovalo:

• legislativní podklad (aby i soukromý subjekt, třeba pořadatel koncertu, měl právo kontrolovat účastníky)
• proces vydávání QR kódů
  • ČR zvolila zcela centralizovaný způsob, kdy všechny certifikáty vydává přímo ministerstvo zdravotnictví (prostřednictvím ÚZIS)
  • Nabízí se robustnější možnost derivovat podpisové certifikáty a ty vydávat jednotlivým lékařským zařízením.
• jednoduchá aplikace, která řekne ANO/NE při přečtený daného QR kódu, v kterém je zašifrovaná informace
• vše se provádí offline lokálně (stát ani nikdo jiný nemůže sledovat na jakou akci zrovna jdu)

Specifikaci nalezneme na Githubu.

Co nám vláda předložila🔗

Vláda nám předložila novou, již druhou, verzi covid pasu jako sněmovní tisk 1231. Jenže tato úprava legislativy vlastně jen rozšiřuje informační systém infekčních nemocí, tzv. ISIN provozovaný ÚZIS. Ani tato verze nebyla dostatečně odůvodněna, zejména v oblasti sběru dalších osobních údajů. Zejména zmocnění pro sběr rodných čísel v novele tohoto zákona je zarážející - cožpak tento fungující systém rodná čísla již dávno nesbírá?

Největším problémem je, že návrh vůbec neřeší kdy a jak by se měl covid pas použít. Přitom to je zcela klíčové. Musí dojít k vyvážení zájmů občanů, ochrany zdraví a zájmů podnikatelů. Každé konkrétní použití covid pasu, jakožto prostředku pro prokázání bezinfekčnosti, musí být dobře odůvodněné. O této problematice má rozhodovat ministerstvo zdravotnictví. To samé ministerstvo, které rozpustilo MeSES a není ochotno své kroky odborně odůvodnit. Po takových krocích je již důvěra ve vládu nulová, proto požadujeme jasné vymezení možného použití přímo v zákoně. Obáváme se např. situace, kdy ministerstvo bude opětovně zakazovat vstup do lesa (a podmíní vstup certifikátem). Piráti si myslí, že by měl být používán pouze pro epidemiologicky významné události, např. pro velké koncerty. V současné době ale nedává smysl ho používat na místech, kde není velké nebezpečí, třeba ve službách, kde se setkávají najednou jen 2 lidé (kadeřník). Je důležité, aby případná opatření byla dostatečně odůvodněná - jinak opět hrozí shození Nejvyšším správním soudem jako se to opakovaně stalo v případě epidemiologických opatření ministerstva zdravotnictví.

Národní covid pas, tedy použití certifikátu pro různá omezení života v Česku, by měl mít jasná a předem vymezená pravidla, včetně omezené doby platnosti pouze na následující rok.

Nicméně zrovna v posledních dnech nezanedbatelná část poslanecké sněmovny prosazuje neuvěřitelně asociální zákon zaměřený proti těm nejslabším. Zákon, který by vedl k vystěhování invalidních důchodců z jejich domovů. V principu jde o to, že pro finanční pomoc na bydlení od státu by byla potřeba splnit minimální kvalitu bydlení. Mezi tyto parametry patří například i takové věci, jako nepřítomnost plísně v bytě či jiné pro řadu lidí mnohé těžko splnitelné podmínky. Na plénu poslanecké sněmovny jsem k tomu četl příběh pana Bronislava:

Pan Bronislav žije v místě svého trvalého bydliště od dětství, které prožil v 70. letech. Je svobodný a po úmrtí své matky je prakticky sám. Nemá sourozence ani přátele. Vyžaduje naprostý klid, neměnné rituály a do tohoto vzorce nikdo cizí nezapadá. Spolupracuje pouze se sociálním pracovníkem, s terénní sociálně psychiatrickou službou a s ošetřujícími lékaři.

Bronislav obývá malý pokoj o velikosti 29 m2. Byt je velmi skromně vybaven. Bronislav nemůže pracovat kvůli své schizofrenii, která se projevuje opakovanými hlasovými projevy (výkřiky), které mu znemožňují i práci v chráněných dílnách.

Klient uvádí, že nepracuje již zhruba dvacet let. Podle dostupných informací od spolupracujících organizací je primárním problémem jeho špatný zdravotní stav. Objektivní důvody mu neumožňují zajistit si kvalitnější bydlení na volném trhu a obecní byty město nemá.

Bronislav má přiznán invalidní důchod 3. stupně, podle vlastních slov pobírá kolem 8 000 Kč. Veškeré náklady na bydlení pravidelně hradí. Jsou zde velmi nízké – celkem 5 743 Kč – a pobírá příspěvek na bydlení. Byt je ve špatném stavu. Začla-li by platit novela zákona o hmotné nouzi a státní sociální podpoře, která bude klienta a vlastníka bytu nutit k úpravám, majitel bytu nebude moci po finančně náročných úpravách klienta v bytě dále mít, jelikož nájemné bude muset radikálně zvýšit.

V bytě je Bronislav zvyklý a nikomu ze sousedů tam nevadí. Život na ubytovně není Bronislav schopen zvládnout a chráněné bydlení je naprosto nedostupné. Nebude-li moci klient v bytě zůstat, zařadí se do skupiny osob, které tato novela dostane na ulici, respektive do pendlování mezi ulicí a psychiatrickými nemocnicemi. Podle zkušeností terénního sociálního pracovníka jsou psychicky nemocní pak většinou na ulici zneužiti, okradeni a zbídačeni v těžkých psychiatrických afektech.

Přijetí této novely by se tak stala pro pana Bronislava vstupenkou mezi bezdomovce se stále opakujícími se hospitalizacemi v psychiatrických nemocnicích.

Takových příkladu by bylo jistě mnoho (my jich máme potvrzených okolo 30) a já proto cítím potřebu, proti podobným návrhům bojovat.

Stejně tak dlouhodobě podporuji zákon o tzv. manželství pro všechny. Nevhodný výrok o fašismu jsem použil v debatě na nedávném Prague Pride, kde jsem vzpomněl na sněmovní diskuzi při 1. čtení projednávání zákona o manželství pro všechny. Tam tehdy padaly extrémně homofobní a urážlivé výroky.

Fakt je, že k extremismu bohužel někteří dnešní poslanci neoddiskutovatelné inklinují. Ve Sněmovně zasedá například strana SPD, kterou zmiňuje ve své zprávě o extremismu i MVČR. Připomeňme, že jejího člena chtěla například policie stíhat za podezření na popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy. Takové názory a jednání podle Pirátů do vyspělé demokratické země nepatří. I proto vnímáme jako enormní hrozbu pro naši zemi i občany, že se vláda právě o strany jako SPD či KSČM opírá. Je s podivem, že to například panu Kalouskovi přijde v pořádku, když na můj výrok útočí.

V naštvanosti jsem v debatě nešetřil poslance a použil jsem i paralelu k “Sdružení bílých heterosexuálních mužů”, což je zjevná inspirace příznivci amerického exprezidenta Donalda Trumpa (Angry white men), když jsem použil spojení “bílí páprdové”. . Chtěl jsem tím upozornit na fakt, že veřejné funkce a zvláště pak poslanecká sněmovna jsou disproporční, tedy jsou zde podreprezentovány některé skupiny obyvatelstva. Nejkřiklavěji je to vidět v zastoupení žen, kterých máme v populaci víc jak 50%, ale ve sněmovně méně než 25%.

Jak už jsem uvedl výše, nevhodně zvolená slova mě mrzí. Za čím si ale stojím jsou uvedené problémy, na které jsem se snažil upozornit a věřím, že se situace v těchto oblastech zlepší a já k tomu budu moci přispět.

Na problém upozornil jako první server Seznam Zprávy. 1. 5. Novinář Radek Nohl přinesl neuvěřitelnou citaci přímo z oficiálních instrukcí ministerstva pro místní rozvoj:

"Rozhodující může být nejen vteřinové podání, ale i mikrosekundové podání. Pokud budete klikat ve 13:59, systém vám pošle hlášení, že ještě není možné žádost podat, než toto vyřešíte, ztratíte vteřinu a projekt nepodáte včas. Začít tedy přesně ve 14:00. Doporučuji secvičit postřeh a rychlost u časomíry, která je vázána na světový čas a trénovat dvojklik."

Hned ve čtvrtek 6. 5. jsem proto interpeloval paní ministryni Dostálovou (bohužel nepřítomnou). Mimo jiné jsem ji upozornil, že vlastně o žádný klikací závod jít nemusí. Známe totiž z minulosti případy, kdy IT systém pro dotace šel obejít jednoduchým počítačovým programem - šlo o takzvané kotlíkové dotace. Takže tu žádost nepodával člověk, ale počítač. A ten byl samozřejmě nejrychlejší.

Moje obava se ale potvrdila. Začaly se u nás shromažďovat informace od samotných nemocnic, že některé z nich skutečně “neklikaly”, ale najaly si na to specializovanou firmu. Jasný důkaz přinesla Olga Richterová na svém twitteru. Je přitom dost dobře možné, že tato firma měla nějakou smlouvu s dodavatelem IT systému pro zakázky, aby měla jistotu výhry. Něco takového by ale nebylo možné zjistit, jelikož se bavíme o dvou soukromých firmách, které samozřejmě žádné smlouvy zveřejňovat nemusí.

Některým nemocnicím, které neuspěly v klikačce o miliardy, přišel mail. Firma jim nabídla služby do dalších klikacích výzev s tím, že do této alokace úspěšně dostala 6 projektů.
Prostě Národní investiční plán ČR a @AndrejBabis v praxi?
Řešíme dál!
Teď na výboru zdravotním. pic.twitter.com/DUY1Z5nfBL

— Olga Richterová - poslankyně za Piráty (@olgarichterova) May 13, 2021

Výsledkem “klikačky” byla extrémní nerovnoměrnost v úspěšnosti jednotlivých krajů. Například nemocnice v Libereckém a Ústeckém kraji skončily se všemi svými žádostmi “pod čarou”. Rozhodovala prý i vzdálenost od serverů firmy Tesco SW, která IT systém pro rozdělování dotací provozuje. Není bez zajímavosti, že nemocnice tehdejšího ministra zdravotnictví Petra Arenbergera patřila mezi ty úspěšné.

V reakci byla svolána mimořádná 105. schůze poslanecké sněmovny. A výmluvy paní ministryně Dostálové skutečně byly mimořádné. Na možnost obcházení automatickými programy reagovala tak, že “podmínky dotace to zakazují”. Zákaz je ale k ničemu, pokud jej ministerstvo není schopno vymáhat (a já jsem přesvědčen, že není).

Jste si jistá, paní ministryně? Těch vašich 23 kritérií jsou pouze formální podmínky ANO/NE.

Dotační výzva naopak jasně říká, že věcné hodnocení nebude prováděno. pic.twitter.com/uuI18K5NHR

— Ondřej Profant (@ondrej_profant) May 11, 2021

Paní ministryně také argumentovala, že se projekty budou hodnotit podle 23 kritérií a až v případě rovnosti bodů bude zohledněn čas. To zní na první pohled rozumně. Já jsem si ale nastudoval text samotné výzvy, u které je všech těch 23 kritérií jen v podobě ANO/NE. Naopak je tam jasně uvedeno, že věcné hodnocení prováděno nebude.

Konec dobrý, všechno dobré?🔗

Nakonec mám ale od hejtmanů a od zaměstnanců nemocnic pozitivní zpětnou vazbu, že snad dojde k nápravě. Náš tlak tedy přinesl ovoce. Zde musím zmínit velkou pomoc Pirátů z krajů zvláště pak Hanky Hajnové, stejně tak hejtmana za STAN Martina Půty a i dalších opozičních politiků jako například Vlastimila Válka z TOP 09. Ministerstvo zasedlo s kraji k jednacímu stolu a domluvilo navýšení alokace kritizované výzvy, aby se dostalo na co nejvíce žadatelů, a úpravu podmínek pro výzvy následující.

Jde ale jen o dílčí vítězství, hlubší problémy rozdělování dotací zůstavají: Uživatelsky nepřívětivý IT systém MS 2014 + pro rozdělování dotací, nepřiměřená administrativní zátěž nebo špatná komunikace ministerstva vůči žadatelům. Jde přitom o stovky miliard korun, které mohou zlepšit život v Česku a modernizovat naši ekonomiku. Anebo taky ne.

Věřím, že po volbách se zbavíme i neuvěřitelného střetu zájmů Andreje Babiše a že se nevalná pověst rozdělování evropských dotací konečně zlepší.

Ministerstvo vnitra předložilo sněmovně nový zákon o občanských průkazech ST 1043. Hlavním důvodem pro předložení tohoto zákona byl požadavek EU, aby v dokladech, které se používají pro cestování po Unii byly zaneseny biometrické údaje, podobně jako již dlouhou dobu v pasech. Osobně nejsem příznivcem ukládání biometrických údajů do dokladů, považuji to za nepřiměřený zásah do soukromí. Navíc zrovna otisky prstů, které se mají do občanek ukládat, jsou lehce padělatelné, cizí státy si je mohou při cestování zkopírovat, a tak se mohou dostat mimo jakoukoliv kontrolu. Dokonce lze pomocí nich vyrobit falešné důkazy. Podrobně jsem o tom mluvil na plénu poslanecké sněmovny.

Druhým záměrem, který sleduje tento návrh zákona, je určitá racionalizace, jak ve vnitřním procesu vydávání občanských průkazů, tak i v obsahu, který je na nich vytištěn. Ministerstvo totiž navrhuje neuvádět již na občankách vědecké a akademické tituly, a v horizontu několika let již ani rodná čísla. O tom, že rodné číslo, jakožto významový identifikátor, je nebezpečné používat se mluví už řadu let, vláda však stále není schopná svého závazku dostát a rodné číslo v systémech nahradit. A tak jeho používání znovu a znovu prodlužujeme. U titulů zase Ministerstvo vnitra argumentuje tím, že jde o údaj, který neslouží k identifikaci, tudíž nemá na identifikačním dokladu co dělat. Navíc tituly nemá stát nikde centrálně vedené, takže jejich prokazování komplikuje celou agendu vydávání občanských průkazů.

Nad rámec těchto změn jsem navrhl vyškrtnout z uváděných údajů i údaj o pohlaví. Tím jsem otevřel diskuzi, k čemu občanka vlastně slouží a co v ní má být napsáno. Měly by tam zůstat i ty akademické tituly? Nebo tam snad přidáme i barvu očí a vlasů? Tělesnou výšku?

Pojďme si projít k čemu občanský průkaz slouží:

1. jako identifikace vůči státu: např. na úřadech či při kontrole policie

• důležité je, aby bylo jasné, že ztotožňovaná osoba odpovídá údajům na průkaze - to je určováno zejména podle fotky
• všechny další podrobné údaje o osobách jsou evidovány ve specializovaných aplikacích s jasně danými přístupy, ke kterým se může oprávněná osoba (třeba úředník či policistka) elektronicky dostat napojením přes vaše číslo občanského průkazu, či kombinací jména, příjmení a data narození
• přístupy k údajům jsou různé podle dané agendy - např. policista nemůže přistoupit ke zdravotním záznamům a k výši vašeho důchodu, úřednice na sociálce zase neuvidí, jestli máte řidičský průkaz
• podle zákona není povinné nosit občanský průkaz u sebe, pro případnou identifikaci totiž policii stačí i pouhé sdělení kombinace jména, příjmení a data narození, podle které je možné vás najít v databázi

2. identifikace vůči samosprávám: místní vyhlášky mohou operovat s trvalým bydlištěm (např. modré zóny)

3. identifikace vůči třetím stranám: např. doručení na poště

4. potvrzení občanství / existence v rámci daného právního rámce: například při uzavírání smluv apod.

5. potvrzení zákonných požadavků: typický je věk

Postupující digitalizace s sebou nese vyšší propojení databází. Není tak nutné psát všechny potřebné údaje na kartu, stačí, když karta poslouží k identifikaci a další údaje se načtou propojením informačních systémů. Pěkným příkladem je nedávno schválená možnost nemít u sebe řidičský průkaz - policisté si totiž všechny potřebné údaje mohou načíst rovnou z databáze. A hlavně už to dávno dělají.

V občance tedy stále potřebujeme:

• fotku
• jméno, jakožto nejběžnější identifikátor člověka
• rok narození
• číslo dokladu, pro propojení s dalšími databázemi
• datum platnosti

Praktické je pak i místo trvalého pobytu a podpis. Vše ostatní je zbytné. Některé údaje však na dokladech požadují mezinárodní organizace (zejména kvůli omezené schopnosti mezinárodního propojení elektronických databází).

Pohlaví však mezi povinnými údaji není (respektive je nutné ho uvést pouze ve strojově čitelné zóně, a i zde jde nahradit neutrálním znakem).

Proč ho ale rovnou škrtat? Vždyť tam nikomu nevadí a je tam tradičně uváděno.

Je pravdou, že naprostá většina obyvatel nevnímá uvádění pohlaví na občance jako problém a nepovažuje ho za nějaký citlivý osobní údaj. Na druhou stranu - je mezi námi někdo, komu by pohlaví na občance skutečně chybělo? Byla vám někdy, kdykoliv v životě, kolonka "Pohlaví" v občance k něčemu aspoň přibližně užitečnému nebo má pro vás jakoukoliv hodnotu? Na řidičském průkazu (a mnoha dalších) také není a nikdo proti tomu neprotestuje. Dokážu pochopit, že někteří z nás nebudou mít pochopení pro vyškrtnutí vysokoškolských titulů z občanek. Na poště je již totiž nebudou podle občanky titulovat "pane inženýre", ale jen prostě "pane Nováku". Ale proč by tam někomu chybělo pohlaví? Neexistuje jediná agenda, která by se určovala na místě podle údaje o pohlaví v občance. Státních agend, na které má pohlaví vliv, je minimum a všechny jsou složitými procesy za použití mnoha vstupů a informačních systémů (např. výpočet důchodů). Vůbec tak není potřeba mít tento údaj uvedený na občance, je totiž veden např. v Registru osob, ke kterému má každý úřad přístup. A doby, kdy Veřejná bezpečnost honila a popotahovala mladé muže za jejich dlouhé vlasy jsou snad již dávno pryč.

Pohlaví uvedené v občance v praxi nenapomáhá identifikaci jejich držitelů. Někdy je tomu právě naopak, kdy vzhled lidí neodpovídá běžné představě o mužích a ženách, a tak vznikají zbytečná nedorozumění. Návrh by ulehčil život i tisícům trans a nebinárních lidí. Ti mají v občanském průkazu často uvedeno pohlaví, které neodpovídá jejich identitě a vzhledu, a tak způsobuje problémy v každodenním životě. Jeden příklad za všechny, který před nedávnem zveřejnila na svém Facebooku trans žena Lenka Králová:

Jaké je vaše nejintimnější tajemství? Něco, co jste nikdy nikomu neřekli nebo jen těm úplně nejbližším. Něco, co si fakt chcete nechat pro sebe. Něco, co je pro vás obvzláště nepříjemné a zraňující. Zavřete oči a zamyslete se. Máte? Tak si najděte takový ten žlutý lepící papírek a na ten to svoje největší a nejdůvěrnější tajemství napište. Tak. Jak to vypadá, když je to napsané takhle černé na žlutém? Je to jiné, než když je to jen ve vaší hlavě, že... A teď si vytáhněte svoji občanku a na tu ten papírek nalepte. A teď si představte, že od teď budete všude používat občanku s tímhle nalepeným papírkem - s papírkem, na kterém máte napsané svoje největší životní tajemství. Vaše nejintimnější tajemství od teď bude vědět:
💥 Váš zaměstnavatel (tudíž asi všichni kolegové).
💥 Studijní oddělení vaší školy (tudíž asi všichni pedagogové a asi i spolužáci).
💥 Paní za přepážkou na poště (tudíž do 3 minut všichni zaměstnanci dané pobočky).
💥 Policajt, co vás bude namátkově testovat na alkohol.
💥 Obsluha v půjčovně bruslí, lyží, auta, čehokoli.
💥 Průvodčí ve vlaku (pokud teda pojedete s elektronickou jízdenkou, což je fakt bizár).
💥 Arogantní blbeček, co vám přišel vyvrtat kabel k internetu a nese vám i modem "k pronájmu".
💥 Nabroušená bába na finančáku.
💥 Úředník v bance, co vám schvaluje půjčku.
💥 Prodavač ve výdejně eshopu (ano, někde pořád chtějí vidět občanku).
💥 Pracovník mobilního operátora, co s ním podepisujete smlovu na tarif.
💥 Nepříjemná sestra u kartotéky v nemocnici (příjemné na tuhle práci nenajímají).
💥 K smrti unudění členové volební komise, co si vás potřebují akorát odškrtnout.
💥 Recepční v hotýlku, kam jdete strávit noc se svou novou známostí z tinderu.
💥 Vedení sdružení vlastníků ve vašem domě (tudíž asi i všichni sousedi).
💥 Kdokoli vám prodává alkohol a vy máte smůlu, že vypadáte mladě.
Všichni tihle lidé od teď budou znát vaše nejintimnější tajemství. Jaký je to pocit? Chvilku se zastavte a představte si to.
Takový pocit zažívají trans lidé pořád.

Ostatně uvádění pohlaví do občanského průkazu není žádnou nutností ani tradicí. Německo, Itálie ani Srbsko pohlaví nikdy v občankách neuváděly, Nizozemsko jeho uvádění dnes ruší. V historických občanských průkazech se objevoval branný poměr, oprávnění k řízení motorových vozidel a k nošení zbraní, ale pohlaví ne. V Česku se údaj o pohlaví objevil na občance až v květnu 1993. Můj návrh na neuvádění pohlaví není žádným útokem na tradiční hodnoty ani na pohlaví, či muže a ženy jako takové. Jen se snaží agendu občanských průkazů dále zjednodušit, o což se snažíme ve všech agendách státu. Návrh navíc naprostou většinu lidí nijak nezasáhne a pár tisícům českých občanů pomůže. Předmětem celého zákona není žádná plošná změna všech občanských průkazů, měnit se tak budou postupně jen ty, kterým bude končit platnost.

Doplnění 13.5.: Pozměňovací návrh jsme načetl ve dvojím alternativním znění. Kromě úplného vypuštění navrhuji sněmovně i možnost zápisu údaje o pohlaví do občanského průkazu pouze jako dobrovolného údaje.

Leden🔗

Centrální rezervační systém očkování
Podrobně jsem rozebral selhání rezervačního systému očkování. Spuštění systému doprovázela řada organizačních, technických a dalších pochybení. Registrační formulář navíc předával marketingové údaje společností Google a Facebook. Takové propojení je v případě citlivých zdravotních údajů velmi rizikové.

Výpadek systému COVID Najemné a COVID Gastro
Systém pro posílání žádostí o podporu v programech COVID Nájemné a COVID Gastro ve správě Ministerstva průmyslu a obchodu se už od svého spuštění potýkal s problémy. V průběhu ledna ho potkal ale úplný výpadek, který ministerstvo zdůvodnilo “vyhořením serveru”. Podobné selhání by nemělo být přípustné, proto jsem v této věci napsal ministru Havlíčkovi dopis s žádostí o vysvětlení.

Další státní web, který nefunguje. Přitom jde opět jen o formulář. Prostě vláda nemehel. https://t.co/xaIsvdVhdO

— Ondřej Profant (@ondrej_profant) January 19, 2021

Primární volby
V primárních volbách mého domovského krajského sdružení jsem byl zvolen na 3. místo pirátské kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny. Velice si vážím široké podpory, kterou mi pražští Piráti vyjádřili. Za tento výsledek jsem vděčný především svému týmu nejbližších spolupracovníků, bez kterých by to nešlo.

Chciidentitu a Design systém GOV
Vždycky jsem rád, když se státu v oblasti egovernmentu něco povede. Nový portál chciidentitu.gov.cz je praktickým rozcestníkem pro zřízení online identity pro komunikaci se státem. A dalším užitečným počinem je také Design systém GOV, na kterém jsou dostupné doporučené UX prvky pro státní weby.

Kritika formalistního přístupu k veřejným zakázkám
K vyloučení firmy ze zádavacího řízení by mělo docházet jen v odůvodněných případech. Ne z naprosto zbytečných příčin, jako tomu bylo v případě zakázky Ministerstva dopravy, které vyřadilo nabídku z důvodu nezaokrouhlení ceny. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže naštěstí ministerstvu udělil pokutu a jasně ukázal, že takový přístup vůči dodavatelům není vhodný.

Ceny Genderman 2020
Přestože jsem v cenách Genderman roku 2020 se svou nominací neuspěl, mám velkou radost, že můj kolega František Kopřiva získal první místo a s ním i titul Genderman roku. Jsem rád, že jako Piráti ve svém boji za rovné příležitosti žen a mužů nepolevujeme a vytrvale se snažíme prosazovat férový přístup ve společnosti.

Zobrazování grafů ve sněmovních materiálech
Drobného vítězství se mi podařilo dosáhnout v zobrazování dat poskytovaných Sněmovnou. Na mou žádost byly odstraněny 3D grafy z výroční zprávy, nové 2D zobrazení je daleko přehlednější.

Odmítnutí nouzového stavu
Na mém blogu si můžete přečíst důvody, proč jsem v lednu odmítl další prodloužení nouzového stavu. Není možné nechávat vládě volnou ruku, když boj s pandemií viditelně nezvládá. V článku naleznete také shrnutí informací k různým návrhům, které k nouzovému stavu byly předloženy, a přehled předchozího prodlužování.

Koaliční expertní týmy
Začalo se pracovat na společném koaličním programu. Jako vedoucí 2 RT samozřejmě práci koordinuji za oba resorty. Společný program připravují ETK - expertní týmy koalice. Já za Piráty vedu ETK Veřejná správa a egovernment. Mým protějškem za STAN je Viktor Vojtko. Druhá přislušná ETK je Místní rozvoj, který za Piráty vede Matouš Vanča. V co největší možné míře vycházíme z již hotového pirátského programu.

Únor 2021🔗

Snaha o řešení koranavirové krize
Přes opakovaná manažerská, organizační a další selhání premiéra Babiše a jeho ministrů se z opozice snažíme podávat smysluplné návrhy pro řešení koronakrize. Babišova vláda ale zarputile odmítá jakékoliv jednání s opozicí, zároveň ale také často ignoruje i rady svých vlastních odborníků. Ve spolupráci s koaličním partnerem STAN jsme proto za přispění analytiků a expertů připravili plán cesty ven z koronakrize. Další informace k pandemii si můžete přečíst na Facebooku:

• Shrnutí stavu ke konci února
• Testování ve Sněmovně
• Představení plánu Za pět dvanáct

Sněmovna
Kromě řešení koronavirové krize ale samozřejmě probíhá i běžná sněmovní činnost. Sněmovna měla v únoru několik schůzí (jak řádné, tak mimořádné), kterých jsem se zpravidla osobně účastnil. Také jsem se účastnil jednání dalších orgánů, kterých jsem členem, tedy například Stálé komise pro kontrolu činnosti Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Bližší podrobnosti naleznete v mém veřejném kalendáři.

Online konference k vizi resortu spravedlnosti
Zúčastnil jsem se online konference k vizi resortu spravedlnosti pořádanou pirátským resortním týmem Spravedlnost pod záštitou poslance Jakuba Michálka. Na konferenci jsem vystoupil se svým příspěvkem k digitalizaci justice a jejích procesů. K dispozici je záznam.

Schůzka s ředitelem ÚOHS
Společně s pirátskou senátorkou Adélou Šípovou jsme se setkali s novým ředitelem Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petrem Mlsnou. Hovořili jsme především o problematice veřejných zakázek, protože za minulého vedení úřadu byla jeho rozhodnutí častokrát dost nejasná a nepředvídatelná, zároveň se kladl příliš velký důraz na formalistní postupy. Z prvních kroků pana ředitele mám zatím dobrý pocit, ale činnost úřadu a jeho rozhodnutí budu i nadále pečlivě sledovat.

Kritika současné podoby katalogu služeb
Vládě se stále nedaří postupovat v digitalizaci. Ani nepodruhé totiž nezvládla dostatečně aktualizovat katalog služeb, se kterým počítá zákon o právu na digitální služby. Kvůli váhání vlády a zdržování jednotlivých ministerstev se proto digitalizace mnoha agend odkládá (to se týká například vydání dokladů bez čekání nebo procesů stavebního práva). Příprava katalogu navíc ukázala na resortní chaos, kdy část ministerstev ani pořádně neví, jaké agendy mají mít v kompetenci.

Zákon o Vojenském zpravodajství
V návrhu zákona o Vojenském zpravodajství se nám podařilo dosáhnout důležitých změn, bez kterých by v ČR došlo k vážnému ohrožení soukromí na internetu a nepřiměřeným postihům pro poskytovatele internetového připojení. Nepodařilo se nám ale prosadit potřebné posílení parlamentního dohledu, který je pro kontrolu zpravodajských služeb podstatný.

Virtuální vzdělávací pořad
S dobrovolníky ze strany i mimo ni jsem připravil projekt vzdělávacího pořadu na YouTube, je ve stylu 3D animace, včetně mě samotného. Vystupuji tedy jako virtuální avatar v kyberprostoru, kde se snažím svým divákům přiblížit některé výzvy a problémy, kterým v digitální době čelíme. Chystám také různé užitečné videonávody a v plánu mám i streamovat na Twitchi.

• YouTube
• Twitch

Veřejný profil na FB
Až dosud jsem na Facebooku komunikoval přes svůj osobní účet. To má ale své limity, proto jsem si zřídil i veřejný profil, abych byl více přístupný případným otázkám a podnětům, ať už se budou týkat pirátské politiky, mých odborných témat nebo mě samotného.

Březen🔗

Sněmovna
Kromě řádných schůzí běžného cyklu Sněmovny proběhlo v březnu i několik mimořádných schůzí, převážně k řešení COVIDové pandemie. Současný stav je velmi náročný na systematickou přípravu, zároveň se stále projevuje chaotický přístup vlády při projednávání jejích návrhů.

Kritika absurdních opatření
Dalším z absurdních protiepidemických opatření Babišovy vlády byl zákaz cestování mezi okresy. Tento zákaz jsem kritizoval i kvůli častému požadavku policie na tištěnou podobu písemného odůvodnění cesty mezi okresy.

Národní plán obnovy
Vládní přípravy plánu na čerpání 180 miliard Kč z unijních fondů probíhaly za zavřenými dveřmi. Oddalování zveřejnění plánu se může ale záporně projevit na schopnosti čerpat investiční prostředky EU dostatečně efektivně a účelně. Svolali jsme proto k Národnímu plánu obnovy mimořádnou schůzi Sněmovny.

• FB post
• Článek na blogu
• Tisková zpráva

Havlíček: "Národní plán obnovy by měl sledovat nějakou vizi."

Po přečtení komponenty 1.1 a 1.2 (egov) mohu zcela jasně prohlásit, že za nimi žádná vize nestojí. Jen financování běžných mandatorních projektů. Žádná reálná generační obměna. Pouze nákup toho, co již mají.

— Ondřej Profant (@ondrej_profant) March 26, 2021

Účast na zasedání RVIS
Zúčastnil jsem se mimořádného zasedání Rady vlády pro informační společnost, na které byly představeny kapitoly k digitalizaci. V rámci zasedání ale nebylo možné předložené návrhy dostatečně připomínkovat, takže se o to pokusím aspoň dodatečně.

Schválení DEPO
Sněmovna schválila klíčový digitalizační balíček DEPO (další elektronizace postupů orgánů veřejné moci). Díky němu se více zpřístupní portálová řešení ověřené elektronické identity a dojde k dalšímu snižování nepotřebné byrokracie (například při zřizování datové schránky nebo zrušení povinnosti nošení řidičského průkazu). Důležitou součástí DEPO je také regulatorika cloudových služeb. Tento legislativní balíček jsem také podrobněji představil na setkání pirátských krajských expertních týmů pro IT.

• Tisková zpráva

Kritika nefunkčního online Sčítání
Spuštění online formuláře pro Sčítání lidí, domů a bytů bylo doprovázeno selháním a následnou nedostupností. Příčinou byla zřejmě nedostatečně otestována komponenta "našeptávače adres". Sčítání.cz tak znovu ukázalo dlouhodobé a často opakované nedostatky, které se pojí se státními IT projekty. V tomto konkrétním případě se jedná především o problém na straně dodavatele, takže ČSÚ by měl vymáhat náhradu škodu.

Privilegium pro Hrad jako návrh ministra Hamáčka
Se skupinou dalších poslanců jsme po konzultacích s Ministerstvem vnitra připravili změny infozákona, které mají veřejnosti zajistit její právo na informace. Přesto Jan Hamáčka (ČSSD) předložil poslanecký návrh, kterým by Kancelář prezidenta republiky získala výjimku ze zákona na svobodný přístup k informacím. Novým návrhem by se Kancelář stala sama sobě odvolacím místem, přestože takový zvláštní režim nedává v případě žádostí o zveřejnění informací vůbec smysl.

Propagace používání USB klíčů
Časté úniky osobních informací, hesel a dalších dat by měl vést uživatele k větší míře obezřetnosti na internetu. Důležitá je především ochrana jeho elektronické identity, přes kterou se útočníci mohou dostat k mnoha citlivým údajům nebo finančním prostředkům napadeného. Na svém blogu jsem proto vydal článek o bezpečnostních USB klíčích, které jsou účinnou obranou i proti sofistikovanějším typům útoků.

Ověření totožnosti uživatele je podstatným prvkem při využívání digitálních služeb, ať už se jedná o služby poskytované státem v rámci jeho elektronického servisu nebo služby soukromoprávních subjektů. Při ověřování je potřeba dbát na nutné bezpečnostní zásady, aby se předcházelo zneužití elektronické identity pro nekalé účely.

Národní identitní autorita (NIA), která prostřednictvím svého federativního systému zajišťuje pro orgány veřejné správy ověřování a předávání přihlašovací identity podle principu jednotného přihlašování, umožňuje více způsobů a úrovní připojení. Vedle nepříliš pohodlného využití elektronického občanského průkazu je možné použít Mobilní klíč eGovernmentu, což je mobilní aplikace s funkcí ověřování od Ministerstva vnitra. Mnohem pohodlnějším a univerzálnějším prostředkem jsou ale USB klíče, neboli bezpečnostní tokeny.

Ty během přihlašování fungují jako dodatečný ochranný prvek, takže po zadání svých přihlašovacích údajů jste vyzváni ještě ke vložení klíče. Jen samotné vložení ale nestačí, klíče mají totiž dotyková tlačítka. Nutnost fyzicky se klíče dotknout poskytuje ochranu před škodlivými programy na vašem zařízení. Přihlašovací klíč je možné přes rozhraní NFC používat také s mobilními telefony. Podobně jako při párování platební karty.

Doporučeným řešením je mít alespoň dva tokeny (jeden u sebe a druhý uložený na bezpečném místě). Obnovení účtu s již aktivovaným tokenem může být v případě jeho ztráty velmi náročné. K přihlašovacím tokenům je vhodné přistupovat stejně jako ke klíčům od domova. To je ale díky fyzické podstatě FIDO2 USB klíčů jednoduché, protože je stejně jako v případě skutečných klíčů můžete mít stále u sebe.

Pokud již nyní využíváte dvoufaktorové přihlašování s pomocí svého mobilního telefonu, tak se možná ptáte, v čem jsou takové klíče lepší. Telefon má však kratší životnost, budí větší pozornost, častěji dochází k jeho zcizení a aktualizace operačního systému poskytují kontrolu nad zařízením jeho výrobci. Oddělený klíč je proto z hlediska osobní bezpečnosti o něco lepším řešením.

Použití přihlašovacího klíče přidává další vrstvu, která vás chrání proti zneužití vašich údajů. Jedná se o velmi užitečné opatření, kterým se dá bránit i vůči sofistikovanějším útokům zahrnující třeba podvodné získávání přístupových hesel nebo instalace škodlivého software přeposílající ověřovací SMS útočníkovi. Token tak slouží ke zcela bezpečnému přihlášení k online službám, například:

• mojeid.cz
  • pro přístup ke službám egovernmentu: Portál občana, Portál Pražana, datové schránky
  • Alza.cz
  • czc.cz
• Google
• Facebook
• Microsoft

Uvnitř Pirátské strany je možné používat přihlašovací klíč k ověření identity člena a dalšímu přístupu ke stranickým systémům včetně uzavřených diskuzí, hlasování a dalším. Vzhledem k vysoké míře bezpečnosti a snadnému použití se dá očekávat, že podobná možnost přihlašování se brzy stane běžným nástrojem, jako se to stalo dříve u vícefaktorového přihlašování pomocí SMS kódu. Vhodnými a prověřenými tokeny jsou například:

• GoTrust Idem Key (600 Kč)

  • Podporuje navíc RSA do 2048 bitů a eliptické křivky.

• YubiKey (1500 Kč)

  • Podporuje navíc RSA do 4096 bitů a eliptické křivky.
  • Podporuje uložení GPG klíče (pro šifrování souborů) a TOTP (až 30 časových kódů).

Jednorázová investice v řádu několika stovek až tisíc korun (podle zvolené funkcionality a množství) se vám tak vyplatí na výrazném zvýšení ochrany vaší digitální identity.

Minulé léto schválili lídři evropských zemí historický záchranný balíček pro boj s následky koronavirové krize. Celkem 750 miliard eur (téměř 20 bilionů Kč), financovaných společnou půjčkou, má pomoci přetavit krizi v příležitost a modernizovat ekonomiky EU.

Čerpání peněz je podmíněno vytvořením Národního plánu obnovy, ve kterém každá země představí, jak chce s přidělenými penězi naložit. Spolu s ostatními Piráty se o tento klíčový dokument dlouhodobě zajímám, ale vláda Plán obnovy připravuje za zavřenými dveřmi. Zatím zveřejnila jediný dokument - Východiska plánu obnovy - v říjnu 2020. To byl ale takový nedodělek, že ani neprošel vládou. Přitom vláda měla mít plán dávno hotový - mnohé další země je již zveřejnily. Hrozí tak, že se čerpání peněz nespustí včas a že místo klíčových investic půjdou peníze zase jen do betonu.

S Piráty jsme již v prosinci poslali vládě desetistránkový otevřený dopis s našimi prioritami a na 26 .3. svoláváme mimořádnou schůzi Sněmovny. Chceme, aby peníze šly především do projektů snižující ekologickou zátěž, na rekvalifikace nebo do digitalizace procesů v podnicích. Klíčové jsou také investice do školství, které je třeba modernizovat a transformovat pro potřeby 21. století. Pokud tuto příležitost nevyužijeme, hrozí, že zůstaneme ekonomikou založenou pouze na nízkých mzdách. To je nejen nevýhodné, ale také dlouhodobě neudržitelné.

Na mimořádné schůzi se budu členů vlády ptát také na digitalizaci státní správy, kde stát dlouhodobě kupuje Trabanty za cenu Ferrari. I zde přitom mohou peníze z Fondu obnovy pomoci. V Česku máme spoustu skvělých IT firem a startupů, ale stát jejich potenciál nevyužívá. Je proto klíčové, aby stát ve výběrových řízeních prováděl předběžné tržní konzultace s dostatečným množstvím dodavatelů. Platí totiž jednoduché pravidlo - čím více zájemců o zakázku, tím větší má stát výběr a tím kvalitnější produkt nakonec dostane.

Při přípravě pirátských priorit jsme se inspirovali v zahraničí - na Slovensku a ve Francii. Tyto země své plány zveřejnili již před několika měsíci a rozdíl je vidět i v celkovém přístupu. V ČR se evropské zdroje stále pohlíží jako na něco navíc, na peníze, které je třeba „nějak utratit”. Oproti tomu v obou zmíněných zemích jde o propracované, koncepční dokumenty, které zapadají do širších snah modernizovat ekonomiku.

Ve zbývající části blogu proto nabízím shrnutí francouzského a slovenského Plánu obnovy. Na jednu stranu je osvěžující vidět, že to někde dělají pořádně. Ale na druhou stranu je deprimující, že v Česku to nejde. Snad si naše vláda vezme z těchto zemí příklad.

Francie: Peníze z EU jako dílek do skládačky🔗

Francouzský plán France Relance počítá během let 2021 a 2022 s investicemi ve výši až 100 miliard eur. Pokud si říkáte, jak může tohle všechno “utáhnout” z peněz EU, tak nemůže. Ze záchranného fondu EU má totiž jít jen 40% částky, zbytek bude financován z národních zdrojů. Jinými slovy, Francie plánuje utrácet evropské i národní peníze pod jednou hlavičkou – protože není důležité, odkud peníze jsou, ale na co se utrácí.

Pro tyto peníze bude zřízena speciální rozpočtová kapitola, aby bylo jasné, že jde skutečně jen o dočasnou pomoc, která bude po dvou letech “vypnuta”. Francie si tedy stanovila jasný cíl, kdy mají být veřejné finance opět fungovat v normálním režimu. Dále budou existovat „monitorovací komise“ na národní i regionální úrovni, které budou implementaci plánu koordinovat a průběžně vyhodnocovat. Tím se sníží pravděpodobnost, že bude evropské peníze potřeba vracet - s čímž máme u nás bohaté zkušenosti.

Plán je rozdělen do tří kategorií: Ekologie, konkurenceschopnost a sociální oblast, do každé jde zhruba třetina peněz. Toto finanční rozdělení se ale může dodatečně měnit v závislosti na efektivitě čerpání.

U ekologických opatření hraje prim dekarbonizace průmyslu a snížení energetické náročnosti budov. Typicky může jít o výměnu kotlů na uhlí za kotle na biomasu nebo nákup ekologičtějších tepelných čerpadel. Francouzská vláda zároveň monitoruje, jaké procento domů a je ekologicky nehospodárných - v současnosti jde o 17 % obytných domů a cíl je toto číslo co nejvíce snížit. Dostane se ale i na podporu cyklistiky, hromadné dopravy nebo elektromobility. Třešničkou na dortu je pak podpora výzkumu a vývoje zeleného vodíku.

Většinu nákladů v kategorii konkurenceschopnost tvoří dočasné snížení daně z produkce. Jde o obdobu naší daně z přidané hodnoty nebo z nemovitosti a cílem tohoto opatření je podpořit spotřebu. Dále bude podpořena francouzská vládní iniciativa FranceNum, která poskytuje malým a středním podnikům pomoc s investicemi do digitalizace či kyberbezpečnosti. Nabízí jak finanční podporu, tak síť aktivátorů a poradenství.

V sociální oblasti se počítá s podporou vzdělávání mladých lidí pro strategické a perspektivní sektory, nebo s rekvalifikacemi. Peníze půjdou také na tzv. back to school příspěvek, kdy každá chudá rodina dostane jednorázový příspěvek, aby vybavila své děti do školy.

Obecně jde podle expertů o dobrý plán, který je v souladu s ekologickými a digitálními cíli EU. Důležitý ale bude monitoring čerpání těchto peněz - bude totiž (oprávněný) tlak na to, aby se peníze dostaly do ekonomiky co nejrychleji. To je něco, na co bychom měli pamatovat i zde v ČR.

Plán Moderní a úspěšné Slovensko🔗

Také Slováci svůj Plán obnovy zveřejnili již před několika měsíci. Na jeho tvorbě se podílelo víc než 100 expertů z oblasti businessu a nevládních organizaci nebo slovenský policy lab Hodnota za peniaze. Mimochodem, podobný policy lab navrhují Piráti také ve svém programu pro sněmovní volby 2021.

Slováci mají podobnou výchozí pozici jako my. Jde o postkomunistickou zemi, která svoji transformaci zvládla relativně úspěšně. Teď se ale snaží vymanit z pasti středního příjmu a změnit svůj model ekonomiky založené na levné pracovní síle. A evropské peníze tomu mají pomoci: Slovenský plán obnovy nabízí sebevědomý pohled do budoucna, je zaměřený na vzdělávání, moderní trh práce, sociální začlenění všech obyvatel Slovenska, moderní veřejnou správu, zdravotnictví nebo ochranu životního prostředí.

Slováci si plně uvědomují, že dlouhodobý ekonomický rozvoj není možný bez rozvoje lidského kapitálu. Plán proto obsahuje projekty pro rozvoj digitální a podnikatelské gramotnosti, praxe ve firmách pro studenty nebo vybudování infrastruktury institucí na podporu podnikání po vzoru Singapuru. Slovensko dále plánuje zvýšení spotřebních a ekologických daní ve prospěch snížení daně z práce. Poučit bychom se mohli i z návrhu na zvýšení informovanosti o budoucí výši důchodu.

Návrh je ambiciózní i v oblasti digitalizace a zefektivnění státní správy. Cílem je vybudování kapacity interních IT specialistů, důraz na variabilní složky mzdy nebo propracovanější výběrová řízení. Koncept policy labů se Slovákům zjevně osvědčil, protože plánují dobudování jejich sítě po celém Slovensku. Myslelo se i na transparentnost a automatické zveřejňování dat.

V ekologické a sociální oblasti je většina priorit podobných jako v plánu Francie. Cílem je také řešit problémy specifické pro Slovensko, jako je integrace Romů, odliv mozků do zahraničí nebo nedůvěra v policii a soudnictví.

Kdy konečně zveřejní svůj plán i česká vláda?🔗

Na to se budeme ptát na mimořádné schůzi sněmovny. Celý proces je opravdu nepřijatelný a v porovnání se zahraničím to vynikne ještě více. Vhodně (nebo naopak nevhodně) zacílené investice mohou ovlivnit naši zemi na mnoho let dopředu. Vláda proto musí zveřejnit současnou verzi plánu co nejdříve, aby byl dostatečný prostor pro připomínky - a to nejen od Pirátů.

Nové technologie nám s každým rokem nabízejí dosud nevídané možnosti. Žijeme v době zázraků, kdy začíná být náročné ohromit, protože neustále dochází k dalším objevům. Tyká se to i zábavního průmyslu, který se díky internetu stal zdánlivě decentralizovaným. Zdánlivě proto, že ačkoliv dochází k přesunu televizních diváků na internet, internetové publikační platformy jsou pod kontrolou několika málo korporací.

Přes tento negativní doprovodný jev způsobený nedostatečnou regulací internetových gigantů je internet prostředkem, který mnoha tvůrcům umožňuje rozjezd jejich kariéry. YouTubeři, streameři a dalši online tvůrci jsou už mnoho let fenoménem dnešní globální internetové kultury, která roste a existuje paralelně s tou běžnou, kterou známe z mainstreamových médií, volně se s ní mísí a tvoří tak nevídaný unikát v oblasti porozumění naprosto rozdílných kulturních prostředí.

Protože se jako Pirát přirozeně zajímám o rozvoj a možnosti komunikačních platforem, pro které se zároveň snažím jako poslanec svými legislativními návrhy vytvářet férová pravidla, rozhodl jsem se pustit do vlastního tvůrčího experimentu. I když mi používání sociálních sítí není cizí, nikdy jsem neusiloval o to být internetovým influencerem. Co bych však rád sdílel, jsou užitečné a podnětné informace o tématech, která jsou mi blízká. To znamená z pohledu zákonodárce digitalizace, eGovernment a kybernetická bezpečnost, z pohledu programátora a nadšence do nových technologií nové poznatky a úspěchy v oblasti vědy, výzkumu a vývoje.

Jelikož mým cílem je zaujmout převážně mladší generaci, která internetové platformy a sociální sítě využívá intenzivněji, rozhodl jsem se pro neotřelý formát pořadu. Vzhledem k očekávánému rozvoji a rozšiřování prostředků virtuální reality a jejích různých využití chci svůj populárně naučný obsah koncipovat jako 3D animovanou show. Jedná se vlastně o takový první krůček na cestě do virtuální reality. V té by Piráti jako politická síla i kulturní hnutí měli být se svými principy otevřenosti jako první, než ji zcela pohltí korporátní mašiny na marketing, jako se to stalo v případě sociálních sítí.

Stal jsem se tak prvním politikem na světě, který je zároveň i VTuberem. Vzdělávací a informační povahu svého obsahu se proto snažím předat odlehčeným a srozumitelným způsobem. Za tímto účelem používám jako moderátora a komentátora své virtuální alter ego. Ačkoliv nechci tuto svou volnočasovou aktivitu zatěžovat politickou agitací, rád bych tímto způsobem přivedl mladší ročníky k většímu a hlubšímu zájmu o dění v politice a v technologickém rozvoji.

Současně chci být více přístupný prostřednictvím živých streamů, kterými chci nejen přitáhnout pozornost k tématům souvisejícím s informatikou nebo politikou a jejich průniky, ale také vést smysluplnou debatu s diváky a odpovídat na jejich dotazy.

Přestože naše primárky stále probíhají, rád bych se k nim krátce vyjádřil. Jsou totiž důležitou součástí pirátské vnitřní demokratické struktury, která nás činí odolnou vůči nežádoucím vlivům při sestavování kandidátní listiny. Zároveň jsou primární volby dalším prvkem participativního rozhodování, které v Pirátech už od našeho vzniku uplatňujeme.

Tento způsob výběru kandidátů není na české politické scéně příliš obvyklý. Piráti jediní navíc primární volby mají po celou dobu od svého založení, kromě toho budeme mít primární volby i pro případné vládní pozice. Díky tomu jsme při sestování kandidátní listiny vždy maximálně transparentní. Přirozeně také využíváme moderní technologie, které celý proces výrazně usnadňují. Dáváme tak najevo, že tento způsob politického rozhodování prostřednictvím nových metod a technických prostředků zkoušíme sami na sobě. Primární volby přispívají k posilování a kultivování demokratických principů uvnitř strany.

Naše primární volby jsou kromě toho otevřené, takže se do nich může přihlásit kdokoliv, včetně nestraníků nebo členů jiných politických uskupení. To se děje naprosto běžně a opět to ukazuje, že Piráti nefungují jako uzavřená partaj, kde o kandidátech rozhoduje předseda strany nebo její nejužší vedení -- nýbrž jako otevřená občanská platforma, kde má pro svou kandidaturu každý naprosto rovné podmínky.

Já jsem měl tu čest ve svém domovském krajském sdružení získat při volbě čelních míst podporu pro 3. místo pražské pirátské kandidátky (celkově tedy 4. místo na koaliční kandidátní listině se STAN). Zde je má kandidátská řeč, se kterou jsem se o přízeň svých stranických kolegů ucházel (mé nominační vlákno a rozprava k volbě jsou veřejně dostupné na pirátském fóru):

Vážené krajské forum,
rád bych vás požádal o podporu v rámci primárních voleb kandidátní listiny do sněmovních voleb 2021. Po pečlivém zvážení jsem se rozhodl kandidovat od 3. místa dále. Ačkoliv si nesmírně vážím shromážděné podpory, kterou jsem v tak velké míře neočekával a pro mě osobně hodně znamená, svou roli na kandidátce spatřuji spíše jako expert pro svou oblast než jako lídr nebo zastupující lídr. Má největší přednost tkví v odborných tématech a v důsledné práci na digitalizaci, ve které bych ve Sněmovně rád pokračoval.
O mně
Je mi 32 let, Piráty jsem pomáhal zakládat jako člen přípravného výboru, ve straně jsem tedy již skoro 12 let. Za tu dobu jsem zažil veškeré fáze její existence a mohu tak hrdě prohlásit, že se nám v našich hlavních tématech úspěšně daří držet kurz a přinášíme tím do české politiky trochu té naděje a pokroku. U Pirátů jsem působil ve spoustě vnitrostranických funkcích (předseda KS Praha, vedoucí TO, člen RV, člen RP...). Piráty jsem reprezentoval od roku 2014 jako zastupitel na MHMP, kde jsme jako zastupitelský klub obdrželi cenu za otevřené fungování. V říjnu 2017 jsem byl zvolen do Poslanecké sněmovny, kde jsem se ihned zhostil řešení mně nejbližších témat, tedy především digitalizace a Egovernmentu.
Podrobnější informace o mé historii si můžete přečíst u mě na blogu nebo na mém profilu na Pirati.cz. V případě zájmu si na mém blogu můžete přečíst také krátké zamyšlení o tom, co mě v roce 2009 vedlo ke vstupu do politiky a budování Pirátské strany.
Témata
Hlavním tématem, kterému se věnuji a chci v tom pokračovat, je digitální transformace. Čili jak úspěšně převést celý stát, tedy jeho procesy, uvažování úředníků a IT systémy od analogových a papírových postupů a myšlení k plně digitálnímu prostředí. Pro tuto transformaci je nezbytné se dále věnovat kyberbezpečnosti, veřejným zakázkám, ochraně soukromí a procesům veřejné správy.
K tomuto svému dlouhodobému hlavnímu tématu jsem si časem přibral ještě jeden důležitý okruh - lidská práva. Do těch spadá již zmíněná ochrana soukromí nebo nepřetržitý boj Pirátů proti cenzuře internetu. Zároveň jsem se seznámil s tím, jak moc tupá byrokracie (špatně nastavené procesy) škodí lidem. Proto jsem se vrhl do boje za svobodu žen vybrat si své přijmení a za ukončení barbarských sterilizací trans lidí, které by v civilizované společnosti neměly být vůbec zvažovány, natožpak přímo zákonem vyžadovány.
Vize pro příští volební období
V tomto volebním období se nám podařilo prosadit triádu revolučních digitálizačních zákonů: Zákon o právu na digitální služby (ZPDS), Digitální technické mapy (DTM) a bankovní a soukromoprávní identity v egovernmentu (SONIA). Do dvou měsíců by měl ještě přibýt další balík vylepšení, tzv. DEPO. Tím se digitalizace z pohledu legislativy posune ohromný krok vpřed.
To je však jen podmínka nutná. Aby se tyto vize naplnily a došlo k již zmíněné digitální transformaci, je potřeba kvalitně naplnit katalog služeb, respektovat odborné útvary (ochrana soukromí, kyberbezpečnost) a zodpovědně soutěžit IT systémy. A z předchozích zkušeností víme, že to se zatím v této zemi příliš nedařilo. Je proto nutné dohlédnout na to, aby rozumně připravené zákony, strategie a plány byly efektivně realizovány. Této úlohy se naštěstí lze zhostit jak z pozice vládní strany, tak i z opozice. Jako vedoucí resortního týmu Informatika se připravuje na veškeré možné eventuality.
Rád bych ale pokračoval i v řešení lidskoprávních témat. Pokud mi to časové vytížení jen trochu dovolí, chtěl bych více otevřít téma platové nerovnosti (nebo se alespoň podílet na odstranění tohoto problémů).
Odvedená práce
Práce poslance zdaleka není jen o tématech, které chce. Za uplynulé 3 roky jsem zpravodajoval 14 tisků, podal 26 pozměňovacích návrhů, stal jsem se spolupředkladatelem 44 zákonů a hlasoval jsem v 6679 hlasováních pléna. Na mém webu je 107 článků a na pirátských webech je víc jak dvě stovky tiskových zpráv, na kterých jsem se podílel.
Nejzajímavějších 23 výsledků naleznete na pirati.cz/vysledky. Každý měsíc také publikuji podrobný report a jednou za čtvrt roku je vydávám na webu.
Mé klady a zápory
Za svůj významný klad považuji své konzistentní a konsensuální působení po celou dobu svého členství ve straně. Konflikty se vždy snažím deeskalovat, i když to někdy nemusí být snadné. Jsem týmový hráč - což je poznat na způsobu mé práce. Vedu dva resortní týmy, mnoho výsledků sdílím společně s dalšími poslanci, se kterými úzce spolupracuji (tedy například Ivan Bartoš, František Kopřiva a Lenka Kozlová, ale samozřejmě i další). Mám široký tým spolupracovníků a dobrovolníků, na které se nestydím obrátit, když něčemu nerozumím. Jelikož prosazuji politiku založenou na skutečných datech, vždy se cítím lépe, když tématu rozumím opravdu do hloubky a mám svůj postoj podložený fakty.
Nikdo není dokonalý. Jsem si vědom, že v mnoha ohledech mám co zlepšovat. Své největší rezervy spatřuji ve svých mediálních výstupech. Pomalu se v nich snažím zlepšit (a děkuji MO za pomoc). Stejně tak si uvědomuji své mezery v oblasti své sebeprezentace, což bych rád řešil absolvováním mediálních školení. Také si uvědomuji, že bych se měl zaměřit na procvičování cizích jazyků (zejména pak gramatiky a výslovnosti). Zde bych si chtěl předsevzít, že čas mezi navolením kandidátky a začátkem ostré kampaně stravím pečlivou prací na sobě a svých komunikačních dovednostech. Myslím, že jsem dosáhl stavu, kdy je můj tým připraven jednat více samostatně, a tak to nebude na úkor mých povinností.
Závěr
Závěrem bych všem moc rád poděkoval za podporu. Tak intenzivní podporu v tak krátkém času jsem vážně nečekal. Budu rád, pokud by mi lidé, kteří hlasují proti mé nominaci, napsali zpětnou vazbu, abych se mohl zlepšit. Rád se také zajdu představit na schůzi vašeho MS (počítám s P10, kam zval Jirka). Těším se na vaše otázky.

Nic z toho, čeho se mi podařilo v uplynulých letech dosáhnout, by ale nebylo možné bez mého týmu. Konkrétně bych rád jmenovitě zmínil Dana Koláře, Báru Soukupovou, Jana Hamala Dvořáka, Ivora Kollára, Adama Skořepu, Zuzanu Böhmovou, Martin Archalouse a Věru Marušiakovou. Za pomoc, radu a podporu jsem vděčný i všem mým dalším spolupracovníkům, dobrovolníkům a odborníkům, se kterými jsem měl to potěšení pracovat.

Pirátská stran má již od jara jasnou vizi řešení epidemie. Opírá se o tyto zásady:

• nouzový stav nahradit speciální právní úpravou, která bude na míru epidemii. Nouzový stav je pro extrémní situace, nikoliv pro to, aby v něm občané žili celý rok. Speciální úprava by více řešila pro epidmii důležité věci (nošení ochraných pomůcek) a méne by omezovala svobody občanů
• každé opatření musí být zcela jasně odůvodněno
• opatření musí být co nejvíce konsenzuální. Ideálně tedy projednaná s opozicí.
• opatření musí být profesionálně připravena a přehledná
• očkování musí dodržet 3D: dobrovolnost, důvěra, dostupnost
• zvláštní péče musí být věnována vzdělávání. Chápeme, že klasická výuka může být nebezpečná, avšak vláda za rok neudělal nic pro to, abychom se přiblížili jakémukoliv udržitelnému modelu. Ať už se jedná o kvalitní podporu vzdálené výuky, rotační výuku, omezenou prezenční výuku apod.
• zasaženým skupinám obyvatel musí být poskytnuta podpora. Ne vždy se musí jednat o přímou finanční. Největším problémem v podpoře obyvatel je, že vláda nejedná s občany férově. Již na konci října bylo jasné, že situace je extrémně vážná a že se nespraví do pár týdnů. Avšak vláda to raději popírala.

Vláda však činí pravý opak. A to i přesto, že sněmovna nastavila vládě jasné mantinely. S Piráty jsme proto podmínili naše hlasování souhlasem sněmovny s doprovodným usnesením. To mělo vládu nasměrovat správným směrem, abychom se co nejdříve vrátili do normálu. Vládní poslanci ale všechny naše návrhy, včetně těch předjednaných, odmítli. Z tohoto důvodu jsme o prodloužení nouzového stavu do 14. února 2021 (mimochodem šlo o návrh KSČM) hlasovali PROTI.

Pokud by tento návrh neprošel, byli jsme připraveni podpořit prodloužení do 5. února. V žádném případě není pravda, že bychom chtěli nouzový stav úplně zrušit. To by byl hazard s životy obyvatel. Pouze jsme opět plnili roli konstruktivní opozice a snažili se navést vládu správným směrem, tak aby učinila současnou situaci snesitelnou. Namísto toho vláda dělá z občanů rukojmí a nedělá nic pro návrat jejich životů k normálu.

Usnesení, kterým jsme hlasování podmínili, mělo zahrnovat rozšíření kompenzací a nediskriminační podpory pro živnostníky a zlepšení přístupu finanční správy k žadatelům, podporu práce z domova a pravidelného testování ve firmách a dočasné zvýšení podpory nemocenské u osob v karanténě a izolaci na 80 %. Součástí usnesení byly také opakované požadavky na zveřejňování dat o průběhu očkování a vyjasnění kritérií podle nichž se budou očkovat skupiny obyvatel.

15. 1. byl spuštěn rezervační systém. A objevila se v něm celá řada chyb. Milan Kubek prezident české lékařské komory k tomu říká následující: "Ten systém připravený nebyl, dělá se všechno na poslední chvíli. Už v létě bylo jasné, že budeme muset očkovat. Vláda ale teprve až na podzim začala brát epidemiologickou krizi vážně." Pojďme se podívat, co se stalo konkrétně.

Chyby organizační🔗

1. První otázkou je, zda je vůbec vhodné registrovat lidi 80+ přes internet. Chápu, že systém bude sloužit i dalším skupinám obyvatel, avšak dělat ze seniorů pokusné králíky mi přijde krajně nevhodné. Zvláště když Piráti prosadili do Zákona o právu na digitální služby právo nebýt digitální.

2. Časová tíseň: O důležitosti logistické operace s vakcínou se ví de facto od vypuknutí krize. Od podzimu víme, že nás od vakcíny dělí nanejvýš měsíce. Akorát naše vláda se odmítla velmi dlouho vyjádřit, jak se celá věc bude řešit v ČR. Proto se distribuce, které jsme svědky, začala řešit až okolo Vánoc. V reálu tedy na přípravu systému bylo cca 14 pracovních dní.

3. Díky časové tísni z bodu 2) nebyla možnost systém řádně vyzkoušet a otestovat v širší skupině, zapracovat připomínky odborníků apod. To by měla být standardní součást procesu vývoje obdobného systému (zvláště pokud ho neumějí správně navrhnout).

4. Systém byl naroubován na systém společnosti Reservatic. Na smlouvu, kterou měl NAKIT již od října. Avšak ta počítala s centrální registrací na ag testy, nikoliv na očkování. Tato úloha se velmi liší v množství předávaných osobních dat. U očkování podle skupin obyvatelstva musíte zkoumat věk, zdravotní stav a další ukazatele. Systém Reservatic byl nejspíš zvolen jen proto, že UVN ho již měla propojen se softwarem ÚZIS.

5. Špatná komunikace s médii. Server iRozhlas.cz se již měsíc zajímal přesně o palčivé problémy okolo nakládání s osobními údaji, ale komunikace ze strany NAKIT byla formalistická a snažila se chyby zapírat.

6. Některá očkovací centra (např. Blansko) nejsou integrována do systému. Občané je tedy ani nenajdou v nabídce.

7. Nebyla domluva s mobilními operátory, proto nestačila SMS brána jak informoval DeníkN.

Mobilní operátoři o ověřovacích SMS pro registraci k očkování nevěděli. PIN kódy tak lidem přicházely se zpožděním. O půl deváté měli operátoři Chytré karantény ve frontě 40 tisíc SMS zpráv. pic.twitter.com/v5RYPg5QwF

— CT24zive (@CT24zive) January 15, 2021

Odpovědnost je zcela jistě na vládě, která má zemi svěřenou do péče. Parlament jí ve všem vyšel vstříc, avšak i přesto vláda v čele s premiérem Andrejem Babišem nedokázala připravit klíčové věci včas. Zcela absurdní je výrok poslance ANO J. Špičáka, který se snaží hodit vinu na opozici, protože vládě neporadila, že má věci řešit v předstihu.

Závažné technické chyby🔗

1. Nedostatečná ochrana osobních údajů. Celý systém z logiky věci v dalších fázích bude pracovat s anamnézou klienta. Číslo pojištěnce (většinou rodné číslo) je předáváno v URL, což není bezpečná technika. Například je ukládáno v přítomných Google Analytics nebo v log souborech serverů, případného proxy serveru, může být posiláno v HTTP hlavičkách jako tzv. Referer.

2. Validace dat čistě v prohlížeči uživatele umožňuje věkové restrikce obejít. Běžné je řešit validaci vstupních dat u klienta v prohlížeči i na straně serveru, aby nedošlo k chybě a zároveň byl klient rychle informován.

3. Druhá fáze je provozována na serverech soukromé společnosti Reservatic.com. Takto částečné zapojení nedává příliš velký smysl.

4. Špatná validace rodných čísel. Prvotní zprávy hovořily, že se špatně validují 9 místná rodná čísla. Vladní zmocneněc říká, že se jedná o jinou chybu u validace rodných čísel (lidé narození 31.). Tak jako tak je to problém.

5. Systém není provázán s centrální elektronickou identitou občanů (NIA). To je důležité hlavně z dlouhodobého hlediska, až bude registrace přístupná širší skupině obyvatel.

6. Absence penetračních testů ukazuje, že provozovatel se nestará o ochranu soukromí návštěvníků. Jejich neprovedení je jasné z počtu chyb. Toto je samozřejmě vina šibeničního termínu, za který opět může vláda.

Chyby v návrhu a uživatelské přívětivosti🔗

1. Stát měl zvolit lepší doménu než https://registrace.mzcr.cz či crs.uzis.cz, například státní doména gov.cz sice není ideální, avšak je krátká. Nicneříkající zkratky ministerstev nepomáhají. Stát si určitě mohl koupit lepší doménu druhého řádu.

2. ReCaptcha od společnosti Google nepatří na klíčový web veřejné správy. Senioři jsou nuceni klikat na obrázky a rozpoznávat, na kterých jsou fotky semaforů či hydrantů z USA! Zvláště nepochopitelné je použití captcha v momentě, kdy se ověřuje přes sms.

Právě jsem mluvil s babičkou.

Poněkud jí zmátlo, že při registraci na očkování musela absolvovat test z rozpoznávání hydrantů (ReCaptcha).

— Ondřej Profant (@ondrej_profant) January 17, 2021

3. Systém měl být navržen tak, aby nebyly třeba 2 šestimístné piny. Ideální by byl stav, kdy by uživatel mohl objednat i další rodinné příslušníky.

U Francouzů se zbláznili. Registrace na dvě kliknutí a při jednom přihlášení rovnou zaregistrovat všechny příbuzné!🤦

Kde je první a druhý PIN? Kde je odeslání rodného čísla Googlu? Kde je souhlas se zasíláním obchodních sdělení? To Francie neví jak vypadá #CountyForTheFuture? pic.twitter.com/p826Oa9kPp

— Pavel Hertl (@PavelHertl) January 16, 2021