Babišova nová vláda a malá oposmlouva
10. 07. 2018 — O nové vládě, která má nahradit několikaměsíční první vládu Andreje Babiše v demisi, toho bylo již napsáno mnohé. Přestože nerad přistupuji k politice přes negativní vymezování se vůči někomu či něčemu, politická taškařice předváděná Babišovým kabinetem posledních pár dní je už skutečně neúnosná a vyžaduje si ode mě jako od poslance určitý komentář. Nechci totiž, aby mé taktní mlčení bylo chybně považováno za souhlas nebo za akceptování současné situace. Protože to, co se děje, skutečně normální není. Ne ve vyspělé a demokraticky fungující společnosti.
Skutečnost, že vítěz voleb nebyl téměř devět měsíců schopen vyjednat pro svou vládu ve Sněmovně podporu, je už sama o sobě na pováženou. Nicméně drzost členů Babišovy vlády v demisi během tohoto “přechodného” období (které trvalo skoro pětinu mandátu současné Poslanecké sněmovny!) neznala mezí. Neuvěřitelné čistky na jednotlivých resortech, mediální veletoče a řada skandálů jasně ukázaly, že Babišův tým není skupina schopných profíků, ale tlupa splašených králíků.
Na povrch též vypluly rozpory v samotném vládním hnutí ANO, kdy se ukázalo, že ti slušnější ministři už nebudou ve vládním angažmá dále pokračovat. Osobní zásady se zkrátka do Babišova manažerského vidění světa nehodí. On potřebuje poslušnost.
Tento fakt byl skvěle demonstrován na výběru (bývalé) ministryně spravedlnosti Malé, která nahradila (bývalého) ministra spravedlnosti Pelikána. Ten měl tolik osobní integrity a odvahy, že byl schopen se postavit i prezidentu Zemanovi a jeho partičce hradních lokajů ve věci vydání ruského hackera Nikulina. Něco takového by Malá zřejmě neudělala. Ne že by to byla nějak zvlášť nadaná politička nebo intrikánka, ale umí dobře vycítit siločáry moci. A dobře ví, jaký vztah má její šéf k prezidentovi a nepochybně by do něj nechtěla vrážet klín.
Nicméně tento tah Babišovi nevyšel. Jeho favoritka, která odhodlaně bagatelizovala premiérovo trestní stíhání, vydržela ve funkci pouhých třináct dní. Něco takového se nestává běžně, nicméně celé to poukazuje na Babišovu neschopnost a mizerné preference. Loajalita je pro něj důležitější než kompetence. A oddaný “užitečný idiot”, který slouží k odvádění mediální pozornosti od nežádoucích témat, se protřelému šíbru Babišovi hodí vždy.
Byznysový pragmatismus, který Babiš do politiky přinesl (nebo ho spíše posílil, tato mentalita byla patrná u velkých stran i dříve, nicméně až Babišův marketingový moloch z toho vytřískal maximum) nás tak přivádí k další éře v novodobé politické historii ČR. A sice k “malé” opoziční smlouvě neboli “dohodě o podpoře vzniku a toleranci existence menšinové vlády” mezi ANO a KSČM. Dohoda nejenže zavazuje poslance KSČM hlasovat pro Babišovu vládu, zároveň jim i zakazuje vyvolat hlasování o nedůvěře. Tento dokument, který stvrzuje spolupráci mezi mocichtivými komunisty na jedné straně a bezskrupulózním oligarchou na straně druhé, je tak třešničkou na dortu mnohaměsíčního politického martýria a svým tragikomickým rozměrem překonává i vnitrostranickou parodii na referendum o vstupu do vlády v ČSSD.
Samozřejmě, mohlo být hůř. Babiš se mohl rovnou spojit s Okamurou, takže se člověk může konejšit tím, že to nedopadlo zcela tragicky. Je však třeba si uvědomit, že oportunistický Okamura je vždy připraven za chybějící partnery “zaskočit”, jak se ostatně během posledních devíti měsíců mnohokrát ukázalo.
Osobně mám tedy zcela jasno - budu hlasovat proti Babišově vládě. Piráti se ve své vnitrostranické anketě vyjádřili stejně zřetelně. Stejně jako moji straničtí kolegové si nedokážu představit, že by Andrej Babiš předstoupil před Sněmovnu s vládou, která by pracovala pro občany, ne pouze pro Andreje Babiše.