Zpřístupněná data ve zdravotnictví by zachraňovala životy

12. 12. 2017 • Eliška Applová, Ondřej Profant

opendata

Zpřístupněná data ve zdravotnictví by zachraňovala životy

Otevřená data zůstávají pro většinu občanů značně abstraktním pojmem. Přesto můžou mít výrazný přínos v oblasti zefektivňování veřejné správy a zlepšování jejího servisu pro občany. Následující článek připravila má spolupracovnice, která se věnuje problematice otevřených dat ve zdravotnictví. A jak se v článku dále dočtete, otevřená data mohou přispět i k záchraně lidských životů.

Zachraňování a zkvalitňování životů by mělo být v případě nemocnic prioritou číslo jedna. Proč se tedy neinspirujeme Británií a podle jejího vzoru nezpřístupníme statistiky jednotlivých zdravotních zařízení široké veřejnosti? Britové dokázali, že open data ve zdravotnictví zachrání ročně tisíce životů, navíc vyvrátili obavy některých skeptiků ohledně negativních dopadů. Proč to tedy nemůže fungovat i u nás?

Snad každý, kdo absolvoval úmorná martýria po doktorech, to zná. Ten pocit, že jste jen položka na běžícím pásu. Že nemáte šanci cokoliv ovlivnit. Jdete k lékaři, který vám byl určen, dělají vám zákroky, které vám často řádně nevysvětlí, zobete léky, s jejichž účinky vás nikdo neseznámil. Být plně v rukou lékařů může být pro některé lidi značně frustrující.

Představte si následující: právě vám diagnostikovali rakovinu plic a obratem by vám zaslali dokument obsahující informace o všech možných typech léčby a zařízeních, které je vykonávají. Budete si moci porovnat, u kolika procent pacientů s tímto druhem rakoviny byly jednotlivé druhy léčby provedeny a s jakou úspěšností. Informace o nemocnicích budou obsahovat odkazy na konkrétní zařízení i hodnocení zdravotní péče (obsahující jednotlivá kritéria, jako čekací dobu, kvalitu výkonu atd.). Říkáte si, jaké je to krásné sci-fi. Ne však pro Emmu Doyle – takového Spielberga v oboru open dat.

Info

Kdo je Emma Doyle? Emma Doyle pracuje v National Health Service England. NHS je britský zdravotnický systém a Emma Doyle šéfuje Data Policy Unite, oddělení zodpovídající za datovou informační politiku systému. To se věnuje mj. open datům. Práci s daty v britském zdravotnictví se Emma Doyle věnuje více než 15 let.

</div>

Pokud bychom otevřeli data veřejnosti, jaké by to mohlo mít další pozitivní dopady? Zeptejme se třeba britských kardiochirurgů. Odpovědí vám čísly: 21% a 1000. O 21% se snížila úmrtnost pacientů, kteří prodělali operaci srdce. Tedy přežije až 1000 pacientů ročně! Tisíc lidí, kteří by umřeli, kdyby si nemocnice dál škudlily svá data pro sebe. Kdo ví, možná by můj děda žil, kdybychom měli open data i u nás. Britská kardiochirurgie je jen jedním z mnoha oborů, které vykazují po otevření dat zvyšování kvality lékařské péče.

Časté pochybnosti🔗

Každý pokrok má své odpůrce. I kolem open dat existují pochybnosti. Skeptici se například obávají toho, že by lékaři, jichž by se zveřejnění dat také týkalo, odmítli pracovat na rizikových případech, aby si nepokazili statistiku. Tyto obavy však britské studie vyvracejí, open data lékaře v tomto směru neovlivnila.

Další obavy se týkají úniků dat. Kritici však neberou v potaz, že již teď je o nás v různých systémech zaznamenáno obrovské informací, které čelí nebezpečí úniku. Čelí nebezpečí…když se to napíše takto, zní to děsivě. Je nutné si však uvědomit, že podobnému nebezpečí čelí každý politik, který si nese informace v kufříku, každý ředitel banky, který skrývá důležitá data ve své kanceláři. Pokud jsou informace namísto toho uložené elektronicky, ještě neznamená, že jsou náchylnější ke zcizení

Současnost open dat v Česku🔗

Bohužel, v českých luzích si zatím o open datech ve zdravotnictví můžeme nechat zdát. Ačkoliv máme právo na přístup k informacím, praxe je taková, že jsou nám upírány. V příštím článku si povíme o zkušenostech Jarmily, jež se soudí s Ministerstvem zdravotnictví, které jí odmítlo vydat statistické údaje o jednotlivých porodnicích. Ačkoliv na ně má kdokoliv nárok dle zákonu č. 106 o svobodném přístupu k informacím. Přitom nechtěla žádné podrobnosti, stačily jí základní informace o porodech, jako například v jakých zařízeních je prováděno jaké procento klasických porodů vs. císařských řezů a s jakou úspěšností. Z toho důvodu si zatím budoucí maminky mohou vybírat místo, kde budou rodit, jen podle „jedna pani na mimibazaru povídala“. Myslím, že všichni cítíme, že to není to pravé ořechové.

Časté pochybnosti🔗

Současnost open dat v Česku🔗

Odkazy🔗