Když vám cloud změní pravidla hry
Roky používáte službu, všechno funguje a není důvod řešit, co je za tím. Pak ale poskytovatel změní podmínky a vy zjistíte, že na jeho rozhodnutí stojí fungování celé organizace. Přesně to teď řeší část neziskových organizací používajících Microsoft 365. A je to velmi dobrá ukázka toho, proč „just works“ nestačí.
Americký Slate popsal případy neziskových organizací, které po změně licenčního programu Microsoft 365 přišly o přístup ke svým datům. Podle některých svědectví v několika případech dokonce nevratně.
Microsoft dříve poskytoval neziskovým organizacím zdarma licence Microsoft 365 Business Premium a Office 365 E1. V roce 2025 oznámil jejich ukončení. Organizace měly přejít na jinou bezplatnou nebo placenou variantu. Přechod ale nebyl automatický a bylo nutné ho provést ručně.
Microsoft přitom sám upozorňoval, že pokud organizace nepřejdou včas na jinou licenci, může dojít ke ztrátě přístupu ke službám a později i k datům. Podrobnosti přímo od Microsoftu
Podobně na změnu upozorňoval také TechSoup, který pomáhá neziskovým organizacím získávat technologické služby. Jeho česká pobočka uváděla, že po skončení licence zůstávají data dostupná jen omezenou dobu a bez dalšího kroku o ně organizace může přijít. České shrnutí TechSoup
Slate popisuje například případ neziskové organizace Canopy, která zjistila, že její data zmizela. Podpora měla nejprve tvrdit, že je bude možné obnovit, později ale přišla opačná zpráva.
V článku se objevuje také číslo přibližně 171 tisíc postižených organizací. To je ale potřeba brát s rezervou — nejde o oficiální statistiku Microsoftu ani nezávisle ověřené číslo, ale o údaj, který měl podle jednoho ze zákazníků zaznít od pracovníka podpory.
Samotný problém je přesto reálný.
Když nemáte jednoduchou cestu ven🔗
Nejdůležitější lekce podle mě není ani samotná ztráta dat. Jde o to, co se stane, když je organizace plně závislá na jednom dodavateli. Představme si neziskovku, která Microsoft 365 používá deset let. Dokumenty má na OneDrivu a SharePointu, komunikuje přes Teams, používá Outlook, Word, Excel, kalendáře a další služby. Pak dodavatel změní podmínky. Teoreticky můžete odejít. Prakticky ale dostanete na výběr:
Zaplaťte nové licence, nebo zaplaťte náročnou a bolestivou migraci.
To je vendor lock-in v praxi. Problém není v tom, že Microsoft chce za svůj software peníze. To je samozřejmě legitimní. Problém nastává ve chvíli, kdy jsou náklady na odchod tak vysoké, že ve skutečnosti příliš na výběr nemáte.
A právě tady dává smysl open source🔗
Open source se často redukuje na cenu. Jenže jeho mnohem důležitější vlastností je, že software není svázaný s jediným poskytovatelem. Vezměme třeba Nextcloud. Mohu ho provozovat sám. Mohu si ho koupit jako službu od jednoho z řady poskytovatelů. A pokud mi jeden z nich přestane vyhovovat, mohu přejít k jinému. Samozřejmě ani taková migrace není bez práce. Rozdíl je ale zásadní:
Neměním celý ekosystém. Měním jeho provozovatele. To je skutečná výhoda otevřených technologií.
Digitální suverenita není jen vlastní server ve sklepě🔗
Digitální suverenita podle mě neznamená, že si každý musí provozovat vlastní infrastrukturu. A neznamená ani to, že bychom neměli používat Microsoft, Google nebo jiné velké poskytovatele. Znamená něco mnohem praktičtějšího:
Vím, kde mám data. Vím, jaké kolem nich mám garance. Dokážu je exportovat. A mám realistickou možnost změnit dodavatele.
Cloudové služby mohou být skvělé. Často jsou levnější, bezpečnější a jednodušší než amatérsky provozovaná vlastní infrastruktura. Ale pohodlí nesmí znamenat ztrátu svobody. Pokud je odpověď na otázku:
Co uděláme, když náš dodavatel zítra zásadně změní podmínky?
jen:
Snad to neudělá.
pak žádnou digitální suverenitu nemáme.
Další čtení🔗
- Původní článek ve Slate
- Microsoft: změny programu pro neziskové organizace — Microsoft skutečně uvádí, že přechod na jiné licence musel být proveden ručně a varoval před výpadkem či ztrátou dat.
- TechSoup ČR: konec darovaných licencí — pěkný český zdroj, který popisuje i 90denní lhůtu pro přístup k datům.