Digitalizace 2022–2024: Od resortismu k systémové architektuře

29. 12. 2025 • Ondřej Profant

Digitalizace

V letech 2022–2024 jsem zastával roli náměstka vicepremiéra pro digitalizaci. Mým cílem nebylo jen převádět papírové formuláře do PDF, ale změnit samotný způsob, jakým stát funguje. Digitalizace je totiž o celkové transformaci procesů, ne jen o jejich "naskenování". V tomto textu shrnuji, co se povedlo, kde jsme narazili na staré dluhy a co musí následovat.

Programové prohlášení vlády v oblasti digitalizace se na podzim 2024 podařilo splnit na 77 %. To je však jen statistika. Důležitější je, že jsme stát posunuli ze starého nastavení do moderní éry.

1. Systémová změna: Konec resortismu🔗

Aby digitalizace fungovala, nelze ji dělat nahodile nebo jen jako doplněk jednoho ministerstva. Prvním krokem proto muselo být zřízení Digitální a informační agentury (DIA). Do té doby digitalizace trpěla pod Ministerstvem vnitra, které často odklánělo finance jinam a brzdilo meziresortní spolupráci.

Vznikem DIA získala digitalizace jasné vedení. Agentura pomáhá resortům s architekturou a centrálními systémy. Konkrétním příkladem jsou digitální přihlášky na střední školy (DIPSY). Bez asistence DIA s legislativou, napojením na centrální systémy a testováním výkonu by se v roce 2024 přihlášky podávaly stále papírově. DIA také hlídá, aby se nepotkaly termíny daňových přiznání s jinými povinnostmi a systémy pod náporem nekolabovaly.

2. Služby pro občany: Co je vidět🔗

Z pohledu uživatele musí být služby jednoduché a dostupné. Zde jsme se zaměřili na tři klíčové oblasti.

Portál občana a mobilní aplikace🔗

V roce 2019 měl Portál 45 000 uživatelů. Na podzim 2024 jich bylo přes 1 400 000 a nabízí více než 600 služeb. V listopadu 2023 proběhl zásadní redesign a především vznikla nativní mobilní aplikace. Uživatelé už nemusí řešit složité přihlašování na počítači, aplikace využívá běžné technologie mobilních telefonů. Do aplikace jsme integrovali i systém DROZD pro krizové situace v zahraničí.

eDoklady: Občanka v mobilu🔗

Spustili jsme aplikaci eDoklady. Nejde jen o pohodlí, kdy u sebe nemusíte nosit plastovou kartičku. Je to příprava na Evropskou digitální peněženku. Systém je postaven na ochraně soukromí – občan rozhoduje, která data sdílí.

Připravuje se též digitální potvrzení o studiu.

Jednotný vzhled a doména gov.cz🔗

Stát by měl působit jako ucelená organizace, ne jako "cirkus" s každým webem jiným. Proto jsme se zaměřili na sjednocení digitální identity státu, která stojí na dvou pilířích: doméně a vizuálním stylu.

Doména gov.cz🔗

Migrace na doménu gov.cz je klíčová pro bezpečnost.

Anti-phishing: Útočník nemůže snadno napodobit státní web, pokud lidé vědí, že stát je vždy na gov.cz.
Obrana: Umožňuje centrální ochranu před DDoS útoky.
Pořádek: Stát má konečně přehled o tom, jaké domény spravuje a neplatí za zbytečné adresy.

Jednotný vizuální styl🔗

Samotná doména nestačí, pokud web vypadá pokaždé jinak. Dlouhé roky panoval ve státní správě "grafický smog", kdy si každé ministerstvo tvořilo vlastní loga za statisíce a občan netušil, zda je na oficiálním webu.

To mění Jednotný vizuální styl (JVS), který vzešel z veřejné soutěže (vítězem se stalo Studio Najbrt).

Konec "ZOO" log: Místo desítek různých obrázků se zavádí jasná hierarchie. Základem je státní znak (lev) a jednotná typografie (písmo Czechia Sans).
Úspory: Úřady už nemusí utrácet za tvorbu nových log pro každý nový projekt.
Důvěra: Občan na první pohled pozná, že komunikuje se státem.

Více o novém vizuálním stylu najdete v tiskové zprávě.

Projekty dalších resortů🔗

V předchozích částech jsem popisoval primárně projekty, které přímo řešil kabinet digitalizace a DIA. Vedle toho se však řada klíčových změn odehrála i přímo na jednotlivých ministerstvech.

Mezi nejvýznamnější resortní projekty patří:

Digitální přihlášky na SŠ (DIPSY): Konec papírování při přijímacím řízení na střední školy.
Portál dopravy: Řidiči zde vyřídí většinu agendy online. S tím souvisí i zrušení velkého technického průkazu – ten se plně digitalizoval a fyzicky už neexistuje. Od roku 2024 navíc řidiči nemusí vozit fyzický řidičák ani malý techničák, policii stačí prokázání totožnosti.
EZkarta: Aplikace, která přinesla očkovací průkaz a zdravotní dokumentaci do mobilu.
Digitalizace stavebního řízení: I přes silnou mediální bouři jde o funkční systém, který je denně využíván. Centralizace byla nezbytným krokem pro zajištění zastupitelnosti úřadů, předávání spisů a auditovatelnosti. Prvotní "porodní bolesti" se podařilo odladit a data jasně ukazují, že se staví a povoluje.

3. Infrastruktura a data🔗

Toto je ta "neviditelná" část pod kapotou, bez které ale nic nefunguje. Dlouhé roky se investice do hardwaru a základních registrů odkládaly, což vedlo ke kritickému stavu.

Registry a ReZA🔗

Základní registry se konsolidují pod DIA. Zásadní novinkou je Registr zastupování (ReZA). Ten převádí plné moci do digitálního světa. Umožňuje digitálně zmocnit jinou osobu k úkonům (např. sdílení auta), což je klíčové pro budoucí automatizaci.

Cloud computing🔗

Situace u státního cloudu je složitá. Máme legislativu (zákon o kybernetické bezpečnosti), která dělí systémy dle kritičnosti. U nejvyšší kritičnosti stát požaduje hardware ve svém vlastnictví. Bohužel narážíme na realitu: státní podniky neměly investiční zdroje na vybudování robustního cloudu, který by resortům nabídly jako jednoduchou službu. Místo toho se nákupy často řeší individuálně.

4. Veřejné zakázky: Jak nakupovat software🔗

Nakupovat unikátní software není jako nakupovat kancelářské židle, kde stačí zadat počet kusů. Software pro stát vyžaduje expertní znalost procesů, uživatelské přívětivosti i bezpečnosti.

Běžný úředník na to často nemá kapacitu. Proto jsme prosadili metodiku horizontální spolupráce. To umožňuje, aby ministerstvo legálně využilo expertní týmy jiné státní instituce (např. DIA) a nemuselo vše soutěžit externě s rizikem závislosti na dodavateli.

5. Co je třeba do budoucna?🔗

Nesmíme usnout na vavřínech. Digitalizace se posunula, ale stále existuje technologický dluh. Budoucnost vidím v těchto bodech:

Ucelenost služeb: Žádné složité "rozcestníky". Služba musí běžet přímo v Portálu občana, bez přesměrování na weby jednotlivých resortů.
Chytrá redukce (automatizace): Nejlepší služba je ta, kterou občan nemusí aktivně řešit. Cílem je model Skandinávie: stát předvyplní daňové přiznání a občan jen potvrdí. Pokud má stát data (např. fotku), doklady by se měly vyměňovat automaticky.
Propojená data: Data musí "obíhat" místo lidí. Registr zastupování tomu pomáhá, ale data v registrech musí být kvalitní a dostupná pro oprávněné úřady.
Vlastní odborníci: Stát musí mít vlastní experty, kteří dokáží definovat požadavky. Spoléhat se jen na externí dodávky vede k drahým změnám a závislosti na dodavatelích (vendor lock-in).

Politici, kteří se digitalizací zabývají, mají nyní v DIA parťáka. Tlak na modernizaci a uživatelskou přívětivost však nesmí polevit.