Digitalizace 2022–2024: Od resortismu k systémové architektuře

29. 12. 2025 • Ondřej Profant

Digitalizace

V letech 2022–2024 jsem zastával roli náměstka vicepremiéra pro digitalizaci. Mým cílem nebylo jen převádět papírové formuláře do PDF, ale změnit samotný způsob, jakým stát funguje. Digitalizace je totiž o celkové transformaci procesů, ne jen o jejich "naskenování". V tomto textu shrnuji, co se povedlo, kde jsme narazili na staré dluhy a co musí následovat.

Programové prohlášení vlády v oblasti digitalizace se na podzim 2024 podařilo splnit na 77 %. To je však jen statistika. Důležitější je, že jsme stát posunuli ze starého nastavení do moderní éry.

1. Systémová změna: Konec resortismu

Aby digitalizace fungovala, nelze ji dělat nahodile nebo jen jako doplněk jednoho ministerstva. Prvním krokem proto muselo být zřízení Digitální a informační agentury (DIA). Do té doby digitalizace trpěla pod Ministerstvem vnitra, které často odklánělo finance jinam a brzdilo meziresortní spolupráci.

Vznikem DIA získala digitalizace jasné vedení. Agentura pomáhá resortům s architekturou a centrálními systémy. Konkrétním příkladem jsou digitální přihlášky na střední školy (DIPSY). Bez asistence DIA s legislativou, napojením na centrální systémy a testováním výkonu by se v roce 2024 přihlášky podávaly stále papírově. DIA také hlídá, aby se nepotkaly termíny daňových přiznání s jinými povinnostmi a systémy pod náporem nekolabovaly.

2. Služby pro občany: Co je vidět

Z pohledu uživatele musí být služby jednoduché a dostupné. Zde jsme se zaměřili na tři klíčové oblasti.

Portál občana a mobilní aplikace

V roce 2019 měl Portál 45 000 uživatelů. Na podzim 2024 jich bylo přes 1 400 000 a nabízí více než 600 služeb. V listopadu 2023 proběhl zásadní redesign a především vznikla nativní mobilní aplikace. Uživatelé už nemusí řešit složité přihlašování na počítači, aplikace využívá běžné technologie mobilních telefonů. Do aplikace jsme integrovali i systém DROZD pro krizové situace v zahraničí.

eDoklady: Občanka v mobilu

Spustili jsme aplikaci eDoklady. Nejde jen o pohodlí, kdy u sebe nemusíte nosit plastovou kartičku. Je to příprava na Evropskou digitální peněženku. Systém je postaven na ochraně soukromí – občan rozhoduje, která data sdílí.

Připravuje se též digitální potvrzení o studiu.

Jednotný vzhled a doména gov.cz

Stát by měl působit jako ucelená organizace, ne jako "cirkus" s každým webem jiným. Proto jsme se zaměřili na sjednocení digitální identity státu, která stojí na dvou pilířích: doméně a vizuálním stylu.

Doména gov.cz

Migrace na doménu gov.cz je klíčová pro bezpečnost.

Anti-phishing: Útočník nemůže snadno napodobit státní web, pokud lidé vědí, že stát je vždy na gov.cz.
Obrana: Umožňuje centrální ochranu před DDoS útoky.
Pořádek: Stát má konečně přehled o tom, jaké domény spravuje a neplatí za zbytečné adresy.

Jednotný vizuální styl

Samotná doména nestačí, pokud web vypadá pokaždé jinak. Dlouhé roky panoval ve státní správě "grafický smog", kdy si každé ministerstvo tvořilo vlastní loga za statisíce a občan netušil, zda je na oficiálním webu.

To mění Jednotný vizuální styl (JVS), který vzešel z veřejné soutěže (vítězem se stalo Studio Najbrt).

Konec "ZOO" log: Místo desítek různých obrázků se zavádí jasná hierarchie. Základem je státní znak (lev) a jednotná typografie (písmo Czechia Sans).
Úspory: Úřady už nemusí utrácet za tvorbu nových log pro každý nový projekt.
Důvěra: Občan na první pohled pozná, že komunikuje se státem.

Více o novém vizuálním stylu najdete v tiskové zprávě.

Projekty dalších resortů

V předchozích částech jsem popisoval primárně projekty, které přímo řešil kabinet digitalizace a DIA. Vedle toho se však řada klíčových změn odehrála i přímo na jednotlivých ministerstvech.

Mezi nejvýznamnější resortní projekty patří:

Digitální přihlášky na SŠ (DIPSY): Konec papírování při přijímacím řízení na střední školy.
Portál dopravy: Řidiči zde vyřídí většinu agendy online. S tím souvisí i zrušení velkého technického průkazu – ten se plně digitalizoval a fyzicky už neexistuje. Od roku 2024 navíc řidiči nemusí vozit fyzický řidičák ani malý techničák, policii stačí prokázání totožnosti.
EZkarta: Aplikace, která přinesla očkovací průkaz a zdravotní dokumentaci do mobilu.
Digitalizace stavebního řízení: I přes silnou mediální bouři jde o funkční systém, který je denně využíván. Centralizace byla nezbytným krokem pro zajištění zastupitelnosti úřadů, předávání spisů a auditovatelnosti. Prvotní "porodní bolesti" se podařilo odladit a data jasně ukazují, že se staví a povoluje.

3. Infrastruktura a data

Toto je ta "neviditelná" část pod kapotou, bez které ale nic nefunguje. Dlouhé roky se investice do hardwaru a základních registrů odkládaly, což vedlo ke kritickému stavu.

Registry a ReZA

Základní registry se konsolidují pod DIA. Zásadní novinkou je Registr zastupování (ReZA). Ten převádí plné moci do digitálního světa. Umožňuje digitálně zmocnit jinou osobu k úkonům (např. sdílení auta), což je klíčové pro budoucí automatizaci.

Cloud computing

Situace u státního cloudu je složitá. Máme legislativu (zákon o kybernetické bezpečnosti), která dělí systémy dle kritičnosti. U nejvyšší kritičnosti stát požaduje hardware ve svém vlastnictví. Bohužel narážíme na realitu: státní podniky neměly investiční zdroje na vybudování robustního cloudu, který by resortům nabídly jako jednoduchou službu. Místo toho se nákupy často řeší individuálně.

4. Veřejné zakázky: Jak nakupovat software

Nakupovat unikátní software není jako nakupovat kancelářské židle, kde stačí zadat počet kusů. Software pro stát vyžaduje expertní znalost procesů, uživatelské přívětivosti i bezpečnosti.

Běžný úředník na to často nemá kapacitu. Proto jsme prosadili metodiku horizontální spolupráce. To umožňuje, aby ministerstvo legálně využilo expertní týmy jiné státní instituce (např. DIA) a nemuselo vše soutěžit externě s rizikem závislosti na dodavateli.

5. Co je třeba do budoucna?

Nesmíme usnout na vavřínech. Digitalizace se posunula, ale stále existuje technologický dluh. Budoucnost vidím v těchto bodech:

Ucelenost služeb: Žádné složité "rozcestníky". Služba musí běžet přímo v Portálu občana, bez přesměrování na weby jednotlivých resortů.
Chytrá redukce (automatizace): Nejlepší služba je ta, kterou občan nemusí aktivně řešit. Cílem je model Skandinávie: stát předvyplní daňové přiznání a občan jen potvrdí. Pokud má stát data (např. fotku), doklady by se měly vyměňovat automaticky.
Propojená data: Data musí "obíhat" místo lidí. Registr zastupování tomu pomáhá, ale data v registrech musí být kvalitní a dostupná pro oprávněné úřady.
Vlastní odborníci: Stát musí mít vlastní experty, kteří dokáží definovat požadavky. Spoléhat se jen na externí dodávky vede k drahým změnám a závislosti na dodavatelích (vendor lock-in).

Politici, kteří se digitalizací zabývají, mají nyní v DIA parťáka. Tlak na modernizaci a uživatelskou přívětivost však nesmí polevit.